Rekonstrukce šikmé střechy – ideální je nadkrokevní izolace
Vedle těchto dvou postupů můžete samozřejmě provést ještě kompletní sanaci s odstraněním všech vrstev. V případě tak masivního zásahu se pak nová skladba střešního pláště řeší stejně jako u novostavby.
Úpravy z interiéru s ponecháním krytiny
Tato varianta je vhodná tehdy, když z nějakého důvodu musíte ponechat krytinu bez zásahů. Postupovat takto ale můžete, jen když doplňková hydroizolace i větraná vzduchová vrstva fungují bez problémů a nevyžadují opravu.
Drtivou většinu šikmých střech opravují majitelé kvůli nedostatečné tepelné izolaci. Buď má malou tloušťku, nebo původní návrh nepočítal se snížením tepelně izolačního účinku tepelnými mosty. Ruku v ruce s tím jde obvykle i špatné provedení parotěsné vrstvy, která není vzájemně slepená nebo byla při provádění instalací výrazně poškozená.
Při rekonstrukci jde tedy hlavně o to zvýšit tloušťku tepelné izolace skladby a opravit parotěsnou fólii. Počítejte ale s tím, že dojde ke snížení stávající světlé výšky podkroví.
Mezi novou tepelnou izolaci mezi krokvemi a parozábranu je vhodné přidat plnoplošné bednění, ideálně z OSB desek. Fólii na tuhém podkladu bude možné kvalitně slepit.
Úpravy z exteriéru s ponecháním podhledu
Výhodou tohoto postupu je, že rekonstrukce proběhne bez narušení provozu v podkroví. Při sanaci budou opravené parotěsné fólie, tepelné izolace, doplňkové hydroizolační vrstvy i nefunkční větrané mezery. Počítejte ale s demontáží původní krytiny a s jejím opětovným položením (původní nebo nové krytiny).
Při požadavku na provedení nové tepelně izolační a parotěsné vrstvy z exteriéru existují dvě varianty, a to zateplení mezi a nad krokvemi nebo zateplení kompletně nad krokvemi s nadkrokevní izolací.
Zateplení mezi a nad krokvemi
Při sanaci se pokládá tepelná izolace z minerální plsti mezi krokve a druhá vrstva je nad krokvemi. Aby střecha fungovala, musí difuzní odpor jednotlivých vrstev směrem ven klesat. Nadkrokevní izolaci z tuhých desek (EPS, XPS, PUR) je proto nutné posoudit, zda požadavek splňuje. Vysoká hodnota ekvivalentní difuzní tloušťky by negativně ovlivnila vlhkostní bilanci ve střeše.
Horní úroveň krokví se při zateplení mezi a nad krokvemi dostane do kondenzační zóny. Proto je nutné zajistit odvětrání vlhkosti zkondenzované v dřevěných prvcích. V praxi to znamená, že parotěsná fólie nemůže probíhat průběžně přes krokve. Musí být ukončená na boku krokve, k ní přikotvená a utěsněná.
Také můžete použít speciální sanační parotěsné membrány, které lze přes krokve průběžně položit. Jejich ekvivalentní difuzní tloušťka se totiž mění v závislosti na okolní vlhkosti. Díky tomu fólie umožní postupné vyschnutí vlhkosti zkondenzované v dřevěných prvcích. V některých kritických podmínkách ale nemusí být toto řešení dostatečně účinné.
Zateplení pomocí nadkrokevní izolace
V mnoha případech je nejvhodnější variantou sanace šikmé střechy vytvoření kompletní nové skladby se zateplením nad krokvemi. Postup je takový, že se na původní krokve položí plnoplošné bednění, na něj parotěsná vrstva, tepelná izolace z tuhých pěnových plastů (EPS nebo PUR/PIR) a doplňková hydroizolační vrstva. Nové vrstvy se přes kontralatě zakotví do stávajících krokví. Používají se k tomu systémové kotevní prvky (speciální vruty) s dostatečnou korozní ochranou. Následuje pokládka latí nebo plnoplošného bednění jako podklad pod krytinu.

