Stavbu najdete v Kanadě, v srdci ontarijského lesa. Právě sem chtěli manželé umístit své útočiště pro širokou rodinu. Architekty požádali o velkorysý domov, který by všem, dětmi počínaje a velkými psy konče, poskytl pohodlí během dlouhých pobytů v odlehlé oblasti. Blízký vztah majitelů k přírodě museli taky architekti zohlednit. Stavba je proto do okolí začleněna svým vzhledem, výběrem materiálů a použitím energeticky úsporných systémů. Klíčovým přínosem pak byl fakt, že se projekt vyhnul kácení stromů a zachoval veškerý přírodní biotop pozemku, včetně mokřadů.
Architekti se v návrhu chtěli vyhnout modernistickým krabicovým formám. Výsledkem je stavba s otevřenou dispozicí, kde jsou uzavřené pouze ložnice a koupelny. Tímto způsobem prostor podporuje blízkost rodiny, které je určený. Oddělené jsou pokoje mladé generace, a to umístěním v patře s přístupem po ochozu.
Nejvýraznějším rysem návrhu je rozsáhlá, mědí pokrytá střecha, která kopíruje topografii daného místa. Stala se hlavní technickou výzvou projektu, protože měla působit lehce, a to navzdory své délce 60 metrů. Jako ptačí křídlo se na vstupní straně domu střecha zvedá a chrání venkovní terasu nad garáží.
Hlavní vrcholový nosník dlouhé střechy je obložený dubovým dřevem a tento interiérový prvek vede návštěvníka domem až na konec, k výhledu na les.
Tento projekt usiluje o udržitelnost na několika frontách. Jedním z hlavních byla ochrana biotopů. Dům byl proto postavený na již vykáceném místě, které se nachází na vrcholu kopce s výhledem na 40 hektarů lesů, luk a mokřadů.
Druhým hlavním příspěvkem k udržitelnosti bylo snížení uhlíkové stopy domu díky maximalizaci jeho životnosti. Použité proto byly vysoce odolné materiály, robustní konstrukční metody s atraktivním řemeslným zpracováním, to vše v krásném a současně praktickém designu.
Mezi několik detailů, které tento záměr podporují, patří například kování z oceli vyrobené místními řemeslníky a místními truhláři na zakázku zhotovené panely na stěny a stropy. Pokud by měl být dům někdy přestavěný nebo dokonce zbouraný, tak mnoho z těchto materiálů si zaslouží opětovné použití.
Druhou polovinou rovnice životnosti je použití odolných konstrukčních materiálů na plášť budovy, které vyžadují jen minimální nebo dokonce žádnou údržbu. Hlavními použitými materiály proto jsou kanadská břidlice a udržitelně těžený kanadský dub bílý. Obojí je místní, což snižuje uhlíkovou stopu dopravy.
Objekt využívá několik technik ke snížení spotřeby energie. Jednak je velmi dobře izolovaná střecha a taky prosklené stěny jsou trojité. To výrazně snižuje energetické ztráty. Hluboký přesah střechy pak v létě snižuje pasivní solární zisky.
Dům vytápí a chladí geotermální tepelné čerpadlo, které je poháněné elektřinou. Elektrická síť v Ontariu je v současné době přibližně z 90 % bez emisí skleníkových plynů, takže tepelné čerpadlo má mnohem nižší uhlíkovou stopu než vytápění zemním plynem nebo fosilními palivy.
Zařizovací předměty a septik jsou vysoce účinné a zajišťují zodpovědné využívání vody.
Jedním z požadavků investorů byl i rustikální vzhled, který architekti akcentovali a do popředí postavili ruční práci. Nechtěli jen napodobovat dávnou estetiku, ale chtěli ukázat „lidské řemeslo“, které má své místo i v dnešní éře sériově vyráběných komponentů. Najdete zde proto přiznané ocelové kování vyrobené místními řemeslníky nebo místními truhláři na zakázku vyrobené panely na stěny a stropy, které napodobují tradiční břidlicovou krytinu.
Jak ale architekti uvádějí, jejich záměrem nebylo vyhnout se moderním stavebním metodám. Chtěli však tímto způsobem vtisknout domovu duši. Aby to byl domov, jehož každý detail byl vytvořený s osobním nasazením a vlastníma rukama, ne pouze na obrazovce počítače.
Snad domu „Lesní zátiší“ jeho praktická, i když jednoduchá krása zajistí, že si ho majitelé budou s láskou užívat a vážit po mnoho let.
Zdroj: v2com
Foto: Scott Norsworthy, Mitchell Hubble
Šikmé střechy odpradávna realizovaly tři druhy řemeslníků: tesař, klempíř, pokrývač. Jenže dnes se priority společnosti od ruční práce vzdalují, takže všeobecná povědomost o těchto řemeslech je malá.
Hrad Kašperk vznikl v roce 1356 a jeho současnou podobu tvoří obdélníkový palác a dvě obytné věže. Střechy obou věží měly kdysi tvar komolého jehlanu a byly vyzděné z cihel.
