Můžete si koupit nejlepší střešní okno, ale když jej špatně zabudujete, tak fungovat nebude. Jednotlivé vrstvy střešní skladby musejí být správně napojené na rám okna a důležitý je i tvar ostění.
Dříve se střešní okna v pasivních domech příliš nevyužívala. Jako slabý článek v zateplení narušovala energetickou koncepci stavby. Doba se ale posunula a někteří výrobci vyvinuli speciální střešní okna pro nízkoenergetické stavby. Jsou energeticky maximálně úsporná díky několikanásobnému zasklení (nejčastěji trojsklo nebo čtyřsklo) a speciálnímu širšímu rámu. Společně s vícenásobným systémem těsnění (čtyř až pětinásobným) takové okno minimalizuje vznik tepelných mostů a zajišťuje střešnímu oknu výborné izolační vlastnosti oken. Součinitel prostupu tepla u nejkvalitnějších střešních oken potom je Uw = 0,58 W/m2K, což převyšuje požadavky na tepelnou izolaci střešních oken.
Pro každé střešní okno platí, že o jeho funkčnosti nerozhoduje samotný výrobek, ale z velké míry také jeho zabudování. Na okna v pasivních domech se toto pravidlo vztahuje dvojnásob.
Běžně se střešní okna osazují nad úroveň střešní krytiny, v pasivních domech je ale instalace posunutá do roviny krytiny, aby se zmenšilo ochlazování boků rámu. Chrání je navíc speciální těsnicí lemování, které vytváří těsné a teplé spojení okna se střešním pláštěm. Díky tomuto doplňku je okno dokonale zateplené i nad úrovní tepelné izolace střechy.
Střešní okno nepředstavuje jen úniky tepla v zimě, ale také tepelné zisky v létě. Pasivní dům má energetické toky vyrovnané do nejmenších detailů, proto je v něm třeba zabránit energetickým ztrátám i ziskům.
Aby toho výrobci dosáhli, instalují do speciálního několikanásobného zasklení střešních oken pro pasivní domy minimálně jedno sklo nízkoemisní. To je typ skla s naneseným průhledným povlakem, který při nízkých teplotách zadržuje teplo a v létě minimalizuje množství UV záření, které jím může procházet. Bohužel zadrží sluneční záření i v zimním období, kdy by pro interiér byly tepelné zisky žádoucí.
Kromě toho se nežádoucí solární zisky eliminují buď venkovními neprůsvitnými roletami, nebo markýzami ze síťoviny (podrobně ve článku „Jak to udělat, aby slunce v podkroví bylo tak akorát“). Roleta zadrží až 90 % slunečního záření, ale za cenu tmy v pokoji. Naproti tomu markýza nepustí dovnitř jen 60 % slunečního tepla, takže zbývajících 40 % se do podkroví dostane.
Vzduchotěsnost (také označovaná jako neprůvzdušnost) udává, jak dokonale je ve stavbě zamezeno šíření vzduchu přes konstrukci. Důležitý je tento parametr zejména u pasivních a nízkoenergetických staveb, neboť netěsnými spárami stavby uniká výrazné množství tepla. Z hlediska jednotlivých částí konstrukce se na celkové neprůvzdušnosti výrazně podílejí výplně otvorů, tedy i střešní okna.
Vzduchotěsnost je proto stejně důležitá jako tepelné parametry samotného střešního okna. I okno s nejlepšími hodnotami totiž bude představovat ztrátu energie, pokud nebude vzduchotěsné.
U střešních oken tento problém někteří výrobci řeší parotěsným límcem, který se instaluje z interiéru a vytváří bariéru proti proudění teplého a vlhkého vzduchu. Kromě jeho použití je nutné kolem střešního okna eliminovat všechny případné netěsnosti. Řešením je také vynechání spárového větrání okna. Problémem tak zůstává jen spolehlivé utěsnění otočného kloubu u kyvných oken.
Jak vyplývá ze článku, požadavek na instalaci střešních oken v pasivním domě má řešení. Na trhu existují speciální výrobky, se kterými lze energetický koncept dodržet. Vyžadují ale precizní instalaci a také počítejte s několikanásobně vyšší pořizovací cenou. Zatímco oblíbená velikost střešního okna 78 x 118 cm vás ve standardu vyjde na asi 20 tisíc, tak u speciálního okna pro pasivní domy částka přesáhne 50 000 Kč.
K mínusům použití střešních oken v pasivních domech patří i obtížnější manipulace s okenním křídlem kvůli hmotnosti vícenásobného zasklení. Ze všech uvedených důvodů proto odborníci na pasivní stavění doporučují: Pokud není použití střešních oken nezbytné, pak je v pasivních domech raději nepoužívejte.
Zdroj: Centrum pasivního domu, Fakro Czech, Velux