Vysoké ceny energií se promítly do skutečnosti, kdy se stále více firem zabývá tepelným izolováním objektů. Platí to taky pro zateplování šikmých střech a stropů pod studenou půdou. Pro tyto aplikace ...
Součinitel tepelné vodivosti λ [W/mK] je důležitým parametrem stavebního materiálu. Tento parametr ukazuje schopnost materiálu vést teplo. Obecně lze říci, že čím nižší je jeho hodnota, tím více tepla v zimním období udrží ve vytápěném interiéru budovy. Obráceně to platí v letním období, tedy, že izolace drží teplo venku.
Stavební materiály mají různé součinitele tepelné vodivosti. Většina stavebních vláknitých izolací dosahuje například λ = 0,033 – 0,043 W/mK. Nejčastější je rozmezí λ = 0,036 až 0,040 W/mK. Jenže tepelná vodivost není parametrem, který by vypovídal o tepelněizolační kvalitě stavební konstrukce.
Srovnávacím normativním tepelně izolačním parametrem obálky budovy je součinitel prostupu tepla U (W/m2.K). Pro správné vyhodnocení podle normy (ČSN 73 0540 – „Tepelná ochrana budov“) se vypočítaný součinitel prostupu tepla zaokrouhluje na 2 desetinná místa. V idealizovaném výpočtu se součinitel prostupu tepla vypočítá jako U = 1/R, kde R je tepelný odpor vrstvy (konstrukce). Tepelný odpor se snadno vypočítá z poměru R = d/λ.
Velmi rozšířeným typem stavby je v současnosti jednopodlažní bungalov. Z pohledu energetické náročnosti je u těchto budov dominantní únik tepla přes plochu stropu do podstřeší (podstřešní prostor). Výběru správné izolace pro tento typ konstrukce by měla být věnována velká pozornost.
V projektové dokumentaci se bohužel nejčastěji vyskytuje zateplení stropu v podstřešním prostoru ve formě rolované minerálních vaty. Často je navržen například minerální izolant v tloušťce 32 cm s λ = 0,035 W/mK. V idealizovaném případě, bez započítání tepelných mostů, dosáhne součinitel prostupu tepla hodnoty U = 0,11 W/m2.K. Na první pohled se zdá, že nízká hodnota λ je pro minerální izolaci jasnou výhodou. Technologické provedení v tloušťce 32 cm však přináší řadu obtíží.
Minerální izolace se v tloušťce 32 cm nevyrábí a je tedy nutno ji provést z více vrstev. Při sebepečlivější realizaci, i svépomocí, dojde k tzv. spárovosti materiálu. Nekvalitní provedení vrstvy tepelné izolace se často objevuje právě v rozích objektu, kde je složitý přistup. Do budoucna to v domě způsobí tepelně technické problémy. Problematiku spárovosti vrstvy tepelné izolace lze elegantně vyřešit kompaktní vrstvou foukané izolace, která dokonale vyplní všechny dutiny mezi v podstřešním prostoru.
Prostou záměnou rolované vícevrstvé izolace za foukanou celulózovou izolaci Thermofloc získá investor řadu výhod. Pokud je v dané konstrukci použita foukaná izolace Thermofloc v tloušťce 32 cm s λ = 0,038, pak dosáhne součinitel prostupu tepla hodnoty U = 0,12 W/m2.K. Má-li být U = 0,11 W/m2.K, pak stačí pouze zafoukat strop v podstřešním prostoru v tloušťce 34 cm.
Prosté navýšení vrstvy izolace o 2 cm v podstřešním prostoru nepůsobí žádné problémy. Nespornou výhodou aplikace foukané izolace Thermofloc je také to, že není nutné v balících vynášet izolant do podstřešního prostoru. Tuto vrstvu lze navíc vyrobit v jedné kompaktní vrstvě. Foukaná izolace ThermoFloc má velkou výhodu v rychlosti aplikace, bezodpadovosti či bezespárovosti.
Autor: Ing. Jiří Labudek, Ph.D. (firma Budniak, s.r.o., Thermofloc CZ)