Přeskočit na obsah
Stavební rádce

Strakapoud: Soužití s přírodou vyžaduje toleranci

Alena Georgiadisová
Redakce
5. 1. 2025
Strakapoud na chalupě
Strakapoud je užitečný pták, který chrání stromy před živočišnými škůdci. Problém nastává, když se rozhodne zkontrolovat i naše obydlí (zdroj: Envato)
Máme rekreační chalupu v srdci přírody, která za námi vstupuje až do domu. Vítáme to jako příjemný protipól komerčního způsobu života ve městě. Jenže v případě strakapouda vznikla zapeklitá situace.

Klasické stavení obdélníkového půdorysu se sedlovou střechou se zády tiskne ke skále, která se vypíná do výše a volně přechází v hustý les. Chalupa samotná pamatuje už téměř sto let a dřevěný štít, o který v tomto případě jde, už taky oslavil padesátku. Za celá ta dlouhá léta nic, až před dvěma roky se ve štítu objevil strakapoud.

Do té doby sem tam nějaké prkno proklepal, ale vždy dal nakonec přednost hledání obživy někde v přírodě. Pak ale musel objevit ve štítu něco zvlášť přitažlivého, a od té doby se tam stále vrací. Podbití přesahu štítu už je jak cedník, a taky každá lišta ve štítu je na konci „ozdobena“ uměleckým vyhloubením od jeho zobáku.

Díry v podbití přesahu štítu od strakapouda
Díry v podbití přesahu štítu (foto: Alena Georgiadisová)

Strakapoud očima ornitologa

Strakapoud je přibližně stejně velký jako špaček. Dorůstá 22–23 cm, v rozpětí křídel měří 34–39 cm a jeho hmotnost se pohybuje mezi 70 až 90 g. Stavbou těla je skvěle přizpůsobený životu na stromech. Zahnuté drápy mu usnadňují šplhání a tuhá ocasní pera při něm slouží jako opora těla. K rozbíjení dřeva má velmi silný, zašpičatělý zobák. Jeho jazyk je štíhlý a dlouhý, navíc má na konci drsnou štětičku, která mu pomáhá získávat kořist i ze špatně dostupných míst. Krční svaly má strakapoud velmi silné, takže je schopný narážet do dřeva velkou rychlostí. Před zpětnými nárazy pak jeho mozek chrání velmi silná lebka.

Potravou strakapouda jsou zejména malí bezobratlí živočichové, včetně mravenců, pavouků, stonožek, motýlů, můr, dřevokazných škůdců (např. kůrovců) a jejich larev, ale také semena a různé plody. V případě, že pod kůrou zaznamená kořist, tluče do kůry svým silným zobákem až do doby, než se rozpadne, a ze štěrbin se poté kořisti zmocňuje svým dlouhým vymrštitelným jazykem.

Proč strakapoud „ničí“ lidské stavby?

  • Při poklepu, kterým na různých místech zjišťuje přítomnost potravy, může obložení (dřevěné či jiné) svým zvukem signalizovat skrytou dutinu, tedy zdroj obživy.
  • Během hnízdění si zde může z nějakého důvodu budovat hnízdní dutinu.
  • Své teritorium v době hnízdění si strakapoud vytyčuje akusticky – bušením do rezonančních materiálů. Platí přitom, že čím více je slyšet, tím je to lepší. Proto pro něj mohou být některé stavební materiály lepší než ty přírodní.
  • Problémové chování strakapouda může být i zcela bezdůvodné. Prostě ho baví do všeho tlouct.

Jak jsme se strakapoudem bojovali my

Strakapouda na dřevěném štítu naší chalupy neodrazuje nic. Nepomáhá ani plašení, ani bušení do štítu, ani instalace blýskavých cédéček. Vytrvale se vrací. Vzdali jsme to i my. Smířili jsme se s myšlenkou, že až díry v prknech přerostou drobný estetický problém, tak je vyměníme.

Jsme rozhodně v lepší situaci než majitelé zateplených domů, pod jejichž fasády se strakapoud taky rád podívá. Neodradí ho ani plasty, jak je vidět na rozbitém obkladu panelového domu. A to bude oprava nákladnější, než je výměna pár prken.

Díry v plastovém obkladu štítové zdi panelového domu jdou taky na vrub ptactva
Díry v plastovém obkladu štítové zdi panelového domu jdou taky na vrub ptactva (foto: Alena Georgiadisová)

Co pro boj se strakapoudem radí odborník

100% funkčním řešením je jedině zabránit strakapoudovi, aby se k objektu dostal. Bohužel nejde tuto radu uplatnit plošně, hodí se jen pro případy, kdy se pták soustřeďuje pouze na jedno určité místo. Před něj je možné jako zábranu napnout síť nebo umístit mřížku.

Máte-li vlastní zahradu, pak si do ní můžete pořídit poštolky či jiné dravce. V blízkosti dravčích hnízdišť strakapoudi nepobývají, takže jde o celkem spolehlivé řešení.

Můžete zkusit i plašení, ale jak dokládá naše praktická zkušenost, moc účinná metoda to není. Co jsme však nezkoušeli, a někomu to pomáhá, jsou siluety nebo makety dravců. Doporučuje se i zavěšení prázdných PET lahví, které do sebe budou ve větru narážet. Námi použitá blýskavá cédéčka můžete zase nahradit instalací malého zrcátka, třeba se strakapoud svého obrazu lekne a uletí.

Může se to zdát překvapivé, ale je dokázáno, že strakapoud nejvíc napadá povrchy šedé, hnědé a černé. Světlá barva fasády je tedy jakousi primární ochranou.

A jako u všech živočichů, u nichž chcete eliminovat nevhodné chování, i u strakapoudů funguje nabídnutí náhrady:

  • Je-li příčinou hledání potravy, tak jim poskytněte přístupnější zdroj v podobě zavěšeného loje nebo špeku.
  • Je-li příčinou hledání místa k hnízdění, tak jim pořiďte ptačí budku. Třeba se vám do ní povede strakapouda nalákat, což jinak dělá jen nerad.
  • Je-li příčinou vyvolání hluku pro vymezení teritoria, pak by se jim mohl líbit krásně rezonující kus plechu pověšený na stromě. Jen pozor, co na „plechové“ bubnování řeknou sousedé.

Existuje nějaké řešení?

Řešením rozhodně není odchycení strakapouda, jak by si někdo mohl myslet. I když jej odvezete někam dál, tak se pravděpodobně vrátí. A pokud ne, tak jeho teritorium obsadí jiní strakapoudi.

Strakapoudi rádi ničí dřevěné stavby, obklady fasád, tepelné izolace a taky plechové talíře satelitních antén. Proč tomu tak je, zatím nikdo uspokojivě nevysvětlil. Proto ani u nás, ani jinde ve světě neexistuje jednoznačný návod, jak se tomu bránit.

Zdroj: Ekologický institut Veronica (Veronica.cz)

Nejbližší akce

Všechny akce
Deset důležitých faktorů, které byste měli zvážit před pořízením fotovoltaiky (zdroj: Daniele La Rosa Messina, Unsplash)

Desatero pro fotovoltaiku

Na co si dát pozor

Nejnovější články

Všechny články
Střecha foto: Freepik

Desatero o střeše

Více informací

Spolupracujeme