Škůdci zeleniny. Drobní vetřelci, kteří vaši domácí úrodu umí zlikvidovat rychleji, než si stihnete uvařit polévku. Kdo jsou tito zlořádi a jak se jich zbavit?
Zelenina se do toho konečně pořádně pustila a díky vaší péči se jí nemůže dařit lépe. Když vyklíčí ředkvičky, rozroste se salát a rajčata nasazují první květy, přijdou oni – malí, nenápadní a velmi hladoví. Najednou rostliny chřadnou, na listech mají díry a jsou nepříjemně lepkavé. To vše naznačuje, že zeleninu trápí kusadla a sosáky nezvaných hostů. A protože zelenina je jemnější než dřeviny, často stačí pár dní nepozornosti a půlka záhonku je v tahu.
Salát na talíři bývá těžce vybojovanou kořistí. Na zahradě je vděčným cílem pro celou škálu nájezdníků. Nejčastějším nočním zlem jsou slimáci, kteří milují vlhká a stinná místa. Řešením bez chemie je pravidelné sbírání nebo bariéry z pilin, kočkolitu či vaječných skořápek. Někdo doporučuje i bariéru z kávové sedliny nebo nalákat slimáky na pivo, kde se (snad šťastně opilí) utopí.
Z vlastní zkušenosti vím, že ani jedna z těchto metod nefunguje úplně dokonale. Ze sbírání bolí celé tělo a ne každý na to má žaludek. Nejen na sběr, ale musíte je také nějak… zabít. Bariéry málokdy úporným slimákům zabrání v útoku – pastva je příliš lákavá. Vyzkoušela jsem i větvičky z růží a jalovců, ale ani ty nebyly tak účinné, jak jsem si představovala. Neurotoxické látky z kávové sedliny rychle slábnou a musíte pít opravdu hodně kávy, abyste měli dost munice.
Inspirujte se znalostmi našich předků. Vysévejte různé druhy zeleniny, abyste předešli jednostrannému vyčerpání půdy a neposkytli stejné menu, na jaké byli škůdci zvyklí minulou sezónu. K zelenině vysejte přirozené nepřátele škůdců, jako jsou afrikány, měsíček, řepka nebo hořčice
Chemické prostředky jsou skutečně účinné. Ale pozor na složení. V zásadě jsou tu dvě varianty. Běžně prodávané granule proti slimákům obsahují nejčastěji jednu ze dvou účinných látek – metaldehyd nebo fosforečnan železitý.
Nezůstanou-li slimáci, přijdou mšice. Na salátu se drží v koloniích, většinou opečovávaných mravenci, vysávají a deformují listy. Mýdlová voda, silný proud vody nebo výsadba afrikánů poblíž pomáhá jako přírodní obrana. Na okrasné rostliny můžete použít něco ze široké nabídky postřiků, často již v praktických lahvích s rozprašovačem. Ale na to, co jíte, si je rozhodně nechcete aplikovat – většina běžně prodávaných chemických postřiků totiž obsahuje látky, které mohou zůstat v rostlinách a být zdraví škodlivé, nejen pokud nedodržíte přísné ochranné lhůty před sklizní.
Na jedlé rostliny ale existují i šetrnější chemické alternativy – například přípravky na bázi přírodních pyrethrinů nebo olejových emulzí, které jsou označené jako vhodné pro použití na zeleninu. Vždy je ale nutné pečlivě číst etiketu a řídit se pokyny pro použití, včetně zmíněných ochranných lhůt. Pro biologické pěstování jsou k dispozici také přípravky na bázi draselných solí mastných kyselin nebo feromonové pasti.
Zdravá kořenová zelenina začíná pod povrchem – a právě tam číhá drátovec – larva kovaříka, která provrtá kořeny a zmaří celou úrodu. Dospělí kovaříci, známí jako „cvakající brouci“, sami o sobě škodliví nejsou, ale jejich larvy představují velký problém pro každého zahrádkáře.
Drátovci jsou protáhlé, tvrdé larvy světle žluté až hnědé barvy. Jsou velmi odolní a v půdě dokážou přežívat i několik let. Největší škody způsobují tím, že provrtávají kořeny a hlízy zeleniny, jako jsou brambory, mrkev, salát nebo cibule. Pomáhá střídání plodin, výsadba lichořeřišnice a pozor na trávu – čím méně, tím lépe.
