Údaj o sklonu šikmé střechy je důležitý pro výběr krytiny, protože každý typ krytiny je bezpečný pro jiný sklon. Jen při dodržení bezpečného sklonu krytina zamezuje vnikání srážkové vody (déšť, sníh, roztátý sníh apod.) do podstřešního prostoru.
Skládané tašky mají po obvodu vytvořenou soustavu důmyslně navržených vodních drážek, které zajišťují odtok vody z výše položených tašek na níže umístěné. U plechových krytin těsnost zajišťují různé typy zámků a klempířských spojů. V normálních podmínkách je tak všechna voda bezpečně odvedena pryč ze střechy.
V případě abnormálních povětrnostních jevů se určité množství vody může pod skládanou střešní krytinu dostat (například vlivem větrem hnaného deště), protože šikmé střechy nejsou vodotěsné. Proto je pod nimi vždy instalována pojistná hydroizolace, která proniklé srážky bezpečně odvede a podstřeší bude opět suché.
V případě plochých střech je to jinak. Ty musejí být vodotěsné v celé své ploše. Proto pásy střešní krytiny (asfaltové pásy nebo fólie) vytvářejí souvislou membránu.
Výrobci pro každý typ střešní krytiny udávají bezpečný sklon, který musí být dodržen. Je to nejnižší úhel sklonu, při kterém se daná krytina osvědčila jako odolná vůči vnikání srážkové vody. Reálný sklon by proto měl být větší, než je předepsaná mezní hodnota.
Pro tvrdé skládané krytiny (pálené a betonové) začínají bezpečné sklony na hodnotě 22°. Na trhu jsou i krytiny určené pro nižší sklony, je však nutno u nich použít tzv. vodotěsné podstřeší, které realizaci střechy prodražuje. Pro většinu krytin je bezpečný úhel sklonu 30°.
Sklon střešní roviny ovlivňuje pokládku skládané krytiny. Platí, že čím strmější sklon, tím lépe musejí být tašky na střeše zajištěny. Např. při sklonu střechy nad 45° je třeba kotvit každou třetí tašku a při sklonu nad 60° je nutno kotvit každou tašku.
Bez ohledu na sklon střechy je nutno kotvit každou okrajovou tašku u štítu, každou třetí tašku u okapové hrany, každý hřebenáč, každou tašku na pultové hraně a připevněny musejí být taky všechny řezané tašky na nárožích nebo úžlabích. Kotvit se musejí také tašky na závětrné straně střechy pod hřebenem, protože v tomto místě působí sání větru a nepřichycené tašky by mohl vítr vytrhnout.
Úhel sklonu střechy je dobré znát taky pro správný návrh laťování a výšky vzduchové/větrací mezery pod krytinou. Sklony střechy mají vliv i na návrhy protisněhových opatření na střeše.
Pokud budete chtít vypočítat, jaký sklon má střecha, budete k tomu potřebovat znát dva rozměry střechy, které obvykle není problém změřit. První je výškový rozdíl mezi okapem a hřebenem, označovaný jako výška střechy (V). Druhým je půdorysná vzdálenost mezi okapem a hřebenem (A).
Při vydělení rozměru „V“ (v centimetrech) a rozměrem „A“ (v metrech), získáte sklon střechy v procentech (%). Sklonu 100 % odpovídá úhel sklonu střešní roviny 45°. U strmějších střech proto sklon vychází větší než 100 %.
Typy sklonitých střech.
Nečekaný vpád zimy je už snad za námi a začínají teplé dny. Jenže i tepla může být nadbytek a na tento extrém je třeba se předem připravit.
Vlhké mapy na stěnách, solné výkvěty, plísně. To v domě opravdu nechcete. Tyto nešvary obtěžují v každém případě a připočítat musíte taky zdravotní problémy a snížení ceny domu. Odstranění vlhkosti ze...