Původní tepelná izolace mezi krokvemi může zůstat nedotčená. Dál bude sloužit především jako akustická izolace (nová vrstva tepelné izolace její původní účinek potlačí). Původní parotěsnou vrstvu je vhodné perforovat, její funkci přebírá nový parotěs položený na bednění. Použít pro něj můžeme jak tradiční fólii, tak asfaltový pás.
Výhody použití asfaltového pásu jako parotěsné vrstvy
- větší ekvivalentní difúzní tloušťka,
- vyšší mechanická odolnost, a tedy menší riziko poškození v průběhu stavby,
- natavené spoje zaručují nepropustnost pro vodní páry,
- u SBS modifikovaného asfaltu perforování kotevními prvky nijak zásadně nesnižuje výsledný difúzní odpor,
- v průběhu stavby může sloužit jako kvalitní provizorní hydroizolace,
- velkou měrou zvyšuje hydroizolační bezpečnost celé střechy.
Jako nadkrokevní izolaci je možné použít i měkké tepelné izolace, např. minerální vatu. Tyto materiály ale vyžadují instalaci doplňkové nosné konstrukce, která bude přenášet zatížení z krytiny do krokví. Navíc ve srovnání s izolacemi na bázi PUR/PIR je tloušťka takového nadkrokevního zateplení mnohem větší (při stejných tepelně technických parametrech), což má vliv proporce stavby i opracování detailů.
Nadkrokevní izolace z izolačních panelů
V současnosti nejběžnější variantou nadkrokevní izolace jsou systémy z tvrzené polyuretanové pěny (PUR/PIR). Jejich výborné tepelně izolační parametry (koeficient tepelné vodivosti je 0,024 W/m.K) umožňují použít extrémně malou tloušťku tepelné izolace pro dosažení požadovaného stupně zateplení.
Nízká hmotnost desek zase znamená (30 – 35 kg/m3), že nebude potřeba zesilovat krov. Díky vysoké pevnosti v tlaku zvládnou desky PUR/PIR zatížení, takže nejsou potřebné ani žádné dodatečné úpravy spodní konstrukce (např. bednění). Desky systémového nadkrokevního zateplení je možné položit přímo na stávající krokve. V neposlední řadě se s lehkými deskami dobře manipuluje a pokládka je i díky jejich velkému formátu výrazně rychlejší.
Rekonstrukce se provádí shora, bez zásahu do podkroví. Díky zámkovým spojům po obvodu desek lze systém položit nejen rychle, ale i neprodyšně, vzduchotěsně a bez tepelných mostů. To na staveništi přináší úsporu času. Další výhodou tohoto vzduchotěsného uzavření prostoru je možné snadno dosáhnout standard nízkoenergetického nebo pasivního domu.
Pěna PUR/PIR má podstatně lepší izolační vlastnosti než například minerální vata. Koeficient tepelné vodivosti PIR izolací je 0,024 W/m.K, kdežto minerální vata má koeficient tepelné vodivosti 0,040 W/m.K. To znamená, že pro zajištění stejného zateplení je potřeba téměř dvojnásobná tloušťka minerální vaty v porovnání s PIR izolací. Potřebný objem minerální vaty bude také mít pětkrát větší hmotnost.
Benefity nadkrokevní izolace
- tepelně izolační vrstva je souvislá, bez obvyklých tepelných mostů, které vytvářejí krokve,
- v interiéru je možné přiznat krov, což je velice působivé,
- pokládka parozábrany na ideálně rovném podkladu je jednoduchá a spolehlivá (odpadá obvyklé komplikované dotěsňování parozábrany kolem kleštin apod.),
- hlavní dřevěné části krovu se nacházejí mimo oblast kondenzace,
- dřevěné prvky krovu je možné kontrolovat, což podporuje dlouhodobou spolehlivost střechy.
Zdroj: Ing. Tomáš Petříček, Ph.D., autorizovaný inženýr v oboru pozemní stavby