Skoro bez hlíny, bez vody a přesto rostou. Venkovní sukulenty jsou hit zahrad i střech

Malé rostliny pro velké sucho

Ještě před pár lety byly sukulenty v českých zahradách hlavně „ty malé věci v květináči na parapetu“ nebo doplněk skalky, který se tam nastěhoval jaksi sám od sebe. Dnes se ale stále častěji uplatňují venkovní sukulenty: na střechách i suchých svazích.

Osidlují štěrkové záhony, opěrné zídky i místa, kde běžné trvalky v létě vzdávají boj s vedrem. A není to jen český trend. Podobný vývoj sledují i zahradní architekti v Německu, Rakousku, Francii, severní Itálii nebo Velké Británii – tedy v oblastech s horkými léty, občasnými mrazy a stále častějšími výkyvy počasí.

Vzniká obrovské množství inspirativních realizací:

• extenzivní zelené střechy
• štěrkové „stepní“ zahrady
• suché zídky osázené netřesky
• prudké svahy zpevněné rozchodníky
• minimalistické středomořské výsadby

Důvod je jednoduchý: Sukulenty zvládnou podmínky, které jsou pro jiné rostliny téměř neobyvatelné.

Co vlastně dělá sukulent sukulentem?

Sukulenty nejsou jedna konkrétní botanická skupina, jak si lidé často myslí. Nejde tedy o jednu „rodinu rostlin“, ale spíš o chytrou strategii přežití. To, co všechny sukulenty spojuje, je schopnost ukládat vodu a hospodařit s ní mnohem úsporněji než běžné rostliny.

Některé druhy si vytvářejí zásoby vody v dužnatých listech, jiné ve stoncích a některé dokonce v kořenech. Právě díky tomu zvládnou podmínky, které jsou pro mnoho klasických zahradních rostlin téměř neobyvatelné. Nevadí jim dlouhé období bez deště, rozpálený kámen ani mělký substrát na střeše nebo ve spáře zídky. Velká část sukulentů navíc velmi dobře snáší prudké střídání teplot, vítr a extrémní letní přehřívání.

A právě proto dnes zažívají obrovský návrat v moderních zahradách i krajinářství. Výborně fungují:

• na zelených střechách
• ve skalkách
• ve štěrkových a stepních záhonech
• v suchých kamenných zídkách
• na prudkých výsušných svazích
• i v nádobách, které člověk nezalévá každý den

Mnoho lidí si pod pojmem sukulent představí hlavně pokojové exotické rostliny. Jenže existuje i překvapivě velká skupina mrazuvzdorných, venkovních sukulentů, které bez problémů přežijí českou zimu.

Mezi nejznámější venkovní sukulenty patří hlavně:

• netřesky (Sempervivum)
• rozchodníky (Sedum a Phedimus)
• rozchodníkovce (Hylotelephium)
• kosmatce a delospermy (Delosperma)
• některé druhy opuncií
• lomikameny (část druhů má sukulentní charakter)
• tučnolisté druhy vhodné do skalek a suchých štěrkových výsadeb

Právě netřesky a rozchodníky jsou dnes absolutním základem většiny extenzivních zelených střech v celé střední Evropě. Jsou extrémně odolné, rychle se rozrůstají a některé druhy přežijí prakticky jen s minimem substrátu a dešťové vody.

Králové zelených střech: rozchodníky

Pokud existuje rostlina, která dnes skutečně vládne zeleným střechám, jsou to právě rozchodníky. Nenápadné sukulenty, které často nacházíme ve skalkách zídkách i zánonech, aniž bychom je tam zasadili. Staly se základní rostlinou moderních extenzivních střech po celé střední Evropě. A není divu. Jen málokterá rostlina zvládne tak extrémní podmínky jako právě rozchodník. V létě rozpálená střecha připomíná skoro poušť – minimum vody, silný vítr, velké výkyvy teplot a jen velmi mělká vrstva substrátu. Přesto právě tady rozchodníky prosperují.