Na trhu existují přípravky na bázi insekticidních granulí (např. obsahující účinnou látku tefluthrin), které se zapravují do půdy při výsadbě – typicky u brambor nebo kukuřice. Tyto látky působí odpudivě nebo přímo toxicky na larvy. Nejsou však běžně dostupné pro hobby pěstitele nebo jsou vázané na odbornou způsobilost. Navíc mohou mít negativní vliv na žížaly a další užitečné organismy v půdě.
Nepřítelem číslo dvě je pochmurnatka mrkvová. Klade vajíčka k mladým rostlinám a larvy pak způsobují deformaci a hořkou chuť mrkve. Krycí sítě nebo pozdější výsev pomáhají útokům předejít. K ochraně proti pochmurnatce mrkvové může pomoci výsadba silně aromatických rostlin, jako je cibule, šalvěj, rozmarýn nebo levandule. Tyto vůně působí rušivě na samičky při kladení vajíček. Účinná může být i smíšená výsadba mrkve s cibulí – škůdci obou rostlin se navzájem odpuzují.
K dobrovolné řeholi patří půdu často kypřit a zalévat právě v době, kdy pochmurnatky kladou vajíčka (květen až červen, případně srpen), což narušuje vývoj larev. Podzimní rytí pak pomáhá zničit přezimující larvy v půdě. Jako doplněk lze využít i biologické insekticidy na bázi entomopatogenních hub nebo bakterií, například Bacillus thuringiensis, i když nejsou přímo cílené na pochmurnatku.
Medovice je lepivý výměšek mšic, molic a dalších savých škůdců, který ulpívá na listech i plodech a chytá na sebe prach, hlínu po dešti, pavučiny i saze. Výrazně znehodnocuje úrodu – špatně se smývá, zhoršuje vzhled i kvalitu a oslabuje celou rostlinu.
Rajčata jsou chloubou zahradníků – ale i první na ráně. Molice skleníková je drobný bílý hmyz, který se ukrývá pod listy a snižuje vitalitu rostliny. Ráda si vysaje i sousední zeleninu. Bio postřiky nebo žluté lepové desky bývají účinné. Svilušky (nejčastěji sviluška chmelová) se projeví jemnou pavučinkou a blednutím listů. A nemyslete si, že molice ve skleníku zůstanou. Při teplém počasí si i venku velmi rády pochutnávají na kapustě, zelí i paprikách.
Pokud pěstujete rajčata a další zeleninu ve skleníku, pomůže zvýšení vzdušné vlhkosti – molice nesnáší vlhké prostředí a jejich výskyt se tak přirozeně omezí. K přímému zásahu můžete použít neemový olej, což je přírodní extrakt ze semen indického stromu Azadirachta indica. Ten se ředí podle návodu (obvykle 5–10 ml na litr vody), přidá se kapka jemného mýdla a roztok se aplikuje na spodní stranu listů, ideálně ráno nebo večer. Neem působí jako přírodní repelent, narušuje vývoj molic a omezuje jejich množení.
Další možností je sírový přípravek, který bývá dostupný ve formě smáčitelného prášku nebo roztoku. Síra nejen tlumí výskyt molic, ale zároveň působí i proti sviluškám a houbovým chorobám, jako je padlí. Při použití dodržujte ochrannou lhůtu před sklizní (zpravidla 3–7 dní) a postřik neprovádějte za silného slunce. Obě varianty jsou vhodné i pro ekologické pěstování.
Cibuli, pórek i česnek ohrožuje vrtalka pórová – drobná muška, jejíž larvy ničí listy a způsobují uhnívání. Nejlepší ochranou je jemná síť už při výsadbě. Slabé rostliny v nevhodných podmínkách jsou velmi často obětí těchto škůdců. Tahle trojka, která je nedílnou součástí naší kuchyně, je právě poměrně dost citlivá na podmínky. V úživné půdě Polabí budete mít úplně jiné výpěstky, než já v chudé a jílovité půdě Posázaví. Vzdala jsem to. Je lepší pěstovat rajčata, papriky a fazole, kterým se tu daří, než trápit rostliny, půdu i sebe nutnými zásahy.
