Ceny energií jsou vysoké a čeká nás jejich další zvyšování. I kvůli rozšiřování systému emisních povolenek, které se nově budou vztahovat i na další oblasti energetiky včetně vytápění domácností.
A tak lidé kladou stále větší důraz na energetickou náročnost svého bydlení. Je proto logické, že i při nákupu nemovitosti dají přednost takové, v níž nebudou náklady na energie vysoké. Pokud je dům neúsporný, může být jeho prodej složitější a často i méně výhodný.
Proto se vyplatí usilovat o snižování energetické náročnosti domu i v případě, že nemáte v úmyslu setrvat v něm navždy, ale jednou ho možná budete chtít prodat. Anebo si třeba říkáte, že už to nějak „doklepete“ – že už to „na stará kolena“ nemá smysl řešit. V tomto případě zase můžete pomoci svým dědicům, kterým připadne hodnotnější nemovitost s úspornějším provozem.
Při prodeji domu nebo i jeho pronájmu musíte předložit energetický průkaz budovy (PENB), na němž je uvedena energetická třída domu. Ta vyjadřuje, jaké množství energie je potřeba na jeho provoz, a tedy vlastně i to, jak nákladné bude v takovém domě bydlet. A potažmo i to, jak moc to bude zatěžovat životní prostředí.
V inzerátu musí být uvedena alespoň energetická třída domu. Samotný průkaz energetické náročnosti pak obdrží nový vlastník nebo nájemce při podpisu kupní nebo nájemní smlouvy. Pokud průkaz při nabízení nemovitosti nedoložíte, uvede realitní makléř do inzerátu nejhorší možnou třídu G – tedy mimořádně nehospodárná.
A je logické, že poptávající zvolí raději dům, v němž bude mít nízké výdaje za energie. Vždyť kdo by chtěl zbytečně platit víc?! Podle propočtů sdružení EPS ČR je u rodinného domu vytápěného elektřinou rozdíl v ročních nákladech mezi třídou G a A přes 100 000 Kč. Mezi třídou G a C asi 80 000 Kč.
Možná si řeknete: „Stejně to nemá cenu řešit. Až budu nehospodárný dům chtít prodat, prostě snížím cenu o to, co bych jinak investoval do jeho ›vylepšování‹.“ Jenže tak jednoduché to není. Může totiž kvůli tomu odpadnout až třetina potenciálních kupců nemovitosti. Zhruba takový je podíl zájemců, kteří si bydlení chtějí pořídit na hypotéku.
Dům s horší energetickou třídou bude oceněn na nižší částku, a tedy nedostane tak vysoký úvěr. Pro běžného žadatele o hypotéku to znamená, že horko těžko dosáhne na kupní cenu a zcela se vydá z úspor. Navíc s vidinou, že bude každý měsíc platit vysoké částky za vytápění, ohřev vody, elektřinu apod. Kde by měl v takové situaci vzít ještě prostředky na to, aby dům zrekonstruoval a vylepšil?
Proto se spíš prodá dům s vyšší cenou, ale v lepším stavu. Pokud budete chtít prodat dům „před rekonstrukcí“, musíte jít s cenou výrazněji dolů, anebo prostě počítat s tím, že se hledání kupce může protáhnout na dlouhé měsíce. Budete totiž muset počkat na někoho, kdo má dostatečné úspory a zbydou mu i na následnou rekonstrukci, nebo na domácího kutila, který si dům následně dokáže zvelebit vlastními silami, a tedy i s nižšími výdaji.
Také není od věci počítat s tím, že do budoucna nebude energetická náročnost domu jen něco, co může ovlivnit rychlost jeho prodeje. Legislativa počítá i s tím, že některé parametry budou časem dokonce povinné.
Na základě evropské směrnice EPBD IV, kterou musí ČR implementovat nejpozději do 29. května 2026, bude povinná fotovoltaika pro novostavby i rozsáhlejší rekonstrukce. Novostavby budou muset dosahovat nulových emisí a dokonce i stávající domy budou časem muset splnit parametry energetické třídy minimálně D.
V budoucnu se tedy dům, který nebude takové standardy splňovat, může stát nejen v podstatě neprodejným, ale dokonce může jeho majiteli hrozit i pokuta. Nicméně zatím nejsou známa konkrétní data ani přesné podmínky zavádění směrnice EPBD do naší legislativy.
Ať už to bude s novou legislativou jakkoliv, ať už zvažujete do budoucna prodej domu, nebo v něm zůstanete nastálo, vždy se vyplatí snažit se o to, aby měl co nejnižší energetickou náročnost.
Jak toho dosáhnout? Především zateplením (byť třeba jen částečným), modernizací systému vytápění nebo instalací domácí fotovoltaické elektrárny. Kombinací těchto opatření můžete svůj dům vylepšit až o dvě energetické třídy.
Konkrétní postupy, jak na rekonstrukci, aby přinesla co největší úspory, najdete v samostatném článku.
Na vše výše uvedené navíc můžete čerpat dotaci z programu Nová zelená úsporám, a to až milion korun. Jak předestřelo ministerstvo, dotační podmínky se budou každý rok aktualizovat, takže je otázkou, jak to bude s podporou v dalších letech – může klesat, ale taky nemusí (s ohledem na přísnější standardy pro budovy).
V každém případě dává energeticky úsporný dům smysl – pro větší pohodlí, nízké provozní náklady domácnosti, zvýšení hodnoty nemovitosti a v neposlední řadě i s ohledem na životní prostředí. Protože energie, která se nespotřebuje, se nemusí ani vyrábět. Investice do úspor se tak vždy vrátí – a to třeba i v hlediscích, kde to ani nečekáte.
Zdroje:
CT24.ceskatelevize.cz
Epscr.cz
Novazelenausporam.cz
Podpora kogenerace v Česku končí. EU chce místo zemního plynu prosazovat biometan a vodík. Dokážou se však tyto zdroje stát dost rychle a efektivně jeho alternativou, aby to dávalo smysl i ekonomicky?
Topení dřevem má skončit v roce 2026? Internetem kolují nepravdy o povinných výměnách krbů, kotlů i zákazu dřeva jako paliva. Podívejte se, co se skutečně mění a co jsou jen zavádějící informace.
