Teplo, jak známo, stoupá vzhůru. Proto jsou střechy nejdůležitější částí budovy, která ovlivňuje tepelné ztráty a energetickou účinnost objektu. Když se sníží tepelné ztráty střechou, je pak k vytápěn...
Pojmem bezpečný sklon se označuje takový úhel střechy, kdy se pod krytinu nedostane volně stékající voda. Hodnota udávaných bezpečných sklonů vychází z mnohaletých zkušeností s daným materiálem. Ideální pro nízké sklony jsou falcované plechové krytiny, ale použít lze i krytiny skládané. Pro pálenou tašku se bezpečný sklon pohybuje v rozmezí 22 až 35 stupňů. Myšleny jsou tašky s drážkou na rubu, ne hladké bobrovky. V případě vody hnané větrem ale ani ony neobstojí.
Skládané taškové krytiny se do sklonů nižších než bezpečných dají použít. Dokonce je možné bezpečný sklon podkročit až o 10 stupňů. Jenže v takovém případě musíte pod krytinou vybudovat doplňkovou hydroizolační vrstvu.
Tato speciální pojistná vrstva má různá provedení (šest tříd těsnosti) a vždy je nutno použít takový typ, který bude odpovídat vašim konkrétním podmínkám. K těm patří např.:
Tohle všechno se musí při návrhu střechy zvážit. Přitom můžete dojít ke zjištění, že ačkoliv vaše střecha má pro danou krytinu bezpečný sklon, je použití doplňkové hydroizolační vrstvy určitého stupně nutné.
Uvažujete o střeše s nízkým sklonem kvůli jejímu vzhledu nebo vás vede snaha ušetřit? Tak si to pojďme rozebrat…
Čím je třída těsnosti doplňkové hydroizolační vrstvy přísnější, tím je i finančně náročnější. To platí bez rozdílu pro všechny střešní krytiny. Takže obecná představa, že střecha s nízkým sklonem ušetří spoustu financí, zejména za dřevo potřebné na nosnou konstrukci krovů, tak úplně neplatí. Vzniklé úspory totiž budete muset investovat do doplňkové hydroizolační vrstvy s přísnější třídou těsnosti.
Kvůli tomu vychází cenové srovnání střechy s tradičním sklonem a střechy s nízkým sklonem zhruba stejně. V jednom se ale zásadně liší. Střecha s nízkým sklonem má vyšší míru rizika zatečení kvůli pomalejšímu odvodu srážkové vody.