Starosti majitelů nemovitostí jsou na místě, protože podle Občanského zákoníku zákon č. 40/1964 Sb. nesou odpovědnost za pád sněhu nebo ledu ze své střechy. Zákon ukládá povinnost zabránit vzniku škody. Už ale neříká, jakým způsobem by měla být ochrana zajištěná. O jednoduchém řešení v podobě cedule s výstrahou před domem raději neuvažujte. Nezbaví vás odpovědnosti za škody vzniklé v případě, že někdo bude vaši výstrahu ignorovat. Jistější je instalace sněhových zachytávačů, případně řízené shazování sněhu tak, aby neublížil. Ale pozor, sníh přitom nesmí končit na zahradě vašeho souseda, byť tam není žádný chodník ani zaparkované auto.
Majitelem nemovitosti ale nemusí být jen jednotlivec. V případě bytových domů je to společenství vlastníků jednotek, které spravuje dům jako celek. Za případné škody či zranění způsobené pádem sněhu a ledu ze střechy bytového domu pak odpovídá tato právnická osoba.
Tento typ pojištění kryje nejen majetkové škody, ale i újmu na zdraví či na životě. A to i v případě, že příčinou je pád sněhu ze střechy. Současně řeší i výlohy na léčbu poškozeného, které si v případě zranění nárokuje zdravotní pojišťovna.
Sjíždějící sníh ze střechy je problém. Už během pohybu po střeše může s sebou strhnout instalace, poničit střešní krytinu, poškodit střešní okna či vyvrátit komín. Nejčastěji ale poškodí okapy, když je nestrhne, tak aspoň žlab a žlabové háky zdeformuje. Dá se tomu ale předejít. Buď žlaby osadíte níže, takže je sjíždějící sníh mine, nebo je na zimu demontujete. Ale pozor, v tom případě si budete vodu ze střechy pouštět k základům místo do kanalizace.
Když pak sníh svou kinetickou sílu znásobí pádem dolů, tak je rizikem pro níže položené konstrukce. Poškodit může stříšky nad vchodem, zimní zahrady nebo krytá parkovací stání. To, že nejhorší situace nastane, když masa sněhu spadne na lidi nebo zaparkovaná auta, nemusíme ani připomínat.
Pokud váš dům stojí na samotě a kolem něj není nic, co by sjíždějící sníh mohl poškodit, pak si s jeho pracným odstraňováním nemusíte dělat starosti. Ale jen když víte, že střecha váhu sněhu unese. Sníh totiž představuje značnou zátěž.
Čerstvě napadaný prachový sníh váží asi 100 kg/m3. V průběhu času ale těžkne a už po pár hodinách to může být až dvakrát tolik. Po několika týdnech pak starý sníh představuje zátěž 300 kg/m3. Ještě horší je, když padá mokrý sníh. Jeho objemová hmotnost se může vyšplhat až ke 400 kg/m3. A teď počítejte… Střecha běžného rodinného domu má plochu kolem 200 m2. Když ji pokryje půlmetrová vrstva zmrzlého a ledového sněhu, pak to může pro střechu znamenat přitížení o 40 tun.
Ale i v ideálním případě, kdy váš dům stojí na samotě, má jednoduchou sedlovou střechu bez dalších instalací a zatížení sněhem s přehledem zvládne, byste neměli nechávat všechno na přírodě. Instalujte sněhové zábrany minimálně na vchodem do domu, aby vás v něm masa sněhu spadlého ze střechy neuvěznila.
Protisněhová opatření představují překážky, které brání rozjetí sněhu po střeše. Mohou mít podobu různých výstupků na střešní krytině, pak se nejčastěji označují jako rozrážeče. Podobně fungují i sněhové háky instalované v ploše střechy. Jejich úkolem je zadržet masu sněhu na střeše a když pak začne sjíždět, tak ji roztrhat na menší kusy, aby nezpůsobila velký problém. Taky některé krytiny samy o sobě ztěžují pohyb sněhu po střeše. Jsou to ty s drsným povrchem, např. asfaltové pásy nebo šindele s posypem drcenou břidlicí nebo plechové krytiny sypané granulátem.
Klasické sněhové zachytávače jsou liniové prvky, které tvoří držák a podélný prvek, např. tyč, žebřík, kulatina apod. Protože už jsme si udělali představu o síle sjíždějícího sněhu, tak je jasné, že jedna řada sněhových zachytávačů u okapu nic neřeší. Naopak, rozjetý sníh ji pravděpodobně strhne nebo aspoň ohne a poškodí přitom i krytinu.
Proto je nutné liniový prvek kombinovat s rozrážeči sněhu v ploše střechy, které zmírní jeho dynamickou sílu. U hladkých plechových krytin se ale úprava v ploše nedělá, proto mívají tyto střechy liniové prvky v několika řadách nad sebou.
Žádné unifikované řešení protisněhových opatření neexistuje. Vždy je třeba vycházet z konkrétní situace, tj. ze sklonu střechy a jejího členění, sněhové oblasti, ve které se střecha nachází, a z druhu použité krytiny. Návrh by měl provádět odborník.
Správně navržená protisněhová opatření zajistí, že se sníh nebude po střeše pohybovat nekontrolovaně. Usměrněním jeho pohybu se vyhnete problémům s pádem sněhové masy tam, kam nechcete nebo kde to může znamenat škody na majetku nebo zdraví.
Zdroj: Dendrit
Hledali jsme odpověď na otázku, proč významní architekti ve svých projektech tak často používají plechové krytiny. A proč se přesto pořád objevuje názor, že to nejsou plnohodnotné krytiny.
Zateplení šikmé střechy patří mezi nejefektivnější opatření, jak snížit energetickou náročnost domu a zvýšit komfort bydlení. Právě střechou totiž může unikat až 30 % veškerého tepla.