Nejčastěji se používají druhy jako:

• rozchodník bílý
• rozchodník ostrý
• rozchodník pochybný
• rozchodník kamčatský

Každý z nich má trochu jiný charakter. Některé vytvářejí nízké koberce, jiné bohatě kvetou nebo během roku mění barvu od svěže zelené přes bronzovou až po vínově červenou.

Jejich největší výhoda spočívá v tom, že mají velmi mělký kořenový systém a vystačí si s minimem půdy. Mnoho druhů rozchodníků bez problémů přežije i v pouhých 5 až 8 centimetrech substrátu. Rychle se rozrůstají, dobře regenerují a postupně vytvoří živý rostlinný koberec, který chrání substrát před přehříváním i vysycháním. Velmi důležitá je i jejich schopnost bránit erozi – zejména na šikmých střechách nebo svazích.

Proto je dnes najdeme prakticky všude:

• na garážích
• pergolách
• zahradních přístřešcích
• moderních rodinných domech
• ale i na autobusových zastávkách, kancelářských budovách nebo průmyslových halách

Právě rozchodníkové střechy se navíc velmi dobře hodí i do městského prostředí. Ochlazují okolí, zadržují část dešťové vody a pomáhají zmírňovat přehřívání měst.

Které sukulenty skoro nepotřebují hlínu?

Tady bývají lidé často překvapení. Některé sukulenty totiž opravdu dokážou růst v podmínkách, kde by většina běžných rostlin nepřežila ani pár týdnů. Existují druhy, kterým stačí jen malá škvíra mezi kameny. Jsou to rostliny ideální pro zelené střechy, kamenné spáry, suché zídky nebo mělké nádoby. Výborně se uplatní také v extrémně výsušných skalkách a na dalších místech, kde běžné rostliny často selhávají.

Mezi nejodolnější patří hlavně:

• rozchodník ostrý
• rozchodník bílý
• netřesk střešní

Právě netřesk střešní patří k nejzajímavějším historickým rostlinám evropských staveb. Už ve středověku se běžně vysazoval na střechy domů, chlévů i hospodářských budov. Lidé věřili, že chrání stavení před bleskem, požárem a zlými silami. Ve skutečnosti ale byl jeho hlavní „superschopností“ úplně jiný talent — neuvěřitelná odolnost.

Netřesků existuje mnoho barevných a tvarových variant. Ne všechny jsou ale tak odolné, jako netřesk střešní. Netřesk navíc vypadá skvěle prakticky celý rok. Vytváří geometrické růžice, často se vybarvuje do červena nebo purpurova a velmi snadno prorůstá spárami kamenů. Právě proto dnes zažívá obrovský návrat nejen na střechách, ale i v moderních minimalistických zahradách, suchých zídkách a štěrkových výsadbách.

Staré kamenné zídky zarostlé netřesky nejsou jen krásné, ale i praktické. Jde o starý zahradnický trik, který dnes znovu objevují krajináři i architekti. Do spár suché zídky se nasype propustný štěrkový substrát a vysadí netřesky nebo rozchodníky. Rostliny postupně prorostou mezi kameny, změkčí vzhled zídky a zároveň pomáhají omezovat přehřívání i erozi. Fungují trochu jako malta.

Které sukulenty potřebují víc prostoru?

Ne všechny sukulenty jsou „minimalisté“, kterým stačí pár centimetrů štěrku mezi kameny. Některé druhy už potřebují hlubší vrstvu substrátu a v zahradě fungují spíš jako plnohodnotné trvalky. Odměnou ale bývá výraznější růst, bohatší kvetení i mnohem efektnější vzhled. Na rozdíl od extrémně odolných „střešních“ druhů už ale chtějí o něco lepší podmínky. Ideální je hlubší vrstva propustného substrátu, kvalitní drenáž a alespoň malé množství živin. Nejčastěji se proto používají ve štěrkových záhonech, moderních skalkách nebo na větších suchých svazích.

Jde například o netřesk pavučinatý, rozchodníkovec nádherný nebo velmi oblíbenou delospermu Cooperovu. Tyto rostliny vytvářejí větší trsy, lépe konkurují plevelům a bez problémů fungují i v kombinovaných výsadbách s travinami nebo suchomilnými trvalkami.

