Povolují se v Polsku stavby na základě prostého zákresu do mapy? Stačí jen objem a vše ostatní včetně funkce a předpokládaného provozu jde stranou? Nikoho nezajímá dopravní napojení, kapacita inženýrských sítí, urbanismus, sousedské vztahy, dopad na životní prostředí nebo například požárně-bezpečností opatření? Je toto opravdu důvodem stavebního boomu u našeho severního souseda?
S opravdovým zájmem jsme si přečetli celostránkový rozhovor s Pavlem Sovičkou. Důvodem byla míra zavádějících nebo přímo lživých konstatování, jichž se pan jednatel dopustil. Zásadně se proti nim ohrazujeme. Vybízíme k témuž architektky a architekty, zástupce státní správy, samospráv a další instituce, které stejně jako ČKAIT mají zákonem určenou povinnost pečovat o stavební kulturu a o kulturu utváření prostředí a společně působit při ochraně veřejných zájmů v oblasti výstavby.
Pavel Sovička přijal úlohu šiřitele mýtů o extrémně dlouhém povolovacím stavebním řízení v České republice bez odpovídajících údajů. Objektivní informace o tom, jak dlouho trvá povolovací řízení v ČR, totiž nejsou. Již v roce 2020 se ukázalo, že jediný existující žebříček zemí podle délky stavebního řízení, které v letech 2003 až 2019 zveřejňovala Světová banka, neodpovídá realitě. Sama Světová banka ukončila jeho vydávání v roce 2020, a to v důsledku prokázané manipulace s pořadím ve prospěch některých zemí i pochybností ohledně metodiky.
Žebříček totiž v různých zemích srovnával délku získání stavebního povolení pro typickou skladovou halu na okraji velkého města (tzv. na zelené louce). Délka tohoto procesu u rodinného či bytového domu nebo třeba továrny je však zásadně odlišná. Mnohokrát opakovaná informace, že ČR je 157. místě ze 190 sledovaných zemích v délce stavebního řízení, proto nemá výpovědní hodnotu. Přesto se toto číslo stále znovu zavádějícím způsobem objevuje jako podpora mnoha snah o zjednodušení a zrychlení povolovacího řízení v ČR.
Nově Pavel Sovička přináší stejně zavádějící srovnání svých zkušeností v Česku a Polsku. V Česku má jeho společnost údajně rozestavěných jen 400 000 m2 průmyslových ploch, protože u nás podle něj trvá povolení šest let. V Polsku podle jeho sdělení trvá získání stavební povolení jen šest měsíců, a má zde proto rozestavěno celých 1,5 milionu m2. Podle něj je to tím, že v Polsku je povolovací proces mnohem jednodušší. Jenže není to náhodou i velikostí a hustotou osídlení obou zemí? Ta symetrie mezi čtyřnásobnou velikostí Polska a České republiky a portfoliem firmy Panattoni se zcela nabízí. Při srovnání rychlosti povolování staveb v různých zemích je dobré připomenout ještě jednu podstatnou okolnost, a to je hustota zalidnění. ČR má průměrnou hustotu zalidnění 136 obyvatel/km2, v Polsku je to 123 obyvatel/km2 a ve Spojených státech 36 obyvatel/km2. Platí přímá úměra: čím vyšší hustota zalidnění, tím komplikovanější bylo, je a bude stavební řízení.
Pavel Sovička architekty a projektanty označuje jako „vlivovou skupinu“, která se brání zrychlení povolovacího řízení, protože „by přišla o polovinu práce“. Tak především: ČKAIT není asociací nebo spolkem, ale veřejnoprávní stavovskou organizací, která vznikla v roce 1992 na základě zákona č. 360/1992 Sb.
Příslušný zákon jí ukládá pečovat prostřednictvím svých členů o kvalitu výstavby a veřejného prostředí a o ochranu veřejných zájmů. Už z toho titulu není Inženýrská komora (sdružující 32 000 projektantů a techniků) žádným lobbistickým sdružením. Je to organizace kvalifikovaně a aktivně působící ve všech fázích stavebnictví v ČR.
Byla to naopak ČKAIT, kdo od svého vzniku poukazoval na mnohdy zbytečně složitý povolovací proces v ČR. A stála u vzniku věcného záměru nového stavebního zákona, který měl tuto skutečnost napravit. Pro připomenutí: psal se se rok 2017 a první formulace nového stavebního zákona, jenž je pro povolovací řízení určující, byly vytvářeny i ve světle blížící se digitalizace státu.
Podle Sovičky bráníme „jednostupňovému a jednoduchému“ povolení, protože bychom se podle něj připravili o polovinu práce. Když pomineme, že jsme byli a jsme iniciátory všech zjednodušujících a akcelerujících procesů, musíme zdůraznit, že rychlost povolovacího řízení nesouvisí s dobou nebo rozsahem zpracování projektové dokumentace.
