Stárnutí asfaltových hydroizolací: Co je ovlivňuje?
Časová perioda životnosti by se měla blížit 20, respektive 30 rokům. Předčasnou degradaci, tj. v rozmezí do 10 let, je možné kvalifikovat jako vadu hydroizolačního materiálu. Uživatel totiž očekává, že životnost bude výrazně vyšší než tato hodnota.
Základním projevem stárnutí je ztráta základní funkce daného materiálu. V případě hydroizolací se jedná o ztrátu vodotěsnosti v ploše nebo v konstrukčních detailech.
Stárnutí asfaltů podmiňuje technologie výroby
K předčasnému stárnutí asfaltových pásů na plochých střechách dochází nejčastěji kvůli poruchám ve výrobě. Jejich základní příčinou je současný tlak na snižování nákladů na výrobu, a to na úkor životnosti hydroizolačního materiálu. Principy ideální hydroizolace s dostatečnou životností jsou známé, jenže její výrobní náklady jsou tak velké, že je z ekonomického hlediska nekonkurenceschopná. Proto výrobci hledají cesty, jak vyrábět cenově efektivně.
Základní trendy ve snižování výrobní ceny asfaltových materiálů lze rozdělit do skupin:
- Snižování tloušťky hydroizolačního materiálu a výroba na dolní hranici tolerance.
- Zrychlování výroby v kombinaci se snižováním teploty, resp. snižováním tlaku kalandrovacích válců.
- Zvyšování podílu plnidel na úkor dalších komponentů.
- Použití levnějších, nestandardních vstupních surovin, zejména používání méně stabilizovaných modifikátorů.
Snížená odolnost proti teplotnímu namáhání
Často využívanou optimalizací výroby asfaltových pásů je penetrování výztužné vložky oxidovaným asfaltem namísto modifikovaného. Jenže modifikované asfalty jsou schopné odolávat i teplotám vyšším než 100 °C, zatímco oxidované mají potíže i s 80 °C. Důsledkem je pak aligátoring nebo stékání asfaltu ze svislých ploch.
V případě vytažení asfaltové hydroizolace na navazující svislé konstrukce (stěny, atiky) je stárnutí asfaltového pásu ještě zesílené působením gravitace. Pokud jde navíc o místa orientovaná na jih, tedy s vysokými teplotami, může být degradace opravdu velmi rychlá, pokud hydroizolace nemá potřebnou schopnost eliminovat teplotní namáhání.
Za stékáním asfaltu ze svislých ploch může stát i špatně provedená penetrace výztužné vložky, ke které může dojít například při vyšší rychlosti výrobní linky.
Migrace těkavých složek
Druhou nejčastější příčinou stárnutí asfaltových hydroizolací je migrace jejich těkavých částí v důsledku vysokých teplot na střeše. Hydroizolaci kvůli tomu ubývá hmota a projevuje se to dvojím způsobem:
- hydroizolace se smršťuje, a proto se trhá ve spojích nebo se odtrhuje od navazujících konstrukcí (tzv. vnější trhání),
- dochází ke vnitřnímu trhání v ploše hydroizolace, které se označuje jako aligátoring.
Rychlost degradačních procesů závisí na podílu těkavých látek v asfaltové hmotě a na teplotě, které je vystavená. Důsledkem je „aligátoring“, respektive stékání asfaltové hydroizolace ze svislých konstrukcí. V případě kombinace s nedostatečně napenetrovanou výztužnou vložkou může být stékání značně zesílené.
Poučení pro výběr asfaltových hydroizolací
Oba představené nejčastější projevy stárnutí asfaltových pásů, v případě vzniku v průběhu záruční doby, jsou signálem nedostatečné kvality daného hydroizolačního materiálu. Důsledkem obou je ztráta vodotěsnosti, tedy hlavní funkce asfaltového pásu.
Ekonomika ovlivňuje všechny obory, v izolacích vyvolává nežádoucí trendy nahrazovat kvalitní komponenty méně kvalitními. Proto nezapomeňte, že cenou si kupujete nejen okamžité vlastnosti, ale i životnost. Materiály, které jsou levné, mají vždy omezenou životnost. S ní jdou ruku v ruce i horší zpracovatelské vlastnosti a další negativa.
Zdroj: doc. Ing. Marek Novotný, PhD.: Poruchy plochých střech – Asfaltové hydroizolace