Při realizaci střechy v horkém létě bývá obtížné si představit, že nastane stav, kdy na ní bude ležet pořádná hromada sněhu. Přestože už jsme zažili i zimy bez sněhu, nelze se na tento stav spoléhat a je třeba střechu na sníh připravit. Příroda je nevypočitatelná a poslední dobou si libuje v extrémech.
V případě šikmých střech stojíme nejprve před dilematem: Zadržovat sníh na střeše nebo mu naopak umožnit co nejrychlejší cestu ze střechy dolů? Technické normy totiž použití sněhových zábran striktně nenařizují. Jenže současně je v zákoně uvedeno, že investor musí zabezpečit nemovitost proti následným škodám a zabránit zranění osob. To už s tématem zadržování sněhu souvisí. Nicméně, tento zákonný požadavek bychom mohli vyřešit zákazem vstupu do inkriminované oblasti. Prakticky je to hůře proveditelné, minimálně kvůli vstupu vlastních obyvatel do domu. Z toho vyplývá, že minimálně vstup do vlastního domu musíte před pádem sněhu a ledu chránit.
První rozhodnutí máme za sebou, jdeme do instalace sněhových zábran. Pak je nutné zvážit, zda konstrukce střechy váhu zadrženého sněhu udrží. V případě rekonstrukcí se před instalací sněhových zábran důrazně doporučuje statické posouzení střechy. Nejen že krov asi nebyl na přitížení zadrženým sněhem dimenzovaný, ale taky už mohl ztratit část své původní únosnosti.
Při statickém posouzení se vychází z mapy sněhových oblastí, která je součástí normy ČSN P ENV 1991-1-3, a pro naše území stanovuje osm sněhových oblastí. Každá oblast má definované zatížení sněhem a na tuto normovou hodnotu je třeba střechu posoudit. Většina našeho území se nachází v 1. až 5. sněhové oblasti, kde je průměrná hodnota zatížení sněhem mezi 70 až 250 kg/m2, což odpovídá vrstvě mokrého sněhu tloušťky od 14 do 40 cm. V horských oblastech bývá zatížení střech ještě vyšší, 300 kg/m2 a více.
Značná váha sněhu a velká síla, kterou při sjíždění ze skloněné plochy vyvine, jsou důvodem, proč musejí být sněhové zábrany fortelné a řádně kotvené. V nabídce je široký sortiment prvků na ochranu střechy, okapů a přilehlých prostor před nežádoucími účinky sněhu. Vybrat si můžete z několika typů sněhových zábran:
Zábrany trubkové, nazývané taky tyčové zachytávače, tvoří dvě nebo tři trubky nad sebou, které vytvoří dvacet až třicet centimetrů vysokou zábranu. Těžký a mokrý sníh ze střechy díky ní nesjede nekontrolovaně dolů a nezpůsobí škodu.
Zábrany deskové mohou být tvořené buď kovovým roštem nebo perforovanou deskou, proto se jim říká deskové. Zadržují sníh podobným způsobem jako zábrany trubkové.
Sněhovou zábranou může být v podstatě cokoliv pevného, co je schopno sníh na střeše zadržet. To jsou tzv. atypické zábrany, tvořené obvykle speciálními háky, do kterých se vkládá dřevěná kulatina. Jedná se o funkční a zároveň estetické řešení, vhodné například pro objekty v přírodní rezervaci.
Rozrážeče sněhu se taky řadí k protisněhovým zábranám, jenže neslouží k udržení sněhu na střeše. Sjíždějící masu sněhu pouze roztrhají na menší díly, které pak ze střechy odpadávají po menších kusech a nepředstavují takové nebezpečí.
Podobně jako rozrážeče sněhu fungují protisněhové střešní tašky. Od běžné systémové střešní tašky se protisněhová liší přidaným zachytávacím prvkem – prstencem, hrotem či výstupkem. Oproti dodatečně vkládaným hákům (rozrážečům sněhu) je její největší výhodou především harmonické začlenění do střešního pláště. Materiál základní tašky i přídavného prvku je totiž jednotný. Dalším benefitem je zachování kompaktnosti střešního pláště. Vkládané plechové sněhové zábrany na rozdíl od protisněhových tašek vyžadují průnik skrz střechu. V nejnáročnějších sněhových oblastech ale samotné protisněhové tašky nestačí, je nutné je doplnit mříží sněholamu.
