Pravidla pro pokládku laťování platí stejně pro nové střechy i pro rekonstrukce. Při výměně krytiny se totiž vyplatí rovnou udělat i nové laťování, abyste za krátký čas nemuseli novou krytinu rozebírat kvůli tomu, že staré latě dožily. Každá krytina má taky jiné nároky na rozteče laťování, takže původní rastr nemusí vyhovovat. Jedinou výjimkou jsou tzv. posuvné tašky, u kterých má rozteč latí určitou toleranci.
Minimální profil latě pro střechu je 24 x 50 mm (tloušťka x šířka), ale stanovený by měl být s ohledem na předpokládané zatížení. Latě se totiž nesmějí prohýbat, jinak nebudou správně fungovat. Musí bez průhybu zvládnout nejen základní zatížení taškami, ale i situaci, kdy na střechu napadne pořádná vrstva sněhu. Proto je správná volba profilu latě velmi důležitá.
Orientační průřezy jsou:
Latě s větším průřezem mohou mít horní hranu směrem k okapu zkosenou. Protilehlá horní hrana, která slouží k zavěšení tašek, musí zůstat ostrá.
Orientační profily latí přenesou rovnoměrné zatížení, tzn. váhu jakékoliv krytiny i sněhu. Rozhodně ale nestačí k tomu, aby sloužily k pohybu osob po střeše! Stoupat na latě je proto možné pouze nad krokvemi!
Střešní latě se běžně prodávají v délkách 4 a 5 metrů a pokládají se přes několik krokvových polí. Pokud jsou uložené aspoň na třech podporách, tak fungují jako spojitý nosník, což zmenšuje jejich průhyb. Nad úzkými krokvemi je ve styku latí vhodné šikmo seříznout jejich konce.
Délka latí se tak odvíjí od rozteče krokví. Volný přesah latí přes krokve (např. ve štítu) může být maximálně 20 cm.
Každou lať ke krokvi připevněte jedním hřebíkem. Pro latě 30 x 50 mm se hodí hřebíky 3,55/70 mm nebo 4/80 mm. Pro větší průměr latí 40 x 60 mm jsou hřebíky větší, a to 4/90 mm, 4,5/120 mm nebo 5/140 mm. V místě styku latí nad krokví ale raději použijte menší hřebíky, aby se vám neštípaly konce latí.
Pro střešní latě se používá řezivo pevnostní třídy C24. Písmeno „C“ (Coniferous) označuje jehličnaté dřeviny a číslo „24“ vyjadřuje charakteristickou pevnost v ohybu 24 MPa, běžnou pro konstrukční řezivo. Protože latě jsou namáhané na ohyb, je jejich kvalita důležitá, například vypadavý suk může způsobit zlomení latě.
Standardně se latě na střechu impregnují proti dřevokazným škůdcům. Jenže většina impregnací je vodou vyluhovatelná, a tak po zabudování stékají její chemikálie přímo na difuzní fólii. Ta začíná ztrácet své vlastnosti, postupně degraduje a v krátkém čase vyžaduje výměnu. To je pořádně drahá oprava.
Co s tím? Když použijete impregnované latě, tak pod nimi musíte mít speciální rezistentní fólii, která chemikáliím odolá. Jenže to pro standardní střechu představuje minimálně o 5 tisíc víc, než byste zaplatili za obyčejnou fólii. Lepším řešením je použít sušené latě, ideálně v kvalitě S4S, jejichž cena se bude lišit maximálně o tisícovku.
Zdroj:
Pravidla pro navrhování a provádění střech (vydal Cech pokrývačů, klempířů a tesařů ČR)
ČSN EN 1912+A1 (73 1713) Konstrukční dřevo – Třídy pevnosti – Přiřazení vizuálních tříd a dřevin
Součástí střechy bývá položka záklop nebo bednění. Oba názvy označují totéž, a to souvislou plochu z dřevěných prvků, která je připevněná na nosné konstrukci střechy, např. na krovu nebo vaznících.
Asi každý už slyšel o dřevomorce domácí. Jejímu vzniku nahráváme právě v současném zimním období, kdy utěsňujeme všechny škvíry, aby neutíkalo teplo. Vytvořené nevětrané prostory dřevomorka miluje.
