Rajčata: nový český národní koníček. Jak je pěstovat úspěšně?

Asi to znáte. Na dálku se na vás v obchodě smějí červená rajčátka, ale při pohledu na cenovku se zatváříte, jak kdybyste si kousli do citronu z vedlejšího regálu. Většinou pak s povzdechem dáte do košíku nějaká levnější, ne tak hezká a určitě ne BIO a tuzemského původu. Těšíte se ale spíš na to, jak vaše saláty a chlebíčky ozdobí, než jak budou chutnat.

Rajčata v evropských supermarketech pochází ze Španělska, hlavně z Almeríe a Murcie, kde se pěstují ve sklenících pokrývajících obrovské plochy (Moře plastu). Nizozemsko je lídrem v high-tech hydroponii – rajčata tu rostou v živném roztoku, což šetří vodu a zvyšuje výnosy. Maroko zásobuje Evropu levnějšími rajčaty z oblasti Agádíru, ale čelí kritice kvůli pracovním podmínkám. Itálie, především Sicílie a Kampánie, se zaměřuje na chutnější odrůdy, často z polní produkce. Polsko a Belgie pak zajišťují skleníková rajčata pro severní a střední Evropu.

Většina supermarketových rajčat se sklízí nezralých a dozrává během přepravy, což často ovlivňuje jejich chuť – i proto si je stále více lidí pěstuje raději doma. Pojďme se podívat, jak je vypěstovat co nejlépe, jaké odrůdy jsou nejoblíbenější a jak se vyhnout problémům.

Nejčastěji pěstované druhy rajčat

Rajčat existuje nespočet druhů – v jejich domovině v Jižní Americe se jich vyskytuje kolem 3 000 divokých i šlechtěných variant! Češi však mají pár oblíbených stálic:

Klasická tyčková rajčata

Patří mezi nejoblíbenější odrůdy u českých pěstitelů. Mezi nejčastěji pěstované je Tornádo, Stupické polní rané, Bejbino a Start. Díky své výrazné chuti a šťavnatosti jsou ideální do salátů, omáček a domácích kečupů. Tyto rostliny dorůstají značné výšky, proto potřebují pevnou oporu a pravidelné zaštipování bočních výhonů, aby rostlina věnovala energii plodům.

Keříčková rajčata

Jsou skvělou volbou pro ty, kdo hledají méně náročnou variantu. Odrůdy jako Roma, Vilma a Balkónové červené jsou nižšího vzrůstu, což z nich dělá ideální kandidáty pro pěstování v květináčích. Nejlépe se hodí do omáček a na sušení, protože mají pevnější dužinu. Na rozdíl od tyčkových rajčat nepotřebují zaštipování.

Divoká rajčata (Solanum pimpinellifolium)

Jsou opravdovými divochy mezi rajčaty. Odrůdy jako Rote Murmel a Yellow Currant mají drobné, sladké plody, které se skvěle hodí do salátů nebo k přímé konzumaci. Zejména děti je budou zobat jak maliny! Pěstování je téměř bezstarostné a připomíná spíš krocení džungle – jsou extrémně odolná, nepotřebují zaštipování ani oporu, často se samovolně rozrůstají a na jaře vás mohou semenáčky překvapit klidně i ve skalce.

Balkonová a převislá rajčata

Jsou perfektní volbou pro ty, kdo nemají zahradu, ale chtějí si užít domácí úrodu. Například odrůdy Tumbling Tom a Balkonzauber jsou speciálně vyšlechtěné pro pěstování v truhlících a závěsných květináčích. Jsou nenáročná, nezaštipují se a dobře snášejí omezený prostor, takže se skvěle hodí i na městské balkony nebo parapety.

Jak rajčata správně předpěstovat

• Výsev – Začínáme v únoru až březnu do sadbovačů nebo květináčků. Používáme kvalitní výsevní substrát a semena jemně zahrneme zeminou. Optimální teplota: 20–25 °C, ideální je parapet nebo miniskleník.
• Přesazování (pikýrování) – Jakmile mají sazeničky dva pravé lístky, přesazujeme je do větších nádob. Sazenice postupně otužujeme – nejdřív denně pár hodin u otevřeného okna.
• Výsadba venku – Do skleníku můžeme sázet už v dubnu, ale pozor na chladné noci. Na záhony a balkony nejdříve v druhé polovině května, kdy nehrozí mrazy.

Zaštipovat, nebo ne?