Souvisí mnohem více s kvalitou stavebního záměru a schopností stavebníka (developera) zajistit si podporu sousedů a dotčených orgánů. Povolovací řízení se většinou protahuje v případech, kdy developeři chtěli a nadále chtějí stavět na plochách, které byly a nadále jsou územním plánem určené pro jiný typ výstavby. Anebo byly (a jsou) nezastavitelné. Světe div se, že by to někomu mohlo vadit! Že lidé, obce a firmy, zkrátka sousedé takových pozemků, proti podobné výstavbě vystupovali a soustavně vystupují.
Jen pro informaci: už nyní v Česku vcelku úspěšně funguje systém tzv. společného (územního a stavebního) řízení a společné dokumentace. V případě, že stavebník získá souhlas všech dotčených účastníků – tedy sousedů a dotčených orgánů, může se povolovací řízení zjednodušit a reálně zrychlit. Ostatně ČKAIT trvale a dlouhodobě doporučuje, aby zjednodušení povolovací dokumentace podle nového stavebního zákona vycházelo právě z tohoto osvědčeného postupu, a nikoliv z problematické, jen kosmeticky rozšířené stávající dokumentace pro územní řízení (tzv. DUR+).
To je ale vlastně asi podstata celého problému sdělení pana Sovičky, jenž se k procesu přípravy Nového stavebního zákona, včetně jeho novelizací, dosud nevyjadřoval. My, autorizované osoby, se opravdu stavíme proti navrhované redukci rozsahu projektové dokumentace na úroveň DUR+, tj. bez určení technologií a provozní náplně staveb, která by od 1. 7. 2024 měla stačit pro povolení stavby. Jsme totiž přesvědčeni, že není ve veřejném zájmu povolovat stavby, aniž by bylo od první chvíle zřejmé, jaké dopady bude mít na své okolí. Tedy zda chce stavebník realizovat výrobu chemických hnojiv, sklad s nutností každodenního „importu“ pracovníků, parkovací dům anebo bytový dům.
Naše snaha je motivována i tím, že na rozdíl od stavebníka projektant dle § 159 současného stavebního zákona (183/2006 Sb.) odpovídá za realizovatelnost stavby podle jím zpracované projektové dokumentace. To znamená, že odpovídá za správnost, celistvost a úplnost jím zpracované územně plánovací dokumentace, územní studie a dokumentace pro vydání územního rozhodnutí. Zodpovědný je zejména za respektování požadavků z hlediska ochrany veřejných zájmů a za jejich koordinaci. Je povinen dbát právních předpisů a působit v součinnosti s příslušnými orgány územního plánování a dotčenými orgány.
V tom je mezi námi – autorizovanými osobami, a manažery typu pana Sovičky rozdíl. My neseme kůži na trh se vším všudy a často doživotně. Zato kapitola developerů končí obsazením haly a pronajmutím nebo prodáním novému majiteli. Je to jiný byznys, jiná pravidla, ale rovněž diametrálně odlišná odpovědnost, a tudíž i kompetence.
Pokud pan Sovička sděluje národu, že důvod prodražování staveb v České republice je způsoben projektanty, jde samozřejmě o naprostou lež. Odměny architektům a projektantům jsou na úrovni nízkých jednotek procent z celkové investice.
A pokud máme být zcela konkrétní, navštivme Ostrov u Stříbra na Tachovsku. Zde v režii jednatele Sovičky vzniká několik let průmyslová zóna Panattoni Park. Od roku 2018 zde developer usiloval o rozšíření, proti kterému se postavila obec Kostelec, v jejímž katastru se zóna nachází. Požadovala vybudovat nebo kofinancovat obchvat Ostrova, jenže tomu se developer bránil.
V tom je další podstata celého sporu: developerská společnost Panattoni nestaví do trvalého vlastnictví, ale za účelem obsazení a dalšího prodeje nemovitosti, má proto tendenci privatizovat nejen veřejný prostor, ale i právní prostředí. My projektanti, kteří za kvalitu, a především bezpečnost staveb i jejich dlouholetý dopad na životní prostředí, podobu měst a obcí i mezilidské vztahy, neseme mnohdy doživotní profesní odpovědnost, se tomuto musíme bránit. A jen na okraj, projektanti jsou obvykle placeni až poté, co je vydáno stavební povolení. Je tedy zcela absurdní se domnívat, že by bylo v jejich zájmu protahovat povolovací řízení.
Tisková zpráva ČKAIT
Ilustrační foto: freepik
V úterý 23. dubna se v Liberci uskuteční přednáška renomovaného architekta Mirko Bauma. Bude součástí cyklu nazvaného Okolnosti tvorby, který má připomínat sto let, které uplynuly od narození Karla Hu...
DELTA®-FÓRUM online 2024 bude plné praktických informací a tipů, rozhovorů ze studia, ale i reportáží přímo ze staveb v Česku a na Slovensku. A na co konkrétně se můžete těšit?