Sukulenty, které drží svahy a půdu

Jedna z nejzajímavějších vlastností některých sukulentů je jejich schopnost stabilizovat terén. Především plazivé a půdopokryvné druhy dokážou postupně vytvořit hustý vegetační koberec, který chrání půdu před vysycháním i erozí. Na prudších svazích pomáhají omezovat splavování zeminy, držet jemný substrát, zpomalovat odtok vody a částečně stabilizovat povrch. Právě proto se dnes rozchodníky a další sukulenty stále častěji používají nejen v zahradách, ale i v krajinářských projektech nebo u moderních veřejných staveb.

Velmi dobře fungují hlavně:

• rozchodník pochybný
• rozchodník bílý
• rozchodník ostrý
• delospermy
• kosmatce

Právě kosmatce dnes zažívají obrovský boom v německých xeriscape zahradách, rakouských štěrkových výsadbách i moderních realizacích v severní Itálii. A není těžké pochopit proč. V době květu totiž dokážou vytvořit doslova barevný koberec zářivých květů, který připomíná spíš středomořskou krajinu než střední Evropu.

Proč sukulenty mění barvu?

Tohle je jedna z nejhezčích vlastností sukulentů — a zároveň častý důvod k panice. Mnoho lidí si myslí, že když rozchodník nebo netřesk zčervená, začne rostlina „trpět“. Jenže ve skutečnosti bývá opak pravdou. Barvu sukulentů ovlivňuje hlavně množství slunce, chlad, sucho nebo celkový stres z prostředí. V polostínu bývají rostliny často svěže zelené, zatímco na plném slunci se začnou vybarvovat do červených, bronzových nebo vínových odstínů. V zimě pak některé druhy získávají téměř purpurové tóny.

Jde o přirozený ochranný mechanismus. Rostlina si vytváří pigmenty, které ji chrání před intenzivním zářením a extrémními podmínkami — trochu podobně, jako se člověk opaluje. Typické je to hlavně u rozchodníků a netřesků, které díky tomu vypadají atraktivně prakticky po celý rok.

Které sukulenty nejvíc kvetou?

Některé sukulenty jsou většinu roku nenápadné… a pak během několika týdnů doslova explodují barvou. K nejvýrazněji kvetoucím patří hlavně delospermy s výrazně růžovými až fialovými květy, rozchodníkovce s mohutnými pozdně letními květenstvími nebo rozchodník kamčatský se zářivě žlutými květy. Překvapivě exoticky působí i květy netřesků, které připomínají malé hvězdice nebo korály.

Velmi důležité je i to, že tyto rostliny milují opylovači. Včely, čmeláci i motýli na nich často doslova „visí“, zejména v období letních veder, kdy už mnoho jiných rostlin nekvete. Na rozpálených střechách a v městských výsadbách tak vznikají malé ostrovy života, které mají mnohem větší ekologický význam, než se může na první pohled zdát.

Budoucnost zahrad? Možná ano

S přibývajícím suchem, přehříváním měst a stále dražší vodou budou pravděpodobně suchomilné výsadby hrát v budoucnu mnohem větší roli než dnes. A právě sukulenty ukazují, že i velmi odolná zahrada může být krásná, barevná a živá. Nemusí připomínat vyprahlou pustinu. Naopak — dobře navržená suchá výsadba může působit moderně, elegantně a překvapivě dynamicky během celého roku. Možná právě proto dnes rozchodníky, netřesky a další sukulenty dobývají nejen střechy, ale i moderní zahrady po celé Evropě.

Zdroje:
vlastní pěstitelské zkušenosti redaktorky
Royal Horticultural Society, Sedums and sempervivums, www.rhs.org.uk
Royal Horticultural Society, Green roofs and living walls, www.rhs.org.uk
Bundesverband GebäudeGrün, Extensive green roof planting recommendations, www.gebaeudegruen.info
Pavel Chlouba, Suchomilné rostliny v zahradě, odborné články a přednášky
Step by Step Garden Design,  Gravel and drought-tolerant planting inspiration, www.sbsgarden.com
Sempervivum Society, Sempervivum cultivation and varieties, www.sempervivum.org