To, proč je v dnešní době dobré omezit spotřebu vody, asi není třeba vysvětlovat. I kdybyste neřešili zbytečné plýtvání stále vzácnějším přírodním zdrojem, velká sucha a rostoucí cena vody vás možná už přesvědčily.
Nicméně to, že je potřeba šetřit vodou, se běžně řeší o dost méně než to, jak šetřit za energie. Přitom jsou tyto dvě oblasti úzce propojené: voda se zázračně nevykouzlí z kohoutku – je potřeba ji čerpat, čistit, dopravovat a v řadě případů i ohřívat. A při tom všem se spotřebovává značné množství energie. Šetřit vodou tedy v důsledku znamená i šetřit elektřinou, plynem a dalšími zdroji. To má příznivý vliv nejen na vaši peněženku, ale i na životní prostředí.
Energie spotřebovaná na ohřev vody tvoří v běžné domácnosti typicky 15–25 % celkové energetické spotřeby.
Spotřeba vody na osobu za rok je v ČR průměrně 32 400 litrů; to je 90 litrů za den! V běžném rodinném domě se zahradou „proteče“ nejvíc vody v koupelně – podíl na celkové spotřebě může tvořit až 60 %. Spadá sem každodenní hygiena včetně sprchování, napouštění vany, mytí rukou i splachování WC.
Až 15 % spotřeby „má na svědomí“ kuchyň – mytí nádobí, oplachování potravin a vaření. Podobně se vody spotřebuje také při praní prádla a úklidu.
Samostatnou kapitolu pak tvoří zahrada, kde je spotřeba vody jednak velmi sezónní a závislá na aktuálním počasí, a jednak se bude lišit podle toho, jak moc si pipláte a zaléváte anglický trávník nebo zda napouštíte bazén apod. Podíl spotřeby vody se tak může pohybovat mezi 10 až 30 %.
Používání úsporné myčky může výrazně snížit spotřebu vody na mytí nádobí. V porovnání s ručním mytím může jít o úsporu vody až 50–80 %. Studie o ekodesignu myček EK uvádí, že moderní myčka spotřebuje v průměru 12 litrů vody na 12 sad nádobí, zatímco při ručním mytí pod tekoucí vodou to může být až 88 litrů vody. Pokud využijete úspornější ruční mytí, kdy nádobí myjete v napuštěném dřezu, a pak je jen opláchnete načisto, spotřebujete na stejné množství nádobí asi 20–30 litrů.
Nabízí se samozřejmě otázka, jak je to s celkovým ekologickým dopadem mytí nádobí ručně vs. v myčce, protože myčka potřebuje ke svému provozu elektrický proud. Na rozdíl od člověka. Tady je potřeba si uvědomit, že ruční mytí, které spotřebuje až 3–5× více vody než myčka, je také energeticky náročné – vodu totiž musíte nějak ohřát. A musíte ji v tomto případě ohřát větší množství. Proto oba způsoby mohou mít ve výsledku v zásadě stejnou uhlíkovou stopu.
Samozřejmě záleží, jakým způsobem budete vodu ohřívat. Jestliže solárním ohřevem nebo v hrnci nad ohněm, pak ruční mytí může být ekologičtější i při vyšší spotřebě vody. Pokud ale ohříváte vodu klasicky v bojleru nebo průtokovém ohřívači, pak vyjde umývání nádobí s využitím myčky daleko úsporněji ve všech ohledech. Jestliže je naplněná, používá šetrné přípravky a má nízkou spotřebu vody.
Čím „chytřejší“ máte myčku a pračku, tím lépe. Moderní domácí spotřebiče jsou totiž výrazně úspornější a dokáží regulovat teplotu vody i její množství podle stupně znečištění a množství prádla či nádobí; automaticky dávkují prací nebo mycí prostředky. Některé dokážou také využívat vodu, kterou ohřála fotovoltaika nebo tepelné čerpadlo. Díky tomu se snižuje spotřeba energie dodávaná ze sítě a místo ní se využívají obnovitelné zdroje, což je nejen levnější, ale i ekologičtější.
Významně se dá ušetřit voda jednoduše a bez velkých investic do inteligentních spotřebičů. Úplně zadarmo tak, že si osvojíme návyky, jimiž spotřebu vody snížíme v každodenních situacích. Stačí nenechávat téct vodu, když si čistíme zuby nebo když se ve sprše mydlíme či holíme. Nebo že se nebudeme tak často koupat ve vaně a dáme přednost rychlé a efektivní sprše.