Orientačním vodítkem při rozhodování o sněhovém systému je mapa klimatických oblastí. Na území ČR jsou celkem tři. Charakterizuje je sněhová oblast, nadmořská výška a případně i větrová oblast. V první oblasti (do 400 m n. m.) není sněhová ochrana bezpodmínečně nutná, zato v oblastech mezi 600 a 900 m n. m. už je instalace žádoucí. V nejvyšších polohách se pak vyplatí spolehnout na rady odborníků a použít účinnější zábrany, třeba v podobě tyčového zátarasu.
Návrh sněhových opatření musí vždy respektovat tyto náležitosti:
Výběr protisněhové zábrany musí vycházet z parametrů objektu. Nejdůležitější jsou vzdálenost střechy od okapu k hřebeni a taky sklon střechy. Platí, že čím delší je střecha, tím více sněhu působí na sněhovou zábranu nad okapem. A taky, že čím větší je sklon střechy, tím větší bude kinetická síla sněhu, které bude muset sněhová zábrana odolat. Vyšší sněhové oblasti vyžadují dokonce instalaci zábran v několika řadách nad sebou, aby se váha sněhu rozložila.
Obecně platí, že sněhové prvky se instalují vždy ve druhé řadě tašek nad okapem. Ale pozor! Pouhé osazení podél okapu nestačí. Toto primitivní řešení rozjetou masu sněhu nezadrží. Obvykle to skončí tak, že sníh zábrany strhne s sebou. Pouze plnoplošné rozmístění sněhových prvků je opravdu funkční!
Benefitem sněhových zachytávačů, umístěných po celé ploše, je, že střecha získá díky vrstvě sněhu dodatečnou „tepelnou“ izolaci. Ze stejného důvodu mají alpské střechy jen mírný sklon, aby se na nich v zimě sníh držel a nesjížděl.
Zatím jsme zmiňovali nutnost instalace sněhových zábran především v souvislosti s možnými úrazy osob. Ale rizik je mnohem více a možná i tam, kde by vás to vůbec nenapadlo. Například při sjíždění sněhu z vyšší střechy na nižší, třeba na kryté stání pro auta. Váha sněhu kombinovaná s kinetickou energií může při dopadu nižší konstrukci vážně poškodit, případně zcela zničit.
Sníh ze střechy dokonce nemusí ani spadnout, a přesto může způsobit potíže, například tím, že svým posunováním po střešní ploše poruší nějaký detail nebo vystupující prvek. Nejohroženější jsou z toho pohledu odvětrávací komínky, solární kolektory, střešní okna apod. Tato místa je nutné chránit instalací většího počtu sněhových zábran.
Nezapomeňte taky na umístění sněhových zábran nad balkonem. Patří ke stejně ohroženým místům, jako je vstup do domu.
Pohyb sněhu na střeše, ale i při pádu z ní, je ovlivňován různými fyzikálními parametry. Nejvíce typem sněhu a součinitelem tření mezi sněhovou pokrývkou a materiálem střešní krytiny. Také sklonem střechy a výškou okapové hrany střechy. Nikdy proto nezapomínejte na to, že sníh je přírodní fenomén, který se vyskytuje v mnoha variacích a jeho pohyb je v reálných podmínkách ovlivňovaný mnoha aktuálními faktory. Proto byste instalaci sněhových zábran na vlastní střeše neměli podcenit.
Podstatu střechy tvoří nosná konstrukce, izolace a základní taška. S tím si dnes už nevystačíme, proto máme střešní doplňky. Patří k nim všechno, co doplňuje původní základ a vytváří kompletní systém.
Ventilační turbíny LOMANCO jsou prvek, který zajišťuje odvětrání objektu. Nejčastěji se jedná o odvětrání bytových domů, rodinných domů a průmyslových objektů.
