Jaro je ideální čas na servis fotovoltaiky. Zkontrolujte panely po zimě, odhalte skryté závady včas a zajistěte maximální výkon své solární elektrárny v hlavní sezóně.
Fotovoltaika nemusí být jen na střeše domu. Můžeme se setkávat také s vertikálními solárními panely – tedy takovými, které jsou instalované svisle. Na fasádě domu, pergole, protihlukových stěnách, samostatně stojících konstrukcích (často v agrovoltaice) nebo třeba ve formě solárního plotu. Právě tato varianta je v posledních letech stále oblíbenější.
Solární plot v sobě spojuje funkce oplocení pozemku a výroby elektřiny ze slunečního záření. Většinou jde o běžné solární panely instalované jako klasické plotové dílce mezi sloupky nebo do rámů – nejčastěji z hliníku nebo z pozinkované oceli.
Někdy se do solárního plotu umisťují bifaciální, tedy oboustranné panely; u jiných typů se instalují klasické moduly z obou stran, čímž se výroba energie výrazně navýší (zatímco u bifaciálních panelů bývá produkce obvykle asi o 10 až 20 % vyšší než u klasických jednostranných modulů).
Některé systémy solárních plotů jsou navrženy tak, aby fotovoltaické panely byly viditelné pouze z jedné strany. Z té druhé může mít plot klasický vzhled – například dřevěné lamely, kovové dílce nebo jiný dekorativní povrch. Pak je samozřejmě na majiteli, zda bude mít „hezkou“ stranu nasměrovanou do zahrady, nebo do ulice.
Nově se můžeme setkat také s plotovými lamelami s integrovanými solárními články nebo designovými skleněnými či celočernými moduly zapuštěnými přímo do konstrukce plotu. A do budoucna bude možností ještě daleko více: průhledné solární panely, tenké fólie nebo třeba solární nátěry. Díky tomu už nebude nutné rozhodovat se mezi hezkým a funkčním plotem…
Solární plot vyrábí elektřinu úplně stejně jako jakákoliv jiná fotovoltaická elektrárna a obsahuje i stejné komponenty. Samozřejmě vyjma konstrukce pro instalaci na střechu.
Svisle umístěné panely, ať už v rámci plotu nebo na jiném povrchu, ale mají svá specifika. Nejen ohledně údržby, protože na nich prakticky neulpívají hrubší nečistoty ani sníh. Rozdíl je především v celkové produkci elektřiny a jejím rozložení v průběhu dne a celého roku.
V našich zeměpisných šířkách vyrobí vertikální solární panely oproti běžným instalacím méně elektřiny (často o 20–30 %), protože většinu roku na ně sluneční paprsky dopadají pod méně výhodným úhlem než na panely instalované na šikmé střeše.
Ale nepřinášejí jen nevýhody: oproti panelům instalovaným šikmo nebo vodorovně vyrábějí více elektřiny ráno a večer (při orientaci na východ a západ) a také v zimním období.
Cena solárního plotu závisí na konkrétním systému, typu panelů i jeho konstrukci. Protože jde zatím o poměrně nové řešení, mohou se ceny mezi jednotlivými výrobci výrazně lišit. Většinou však vychází zhruba na 6 000 až 12 000 Kč za metr.
Menší instalace s několika panely může stát přibližně 60 až 120 tisíc korun, větší systém pak i 150 až 300 tisíc korun.

Solární plot je nejlepší jako doplněk ke střešní fotovoltaice, aby vykryl období, kdy nakloněné panely nevyrábí tolik elektřiny. Jako plnohodnotná solární elektrárna ale úplně ideální není. Když však není střecha z nějakého důvodu vhodná, mohou být solární panely na plotě velmi solidní alternativou – zejména pokud souběžně řešíte i oplocení pozemku.
Solární ploty a rostoucí zájem o ně zároveň ukazují trend současné energetiky: fotovoltaika se postupně integruje do běžných stavebních prvků domu a zahrady. Panely se dnes objevují nejen na střechách, ale také na fasádách, protihlukových stěnách nebo právě na plotech. V budoucnu tak může výroba elektřiny stále více splývat s architekturou domu a stát se přirozenou součástí konstrukcí, aniž by narušovala jejich vzhled.
Zdroje:
PVPS: Photovoltaic applications and system performance, iiea.com
Solar Power Plants and Integrated Photovoltaics, ise.fraunhofer.de
technické materiály různých výrobců solárních plotů