Odlepení, praskliny a puchýře. To jsou nejčastější defekty asfaltových pásů a měkčeného PVC. Naštěstí existuje tekutá PUR membrána od Weber. Ta spolu s PES geotextilií opraví poškozená místa a nabídne...
Slavkovský zámek proslul v souvislosti s bitvou u Slavkova, k níž došlo 2. prosince 1805. Utkala se v ní francouzská vojska se spojenci – Ruskem a Rakouskem. Císař Napoleon po vítězné bitvě na zámku přenocoval a poté zahájil mírová jednání. Dne 6. prosince bylo příměří uzavřeno. Podepsyli se pod něj vítězný Napoleon, ruský car Alexandr I. a rakouský císař František I.
Vznik zámku sahá daleko před bitvu tří císařů. Začátkem 13. století zde byla vybudována komenda řádu německých rytířů, která časem získala podobu hradu. Další časový údaj se váže k počátku 16. století, kdy se na Slavkově usadil rod Kouniců. Vybudoval zde trojkřídlý renesanční zámek s arkádami a mohutnou hranolovou věží. V 90. letech 17. století prošel zámek rekonstrukcí a získal barokní podobu.
Vlastní budova zámku byla navržena na půdorysu písmene U, do kterého ale nešel umístit velký společenský sál ani honosné vstupní průčelí. Proto k základu dostavěli dvá rozevírající se pavilony. Tím vznikl rozsáhlý vstupní prostor, vymezený na opačné straně oblouky koníren. Hlavní průčelí vyvrcholilo architektonicky odpovídající kopulí na hlavním sálem.
Trojpodlažní barokní zámek má symetrickou dispozici, které ve středu vévodí oválný sál, zakrytý mansardovou střechou s měděnou krytinou. Ze západu na ni navazuje plochá střešní terasa, směřující do zámeckého parku. Zrcadlově shodná boční křídla mají valbové střechy s charakteristickými komíny, umístěnými do hřebene. Ve vrcholech stanových střech jsou taky komíny na nárožních rizalitech. Všechny střechy jsou kryté keramickými bobrovkami.
Pokud si střechy na Slavkovském zámku dobře prohlédnete zvenčí, tak vám už před vstupem do podkroví musí být jasné, že jejich tvůrci byli opravdoví mistři. Zvládli zborcené plochy, navazování různých sklonů i výškových úrovní, umístění komínů ve vrcholových partiích a kdoví co ještě. Jak se jim to povedlo uvidíte při procházce krovem zblízka.
Laika i odborníka překvapí parametry použitých trámů. Smeknout je třeba před složitými konstrukčními detaily, kdy se v jednom místě sbíhá několik trámů z různých stran. Nepřehlédněte ani řešení krovu v místech, kudy procházejí mohutná komínová tělesa. Musela být zhotovena tak, aby konstrukce bezpečně držela, do střechy neteklo a zároveň aby nedošlo ke vznícení dřeva od horkého komínu.
Znalci jistě poznají, že základním konstrukčním systémem zdejších krovů jsou ležaté stolice. Na severním křídle je pak jedna zvláštnost, a to neobvyklá kombinace ležaté a stojaté stolice. Namísto příčných pásků, běžných u klasické ležaté stolice, jsou zde v plných vazbách dvojice svislých sloupků, čepované do vazných trámů. Sklony střech se pohybují od 42 do 50 stupňů, rozpětí zhruba 8 až 15 metrů.
Poněkud jinak je řešena sedlová střecha na západním křídle, která má relativně nízký sklon 32º a je z ní přístupná pultová střešní terasa. Na terase určitě nepřehlédnete oválné světlíky, které přisvětlují chodbu ve středním traktu. Veluxy tenkrát neměli, ale vyřešili to dobře. Dalším prosvětlovacím prvkem ve střeše jsou sedlové vikýře na severním křídle.
Všechny střešní konstrukce slavkovského zámku ohromí, nejvíce ale krov nad centrální částí. Má mansardovou střechu s oválným půdorysem, kterou vynáší dvě úrovně hambalků. Tvar střeše dávají skružované ramenáty, sbíjené z prken. Krov uprostřed vrcholí čtyřmi vysokými zdvojenými věšadly (pozn.: typ tesařské konstrukce) se závěsy z kované pásoviny. Na obou koncích krovu pak ještě najdete kratší věšadla, která pomáhají vynášet strop sálu.
Dřevo na původních krovech bylo převážně jedlové, zčásti borové. Nejstarší dřevo, použité na slavkovské krovy, bylo kácené v roce 1730. Bohužel zapracoval zub času a průzkumy potvrdily, že asi 80 % krovů je ztrouchnivělých a dřevo se rozpadává. Současná podoba krovu je tedy z větší části jen věrnou kopií původní konstrukce. Na její stavbu se používalo dodatečně otesávané smrkové řezivo. Rekonstrukce proběhla v letech 2004 až 2008.
Krovy slavkovského zámku jsou přesvědčivým dokladem řemeslné dovednosti a konstrukční vynalézavosti našich předků. Krov nad centrálním sálem je zářným příkladem složité prostorové konstrukce, navržené speciálně pro toto zastřešení oválného půdorysu. Také obě varianty krovů nad severním křídlem představují neobvyklá řešení, která u plných vazeb ležatých stolic ruší jejich tradiční vzpěradlovou funkci a namísto toho se zde uplatňují tuhé, téměř příhradové rámy. Krov nad severovýchodním výběžkem je zase dokladem nebývale kvalitní tesařské práce, o čemž svědčí úspornost a jistota návrhu tesařské vazby.
Prohlídky barokních krovů na zámku Slavkov se konají pouze výjimečně, obvykle dvakrát za rok. Podzimní termín zatím není stanovený, ale zaregistrovat se můžete už dnes ZDE (počet účastníků je limitovaný).