Není nic smutnějšího než mokré fleky kolem střešního okna, které mělo být ozdobou podkroví. Předejít této situaci můžete jedině tím, že instalaci okna svěříte do rukou spolehlivým odborníkům, kteří ji provedou správně.
Na rozdíl od oken ve stěnách je střešní okno jinak namáhané. Sníh, led, voda i vítr na něj působí přímo. Dalším rozdílem je osazení. Fasádní okno je osazené uvnitř stěny, kdežto střešní okna jsou vždy před střešním pláštěm. Tzn., že nad krytinou vyčnívají, i když u moderních střešních oken už je předsazení minimální. Právě tato zvýšená expozice je příčinou ochlazování celého okna.
Množství faktorů negativně působících na střešní okno se zvyšuje. Střechy jsou těsnější a zdroje vlhkosti uvnitř narůstají (praní, sušení, vaření, sprchování apod.). Zvětšují se tloušťky tepelných izolací, kvůli kterým jsou ostění hlubší a proudění vzduchu kolem oken komplikovanější. Ohřívání okna ztěžují i moderní nízkoteplotní otopné systémy (podlahové vytápění), které nepodporují proudění vzduchu. Všechny tyto faktory se podílejí na možných poruchách střešního okna od zkondenzované vlhkosti.
Ostění kolem střešního okna rozhoduje o tom, kolik světla se dostane do místnosti a taky dotváří vzhled interiéru. Jeho funkce je ale mnohem důležitější, umožňuje totiž cirkulaci vzduchu kolem okna a zateplení prostoru v těsné blízkosti rámu. Ve spodní a horní části okna by proto ostění mělo být kolmé na rám minimálně v tloušťce 6 až 8 cm. Tato úprava umožní vložit do kritického místa alespoň nějakou tepelnou izolaci a současně nebude bránit ohřívání okna prouděním vzduchu.
Ve skládané krytině střešního okno osazujeme vždy nad ucelenou řadu střešních tašek. Protože taky chceme mít výhled ven, mívají okna často spodní hranu blízko pozednice. V takové situaci by mělo být okno osazené vždy o řádek krytiny výš, aby bylo možné na interiérové straně vyřešit cirkulaci vzduchu kolem okna.
Parozábranu je nutné parotěsně napojit na rám střešního okna. Pokud je na rámu okna již z výroby připravený límec parozábrany, pak k němu stačí přivést parozábranu ze střechy a spoj přelepit páskou.
Napojení parozábrany ze střechy přímo k rámu pomocí silikonu je sice možné, ale spoj pravděpodobně nebude po celém obvodu spolehlivý a zcela těsný. Minimálně v rozích se to povede jen těžko.
Část rámu střešního okna, která vystupuje nad rovinu střechy, chrání zateplovací blok jako systémové řešení každého výrobce k danému oknu. Na něj stačí napojit tepelnou izolaci ze střechy.
Už jsme si řekli, že napojení parozábrany je předpřipravené z výroby, tepelnou izolaci zase jistí systémové komponenty. Pojistná hydroizolace se ale na rám střešního okna napojuje dodatečně přímo ze střechy. Z každé strany se na rám přisponkuje pás hydroizolace o 30 cm delší, než je strana okna. V rozích se pak pásy naříznou, přeloží a důkladně utěsní tak, aby vznikla vodonepropustná vrstva. Nad oknem se fólie osadí pod odtokový žlábek. Ten zajistí odvod možné zatečené vody nebo kondenzátu vzniklého ve střeše do vedlejšího krokvového pole.
Častější je ale použití dodatečného montážního límce z paropropustné fólie, vyrobeného v přesné velikosti pro dané okno. V rozích je svařený, čímž je zajištěná jeho voděodolnost, a má zvlněný okraj, který umožňuje obalit laťování po okrajích rámu.
Lemovací lišty napojují střešní okno na krytinu tak, aby byl zajištěný plynulý odvod vody podél boků okna zpět na krytinu. Překlenuje mezeru mezi rámem a střešní krytinou, která by měla být orientačně 3 až 6 cm zboku a 6 až 15 cm shora. Lemování může mít různé varianty pro různé typy střešních krytin.
Zdroj: Izolace.cz
S mnohým už nám pomáhají moderní technologie. Platí to i pro střešní okna, díky čemuž je jejich použití ve stavbě maximálně efektivní. Když nevlastníte „Smart Home“, vsaďte aspoň na dálkové ovládání.
Letní měsíce s sebou přinášejí nejen dlouhé dny a sluneční paprsky, ale také riziko přehřívání podkrovních interiérů. Zatímco slunce je vítaným společníkem během dovolených, doma často způsobuje nepří...
