Pojem stavební dozor zná každý, kdo se chce pustit do stavění domu. Znáte ale jeho přesnou úlohu, jeho pravomoci a víte, podle čeho vybrat správnou osobu? Poradíme vám.
Klasické stavení obdélníkového půdorysu se sedlovou střechou se zády tiskne ke skále, která se vypíná do výše a volně přechází v hustý les. Chalupa samotná pamatuje už téměř sto let a dřevěný štít, o který v tomto případě jde, už taky oslavil padesátku. Za celá ta dlouhá léta nic, až před dvěma roky se ve štítu objevil strakapoud.
Do té doby sem tam nějaké prkno proklepal, ale vždy dal nakonec přednost hledání obživy někde v přírodě. Pak ale musel objevit ve štítu něco zvlášť přitažlivého, a od té doby se tam stále vrací. Podbití přesahu štítu už je jak cedník, a taky každá lišta ve štítu je na konci „ozdobena“ uměleckým vyhloubením od jeho zobáku.
Strakapoud je přibližně stejně velký jako špaček. Dorůstá 22–23 cm, v rozpětí křídel měří 34–39 cm a jeho hmotnost se pohybuje mezi 70 až 90 g. Stavbou těla je skvěle přizpůsobený životu na stromech. Zahnuté drápy mu usnadňují šplhání a tuhá ocasní pera při něm slouží jako opora těla. K rozbíjení dřeva má velmi silný, zašpičatělý zobák. Jeho jazyk je štíhlý a dlouhý, navíc má na konci drsnou štětičku, která mu pomáhá získávat kořist i ze špatně dostupných míst. Krční svaly má strakapoud velmi silné, takže je schopný narážet do dřeva velkou rychlostí. Před zpětnými nárazy pak jeho mozek chrání velmi silná lebka.
Potravou strakapouda jsou zejména malí bezobratlí živočichové, včetně mravenců, pavouků, stonožek, motýlů, můr, dřevokazných škůdců (např. kůrovců) a jejich larev, ale také semena a různé plody. V případě, že pod kůrou zaznamená kořist, tluče do kůry svým silným zobákem až do doby, než se rozpadne, a ze štěrbin se poté kořisti zmocňuje svým dlouhým vymrštitelným jazykem.
Strakapouda na dřevěném štítu naší chalupy neodrazuje nic. Nepomáhá ani plašení, ani bušení do štítu, ani instalace blýskavých cédéček. Vytrvale se vrací. Vzdali jsme to i my. Smířili jsme se s myšlenkou, že až díry v prknech přerostou drobný estetický problém, tak je vyměníme.
Jsme rozhodně v lepší situaci než majitelé zateplených domů, pod jejichž fasády se strakapoud taky rád podívá. Neodradí ho ani plasty, jak je vidět na rozbitém obkladu panelového domu. A to bude oprava nákladnější, než je výměna pár prken.
100% funkčním řešením je jedině zabránit strakapoudovi, aby se k objektu dostal. Bohužel nejde tuto radu uplatnit plošně, hodí se jen pro případy, kdy se pták soustřeďuje pouze na jedno určité místo. Před něj je možné jako zábranu napnout síť nebo umístit mřížku.
Máte-li vlastní zahradu, pak si do ní můžete pořídit poštolky či jiné dravce. V blízkosti dravčích hnízdišť strakapoudi nepobývají, takže jde o celkem spolehlivé řešení.
Můžete zkusit i plašení, ale jak dokládá naše praktická zkušenost, moc účinná metoda to není. Co jsme však nezkoušeli, a někomu to pomáhá, jsou siluety nebo makety dravců. Doporučuje se i zavěšení prázdných PET lahví, které do sebe budou ve větru narážet. Námi použitá blýskavá cédéčka můžete zase nahradit instalací malého zrcátka, třeba se strakapoud svého obrazu lekne a uletí.
Může se to zdát překvapivé, ale je dokázáno, že strakapoud nejvíc napadá povrchy šedé, hnědé a černé. Světlá barva fasády je tedy jakousi primární ochranou.
A jako u všech živočichů, u nichž chcete eliminovat nevhodné chování, i u strakapoudů funguje nabídnutí náhrady:
Řešením rozhodně není odchycení strakapouda, jak by si někdo mohl myslet. I když jej odvezete někam dál, tak se pravděpodobně vrátí. A pokud ne, tak jeho teritorium obsadí jiní strakapoudi.
Strakapoudi rádi ničí dřevěné stavby, obklady fasád, tepelné izolace a taky plechové talíře satelitních antén. Proč tomu tak je, zatím nikdo uspokojivě nevysvětlil. Proto ani u nás, ani jinde ve světě neexistuje jednoznačný návod, jak se tomu bránit.
Zdroj: Ekologický institut Veronica (Veronica.cz)