Trochu vyšší „level“ je opětovné použití vody. Nebojte se, nemáme na mysli, aby se celá rodina postupně vykoupala v jednou napuštěné vaně. Týká se to například vody z vaření brambor, těstovin nebo vajec, kterou můžete po vychladnutí využít k zalévání květin nebo zahrady – je plná minerálů, které rostlinám prospívají.
Podobně můžete zužitkovat i vodu, kterou jinak zbytečně necháváte odtéct do odpadu, když si z kohoutku odpouštíte vodu, než začne téct studená, které se chcete napít. Upotřebit můžete i vodu, která zbude v kondenzátoru sušičky. Ale raději ne na rostliny, protože v ní mohou být zbytky pracích prostředků a je demineralizovaná. Hodí se však do napařovacích žehliček, na úklid nebo splachování toalety.
V neposlední řadě jsou tu drobné technické „vychytávky“, které snižují průtok vody. Jedněmi z nich jsou perlátory – nástavce na vodovodní baterie, které míchají vodu se vzduchem. Proud vody tak působí stejně silně, ale reálně jí proteče až o polovinu méně. Podobně fungují i úsporné sprchové hlavice, které dokážou snížit průtok vody z běžných 15 litrů za minutu až na 6 l, aniž byste to při sprchování nějak pocítili.
Zmiňovat výhody pákových baterií oproti klasickým otočným kohoutkům je asi jako nosit dříví do lesa. Ostatně, dnešní děti už mnohdy ani neví, jak takové „předpotopní“ zařízení obsluhovat. Moderní sprchy už dokonce mnohdy mají možnost přesného nastavení požadované teploty vody a celkem běžně „zarážku“, která klade určitý odpor, než vám dovolí pustit si nadstandardně teplou vodu.
Zapomenout bychom neměli ani na toalety, jejichž podíl na spotřebě (pitné!) vody v domácnosti často přesahuje 20 %. Velmi praktické jsou systémy vybavené technologií dual flush, která umožňuje výběr mezi dvěma objemy splachování. Jenže to ještě nestačí – také to chce ji patřičně používat a nevolit pokaždé „pro jistotu“ velké tlačítko…
Ohřev teplé vody (dosud často nesprávně nazývaný ohřev teplé užitkové vody) je velké téma. Tipům, jak výrazně ušetřit za ohřev vody, jsme proto věnovali samostatný článek. Především se zaměřte na:
Spotřebu vody z vodovodního řadu ale můžete snížit ještě významněji: pokud máte tu možnost, tak využíváním vlastní studny. Ta může sloužit jako hlavní nebo doplňkový zdroj vody pro domácnost. I pokud nesplňuje kvality pitné vody, můžete ji využívat například na splachování nebo na zalévání zahrady.
Ke stejným účelům můžete využít i dešťovou vodu: stačí si pořídit aspoň sud, ale lépe akumulační nádrž na dešťovou vodu, do níž budete svádět vodu ze střech. Tímto způsobem můžete snížit spotřebu z veřejného vodovodu až o polovinu. Na zadržování dešťové vody navíc můžete čerpat dotaci z programu Dešťovka.
Znovu použít se dá i tzv. šedá voda – tedy odpadní voda, která odtéká z umyvadla, sprchy, dřezu nebo třeba pračky a myčky. Po jednoduché filtraci ji lze znovu použít třeba opět pro splachování toalety nebo zálivku zahrady. I na tento systém můžete získat dotaci z programu Nová zelená úsporám.
Šetřit vodou a umět optimalizovat její využití jsou dovednosti, které se nám v současném světě budou stále více hodit. A tím, že omezujeme spotřebu vody, snižujeme i spotřebu energií. To se příznivě promítne do našich pravidelných výdajů, ale zároveň i pomáhá snižovat negativní dopady na životní prostředí. Začít můžeme hned: úpravou každodenních návyků nebo pořízením úsporných armatur. Investice do chytrých technologií nebo systémů na zadržování či recyklaci už je finančně výrazně náročnější, ale i výrazně efektivnější. Můžete tak nejen ušetřit, ale i získat (částečnou) nezávislost na veřejných sítích, což se v dnešní nejisté době skutečně hodí.
Zdroje:
CSU.gov.cz
Preparatory study for the Ecodesign and Energy 2021, dostupné z: oeko.de
Promyšlené vánoční přípravy pomáhají snížit plýtvání potravinami a zamezit zbytečnému utrácení. Uvážlivé nakupování vám přinese klidnější svátky, nižší zátěž pro peněženku i přírodu.
Mnohé projekty biosolárních střech selhávají ještě dříve, než se začnou stavět – u stolu projektanta či architekta. Pokud se fotovoltaika a zeleň navrhují nezávisle, bez spolupráce mezi profesemi, vzn...
