Proč si pořídit akumulační nádrž na dešťovou vodu

Vzhledem ke klimatickým změnám a lidským zásahům do přírodních dějů bude voda stále vzácnější. Proto je potřeba hledat způsoby, jak ji zadržovat v krajině a dokázat ji co nejlépe využívat, aby zbytečně nekončila v kanalizaci nebo při přívalových deštích nezpůsobovala záplavy.

Nakládat s dešťovou vodou nařizuje majitelům domů zákon

I proto mají majitelé rodinných domů od ledna 2021 povinnost nakládat s dešťovou vodu na vlastním pozemku tak, aby nedocházelo k jejímu nekontrolovanému nárazovému odtoku. Tak to nařizuje novela vodního zákona č. 254/2001 Sb.

Způsobů, jak zadržovat dešťovou vodu, existuje více. Mezi nejoblíbenější patří právě akumulační nádrže, protože ty umožňují zachycenou vodu dále využít. Například k zalévání zahrady, splachování WC nebo po další úpravě i k napouštění bazénu nebo jako běžnou užitkovou vodu v domě.

Další možností je retenční nádrž na dešťovou vodu. Lidé někdy pojmy retenční a akumulační nádrž zaměňují. V případě retenční nádrže se ale voda dále nevyužívá, pouze se zpomaluje její vsakování nebo odtok, aby při silném dešti nedošlo k přetížení kanalizace nebo zaplavení obydlených oblastí.

Jak funguje akumulační nádrž na dešťovou vodu

Nejsnáze lze dešťovou vodu svádět ze střechy. Ze střešních okapů teče voda přes filtrační mechanismus, který ji zbaví hrubých nečistot, do akumulační nádrže. Ta se nejčastěji umisťuje do země, aby zbytečně nezabírala prostor na pozemku a nepůsobila rušivě.

Umístěním pod zem se zároveň vytváří příznivé podmínky, za nichž voda vydrží až tři týdny, aniž by hrozilo, že se zkazí. Z nádrže je pak voda v případě potřeby nasávána čerpací technikou a přiváděná rozvody po zahradě nebo do domu, kde se dále využívá. Ještě před průchodem přes čerpadlo prochází voda další, jemnější filtrací.

Pokud budete chtít dešťovou vodu přivést do domu, musí být vnitřní rozvod užitkové vody oddělený od okruhu pitné vody, aby nedošlo k její kontaminaci. Pokud si zároveň pořídíte domácí vodárnu, můžete si zajistit pohodlný, plně automatický systém distribuce vody, kdy se užitková voda primárně odebírá z akumulační nádrže, a při jejím poklesu pod stanovenou mez se odběr vody okamžitě přepíná na využití vodovodního řadu.

Kam umístit akumulační nádrž?

Akumulační nádrž se instaluje do nezámrzné hloubky, dle typu většinou v rozpětí 1,9 až 2,4 metru. Díky tomu můžete dešťovou vodu využívat prakticky celoročně.

Nádrž by měla být v dostupné vzdálenosti od střešního okapu. Pokud se jedná o podzemní nádrž na vodu, musí být umístěna alespoň dva metry od sousedního pozemku, pokud se na něm nachází stavba určená k bydlení. Umístění nadzemní nádrže není nijak omezeno.

Jak velkou akumulační nádrž na dešťovou vodu?

To, jaký objem akumulační nádrže byste měli zvolit, záleží především na tom, k jakým účelům budete chtít zachycenou vodu využívat. Podrobně se tomu věnujeme ve článku Jak velkou nádrž na dešťovou vodu budete potřebovat?

I v případě, že velikost akumulační nádrže volíte s rezervou, měla by nádrž mít i bezpečnostní přepad do vsaku nebo kanalizace pro situace, kdy jsou srážky obzvláště vydatné a vy nedokážete zachycenou vodu dostatečně rychle využívat.

Typy nádrží na dešťovou vodu

Už jsme zmínili, že existují nadzemní a podzemní nádrže. Ve článku se věnujeme převážně podzemním nádržím, které vyžadují sice náročnější instalaci, tudíž jsou i celkově nákladnější, ale jinak jejich výhody převažují. V nadzemních nádržích se voda při vyšší teplotě rychleji kazí a při mrazech zase může zamrzat, nehledě na nepříliš estetický dojem, který budou nádrže vyvolávat – byť dnes již existují i vizuálně méně rušivé varianty.

Z hlediska materiálu jsou asi nejoblíbenější nádoby na dešťovou vodu plastové, které jsou levné, lehké a snadno se přepravují. Nejsou však tolik odolné. Dále existují betonové nádrže, které jsou velmi odolné a mají vysokou únosnost. Na druhou stranu jsou ale dražší a obtížněji se instalují (neobejdete se bez jeřábu). Používají se také sklolaminátové nádrže, které jsou relativně odolné, lehké a pružné. Mají však nepraktický úzký vstup, nízkou únosnost a s postupem času mohou popraskat.

Samonosná, nebo obetonovaná?

Některé nádrže jsou samonosné, což znamená, že není potřeba je obetonovávat. Pouze se zasadí do vyhloubené jímky a zasypou se zeminou. Hodí se především do míst s běžným podložím a bez přítomnosti spodní tlakové vody. Obetonované nádrže déle vydrží a mají větší únosnost. Dají se využít i do jílového podloží a nevadí jim spodní voda. Je to však opět vyváženo nákladnější a náročnější instalací.

Vhodný materiál a typ akumulační nádrže na dešťovou vodu by vám měl doporučit dodavatel podle typu podloží na vašem pozemku, přítomnosti spodních vod a dalších hledisek. Velkou roli hraje také to, zda nad nádrží potřebujete přejíždět autem – musí mít dostatečnou únosnost, aby takovou zátěž vydržela. A samozřejmě také vaše osobní preference a rozpočet.

Využívat akumulační nádrž na vodu se vyplatí

Spolu s tím, jak je počasí stále extrémnější a období sucha se často střídají s přívalovými dešti, je velmi důležité hospodařit s vodou a zbytečně s ní neplýtvat. Krajina po zásazích člověka nedokáže vodu přirozeně zadržovat, a tak je velmi důležité jí s tím co nejvíc pomoct.

I ten, kdo na všeobecné blaho a udržitelnost příliš nehledí, může zadržování dešťové vody na svém pozemku brát nejen jako splnění zákonných povinností, ale jako způsob, jak:

• mít dostatek vody i v období sucha,
• nemít při silných deštích zaplavený pozemek,
• moct velmi lacino zalévat zahradu nebo si napustit bazén,
• být do značné míry soběstačný,
• snížit roční výdaje za „kohoutkovou“ vodu až o polovinu.