Ve Dnech otevřených dveří mají návštěvníci jedinečnou možnost nahlédnout do míst, kde se scházeli významní představitelé české i světové politiky. Prohlédnete si, jaký styl měl první ministerský předs...
Necelých pět let po ničivém požáru řemeslníci dokončili dřevěnou konstrukci střechy nad hlavním oltářem. Tesaři přitom využili staré techniky, které se naučili i v Česku.
„Natěžené dřevo jsme opracovávali v dílně a teď celou tu konstrukci vidíme přímo na katedrále Notre-Dame. Budeme na to vzpomínat. Je to působivé,“ popisuje Vincent Hamon, jeden z tesařů, kteří uplynulé měsíce strávili desítky metrů nad zemí a stavěli hustý krov katedrály. Pracovali na základě středověkých výkresů a dodržovali staré postupy. „Čtyři měsíce jsme sekerou otesávali dubové díly. Pracovali jsme osm až deset hodin denně. Občas i dvanáct hodin, když jsme potřebovali něco dokončit. Já mám sekeru z 15. století. Půjčilo mi ji muzeum ve městě Troyes právě na rekonstrukci katedrály Notre-Dame,“ přibližuje tesař Martin.
Některé techniky a pracovní postupy se ve Francii skoro vytratily. Řemeslníci proto spoléhají na zkušenosti starších kolegů, kteří se je učili i v Česku. François Calame vzpomíná na českého tesaře Petra Růžičku, který se specializoval na rekonstrukce historických krovů (zemřel loni na jaře). „Od 80. let jsem ve Francii začal oživovat techniky opracovávání čerstvého dřeva pomocí sekery. Tyto postupy tady úplně zanikly. Stále se ale udržovaly v jiných zemích, jako třeba v Česku. Měl jsem to štěstí, že jsem mohl pracovat s českými mistry,“ tvrdí François. Francouzští řemeslníci doufají, že i díky těmto starým technikám krovy vydrží minimálně tak dlouho jako jejich předchůdci – tedy 860 let.
„Doufáme, že při olympijských hrách se nad Paříží bude tyčit úzká věžička katedrály Notre-Dame. Rádi bychom taky do té doby sundali lešení ze střechy katedrály,“ upřesňuje Philippe Jost, který vede přestavbu katedrály Notre-Dame. Jedna z nejslavnějších francouzských památek by se měla veřejnosti otevřít 8. prosince 2024.
Sanktusní věž se nacházela nad křížením hlavní lodi a transeptu. Byla vyrobena z dubového dřeva a potažena olověným pláštěm. Hmota dřevěné konstrukce vážila asi 500 tun a olovo asi 250 tun. Špička věže byla 96 metrů nad úrovní okolního náměstí. Při pádu sanktusník prorazil čtvrté pole křížové klenby.
Zdroj: Český rozhlas/Martin Balucha
Foto: BFMTV/Youtube