Krmítko je zimní oázou života. Aby ptáci i veverky přežili chladné dny bez úhony, dejme jim nejen kvalitní potravu, ale i bezpečné místo, kde nehrozí choroby, pády ani kočičí útoky.
Bohatá úroda ze zahrady se nedá naráz spotřebovat. Mrazák není nafukovací a zavařování vás také úplně nespasí. Sušení je poměrně nenáročný způsob, jak ovoce, zeleninu, bylinky nebo třeba houby zpracovat – dlouho vydrží, nemusí být nikde v chladu, a navíc zaberou jen minimum místa (na rozdíl třeba od kompotů a džemů).
Sušit potraviny se dá několika způsoby. Jistě si ještě vzpomenete na sušení plátků hub na novinách… Dnes už to však můžeme dělat efektivněji, elegantněji a šetrněji.
| Způsob sušení | Výhody | Nevýhody |
|---|---|---|
| volně na slunci | bez nákladů, nepotřebuje elektřinu | pomalejší, riziko vzniku plísní, kontaminace prachem |
| v troubě | rychlé, nepotřebujete speciální spotřebič na sušení | vysoká spotřeba energie, zpravidla nelze sušit na velmi nízké teploty, menší kapacita |
| elektrická sušička | stabilní výkon, přijatelná pořizovací cena, poměrně velká kapacita | další spotřebič v domácnosti, spotřeba elektřiny, u některých vyšší hlučnost |
| infračervená sušička | rychlé, rovnoměrné, šetrné sušení se zachováním více živin, bezpečné i pro sušení masa | vysoká pořizovací cena, další spotřebič v domácnosti, spotřeba elektřiny |
A pak je tu ještě možnost solární sušičky ovoce nebo jiných potravin. Dokáže fungovat efektivně jako elektrické spotřebiče, ale přitom nepotřebuje dodávat žádnou elektřinu. Oproti běžnému sušení na slunci je vůči potravinám šetrnější: zachovají si více vitamínů, vůni i barvu. Je to z toho důvodu, že u solárních sušiček se často využívá nepřímého sušení, kdy sluneční paprsky nedopadají rovnou na potraviny, ale ohřívají vzduch, který proudí v sušičce. Existují ale i jednodušší varianty s přímým sušením.
Solární sušička využívá jednoduchý princip skleníkového efektu. Sestává z „nakloněné roviny“ – rámu se sklem, polykarbonátem, případně plexisklem; pod ním je tmavá plocha absorbéru, který pohlcuje sluneční záření. Podle toho, zda se jedná o solární sušičku s přímým nebo nepřímým sušením, se sušicí komora nachází buď přímo zde a potraviny se suší kombinací slunečního záření a ohřátého vzduchu, nebo je komora nad tímto solárním kolektorem a suší se v ní výhradně pomocí proudu teplého vzduchu.

Princip solární sušičky ovoce: Sluneční paprsky procházejí průhledným krytem a dopadají na plochu absorbéru (může jít např. o plech natřený černou barvou). Ten se zahřívá a předává teplo vzduchu, který proudí do sušičky. Ohřátý vzduch stoupá vzhůru do sušicí komory, v níž se nachází perforované rošty s potravinami, a poté odchází pryč ventilačními otvory v horní části sušičky.
Solární sušička se nejčastěji vyrábí ze dřeva, ale může být i kovová. Průmyslově vyráběné solární sušičky pro domácí použití mívají obvykle kapacitu 3–8 roštů, což umožňuje sušení přibližně 3–8 kg čerstvých potravin najednou, což zhruba odpovídá elektrickým a infračerveným sušičkám. Není však zvlášť složité si takovou sušičku vyrobit i svépomocí a pak její velikost můžete zcela přizpůsobit svým potřebám a prostorovým možnostem.
Solární sušička může být fajn, ale u nás bohužel není moc k sehnání. E-shopy nabízejí převážně elektrické sušičky. Variantou jsou tzv. DIY sady, čili styl „urob si sám“ – koupíte „stavebnici“, kterou si sami dohotovíte. Jenže tato možnost se finančně moc nevyplatí: po kratším hledání jsem našla jedinou variantu, která se cenou blížila drahé infračervené sušičce (cca 12 vs. 15 tisíc korun), přičemž kapacitně na tom byly obě prakticky stejně. To nejspíš za „pár prkýnek“ dávat nechcete, obzvlášť, když vás bude ještě čekat montáž, kterou vám nikdo neproplatí…
Když už solární sušičku, pak tedy nejspíš svépomocí. Pro běžného domácího kutila to není nic náročného a většinu komponent možná máte už doma. Na internetu najdete řadu srozumitelných návodů, a to i přímo v češtině.
Pojďme si shrnout silné a slabé stránky solárního sušení potravin.
Na solární sušičce je skvělé, že si ji při troše šikovnosti můžete snadno vyrobit, a komponenty nejsou vůbec drahé. Nepotřebuje elektrický proud, takže můžete sušit úrodu rovnou v sadu nebo třeba někde v zahrádkářské kolonii bez připojení k síti. Zároveň je to dobré řešení i pro ty, kdo chtějí ušetřit za elektřinu nebo chtějí žít co nejvíc udržitelně a bez plýtvání zdroji.
Zároveň má však solární sušička i své mouchy – nedá se moc dobře regulovat a je závislá na počasí. Například sušení masa v ní může být poměrně riskantní, protože by se v něm při nedostatečné teplotě mohly začít snadno množit bakterie.
Vyplatí se tedy zejména, pokud bydlíte ve slunné lokalitě a míváte v sezóně velkou úrodu ovoce nebo zeleniny. A zároveň disponujete vhodným prostorem, kam (dostatečně) velkou sušičku umístit. Pro menší objemy sušení nebo pro potraviny, které vyžadují přesně nastavenou teplotu, budou vhodnější spíše elektrické nebo infračervené sušičky.
Ať už zvolíte solární, elektrickou či jinou variantu, sušení potravin je chytrý způsob, jak prodloužit jejich trvanlivost a moct tak domácí úrodu využít naplno a pochutnávat si na ní ještě i v zimě, kdy je čerstvé ovoce a zelenina hůře dostupné nebo nesmyslně drahé. Stačí jen vybrat metodu sušení, která vám bude nejlépe vyhovovat.
Zdroje:
Ekokutil.cz
Nazeleno.cz