Zaštipování je metoda, která pomáhá rostlině soustředit energii na plody místo na přebytečné výhony. Klasická rajčata na záhonech nebo ve sklenících mohou mít v plné sezóně opravdu jen zelenou „korunu“, zpod níž visí bohaté hrozny plodů. I na druzích, které zaštipování nepotřebují, odstraňujeme usychající nebo jakkoliv poškozené listy. Zamezí se tím šíření chorob.

Choroby a škůdci

• Plíseň bramborová – Je to hlavní nepřítel rajčat a trápí v posledních letech mnoho pěstitelů. Jakmile plíseň rostlinu napadne, je čas na opravdu rychlou akci. A i tak se často nepodaří rajčátko zachránit. Odolnost rostlinek můžete začátkem i v průběhu sezóny posílit netoxickým mikrobiologickým fungicidem ve formě zálivky nebo lépe postřiku. Odstraňujte napadené listy. Můžete také zkusit postřik mlékem (1:5 s vodou) nebo měďnaté postřiky. Určitě nevysazujte rajčata poblíž brambor a postižené rostliny nevyhazujte na kompost!
• Molice a mšice – To jsou drobní, ale otravní škůdci a dokážou pěstitelům rajčat pořádně zkomplikovat život. Tito saví škůdci se rychle množí a oslabují rostlinu tím, že vysávají její šťávu. Výsledkem jsou pokroucené listy, zpomalený růst a v horším případě i celkové oslabení rostliny. Nejlepší obranou je prevence – molice a mšice odpuzuje například bazalka, afrikán nebo měsíček, proto je dobré tyto bylinky vysadit poblíž rajčat. Pokud už se škůdci objeví, pomůže omývat rostliny mýdlovou vodou nebo použít přírodní insekticidy, jako je výluh z kopřiv či neemový olej.
• Hniloba květního konce – Nepříjemný, ale řešitelný problém, který pěstitelé často zaměňují za plíseň, ale příčinou není houba, nýbrž nedostatek vápníku v půdě. Projevuje se tmavými, propadlými skvrnami na konci plodů, které pak hnijí a ztrácejí kvalitu. Nejlepší prevencí je pravidelná zálivka, protože kolísání vlhkosti zhoršuje vstřebávání vápníku. Pomůže také přidání vápníku do půdy – například ve formě drcených vaječných skořápek, dolomitického vápence nebo speciálních hnojiv s vápníkem.

Dobří a špatní sousedé rajčat

Dobří sousedé pro rajčata:

• Bazalka – zlepšuje chuť rajčat a odpuzuje škůdce
• Měsíček a afrikán – odpuzují mšice
• Česnek a cibule – pomáhají proti plísním

Nevhodné kombinace:

• Brambory – snadno přenášejí plíseň bramborovou
• Fenykl – zpomaluje růst rajčat
• Kukuřice – přitahuje stejné škůdce jako rajčata

Shrnutí: Jak vypěstovat skvělá rajčata?

• Vyberte správnou odrůdu podle místa pěstování
• Předpěstujte sazenice včas a postupně je otužujte
• Nezapomeňte na oporu a případné zaštipování
• Chraňte rostliny před plísněmi a škůdci
• Kombinujte rajčata se správnými rostlinami

Zajímavost na konec: rajčata a jihoamerické legendy

Rajčata pocházejí z Andské oblasti (dnešní Peru, Ekvádor, Chile) a Inkům byla známá dávno před Evropany. Když je Španělé přivezli do Evropy v 16. století, lidé se jich zpočátku báli – říkalo se, že jsou jedovatá. Asi jim Inkové naschvál neřekli, že jsou jedlá a výborná.

V jihoamerických pověstech se rajčata často pojí s láskou a vášní. Jedna legenda říká, že rudá barva rajčat pochází ze srdcí válečníků, kteří padli v boji o svou zem. Jiná pověst tvrdí, že první rajče vyrostlo ze slz ženy, která oplakávala ztraceného milence.

Každému se to jednou stane, že zasadí trochu více rostlinek nebo je tak dobrý rok, že rajčata už nikdo nechce ani zadarmo. Rajčata nejsou příliš trvanlivá, nejsou vhodná k mražení. Pokud nebudete vědět, co s nadměrnou úrodou, nebojte se. V pravý čas přineseme článek o možnostech zpracování červeného nadělení!

Zdroje: Pěstujeme rajčata, papriky a další plodové zeleniny, Eva Pekárková, 2001 Grada; A History of Tomatoes, Deborah J. Benoit, 2023 University of Vermont Extension