Záludnější jsou háďátka – mikroskopičtí červi, kteří způsobují deformaci listů, zpomalují růst a prokázalo se, že umí přežít i havárii raketoplánu. Na háďátka platí jen důkladná hygiena záhonů a střídání plodin. Některé druhy zahradních plžů, zejména slimáci a ti malí šnečci, kteří rádi obydlují skalky i trávníky, se mohou živit háďátky. Slimáci jsou všežravci a kromě rostlinného materiálu a hub občas pozřou i drobné bezobratlé, včetně háďátek. Tato predace však není cílená, závisí na konkrétním druhu a dostupnosti potravy. Zajímavostí je, že některá háďátka mohou být naopak i parazity slimáků, takže vztah mezi nimi je složitý a oboustranný. Nikdy neprohloupíte, když mezi cibuli i česnek vysejete afrikány, to je takový univerzální recept na ochranu veškeré úrody. Také řepka olejka a hořčice oslabují háďátka natolik, že se již nemůžou rozmnožovat.
Kdo by neznal bílé motýly poletující nad záhony, zejména s brukvovitými? Jsou takoví elegantní a třepotaví! Ale nenechte se zmást – jde o bělásky zelné, jejichž housenky mají obrovský apetit. Stačí pár dní a listy zelí nebo kapusty jsou sežrané až na žebra. Škody dokážou být opravdu masivní. Pomáhá ruční sběr housenek nebo použití bio postřiků na bázi přírodních pyrethrinů, které housenky zasáhnou už v raném stádiu. Pomáhá i výsadba odpuzujících bylin – například tymiánu nebo máty poblíž záhonu.
Dalším nepřítelem jsou drobní, ale čilí dřepčíci – malí broučci, černé nebo žíhané malé korálky sající život z vašich rostlinek. Broučci, kteří vyžírají do listů drobné dírky, často tak hustě, že list připomíná krajku. Nejčastěji napadají mladé sazenice, a pokud je nezastavíte včas, rostlina už se nevzpamatuje. Proti nim funguje časté zavlažování, protože dřepčíci mají raději suchá stanoviště. Pomáhá i výsadba silně aromatických rostlin (např. česnek, pelyněk) nebo poprašek ze dřevěného popela jako mechanická překážka.
Třásněnky jsou drobný hmyz, který si vybírá květy i listy paprik a okurek jako ideální místo k sání. Výsledkem bývá zakrnělý růst, deformované plody a v horším případě i celkové uvadání rostliny. Zasažené listy bývají stříbřitě lesklé a zkroucené. Proti třásněnkám se dá účinně zakročit bio postřiky (např. na bázi neemového oleje), ale velmi efektivní je i nasazení dravých roztočů – biologických predátorů, kteří se třásněnkami živí. V uzavřeném prostoru skleníku se navíc daří jejich populaci udržet dlouhodobě.
No, a už jsme si řekli své o slimácích, kteří jsou pohromou od té doby, co se k nám dostal jeden velmi životaschopný nepůvodní druh plzák španělský (Arion vulgaris). Prý proti nim také pomůže chov zvláštní kachny bežce indického (Anas platyrhynchos domesticus). Na to, jestli v této lize vede Indie nebo Španělsko, se podíváme v jiném článku.
Zdroje:
vlastní zkušenost autorky
Bhg.com/gardening/pests/insects-diseases-weeds/garden-pest-control/
Přírodní cestou nejen proti chorobám a škůdcům, Roman Pavela, Kurent 2020
Atlas chorob a škůdců okrasných rostlin, ovoce a zeleniny, Walter Wohanka, Brázda 2003
Srpen je období sklizně i péče o zahradu. Ovocné stromy, maliny, rybíz, jahody i trvalky potřebují po sklizni zásah, který jim dodá sílu a zajistí bohatou úrodu příští rok.
Perličky, křepelky, holubi i divoké kachny – objevte kouzlo chovu netradiční drůbeže. Historie, užitek i tipy, jak jim na dvorku zajistit pohodlný domov.
