Bytový dům byl do katastru zapsaný v roce 2006, tzn. že jde o stavbu stáří do 20 let. Pod střechou má dva byty, takže nad zakoupeným bytem se nachází přibližně polovina střešního pláště. Investor si byt pořídil krátce po prázdninách 2023 a teprve s příchodem podzimních dešťů si všimnul zatékání. Obrátil se proto na znalce s žádostí o pomoc.
Střecha domu je sedlová s minimálním sklonem a se zvýšenými atikami podél štítů. Vzhledem k tomu, že jde o téměř plochou střechu, je zde jako krytina položená mechanicky kotvená fólie (PVC-P, tl. 1,5 mm) na záklopu z dřevoštěpkových desek OSB (tl. 16 mm). Mezi fólií a záklopem je k oddělení použitá netkaná separační geotextilie ze 100% polypropylenu (300 g/m2).
Hlavní nosnou konstrukcí střechy bytového domu je dřevěná konstrukce, která tvoří trámy ve spádu. Mezi nimi je zateplení z minerální izolace (tl. cca 260 mm), zespoda chráněná parozábranou z PE fólie. Z interiéru celou skladbu uzavírá sádrokartonový obklad 12,5 mm.
Z doplňků na střeše najdete ještě podokapní žlaby odvodnění, oplechování atik a nad rovinu střechy vystupující nerezový komín, větrací komínky a hromosvod.
Popsaná skladba střechy je teoreticky v pořádku. Kde se tedy stala chyba a proč do bytu zatéká?
Zatékání do interiéru vzniká v důsledku jak nevhodného návrhu střechy, tak zfušovanou realizací. Nevhodný návrh znamená, že stávající skladba střešního pláště nesplňuje normové požadavky na součinitel prostupu tepla. V důsledku toho ve střeše dochází k nadměrné kondenzaci vodních par, které se ovšem nemají kam vypařit. Větrání v jednoplášťové střeše není. Proto vlhkost zůstává uzavřená ve střešní skladbě a výrazně ohrožuje životnost všech dřevěných prvků. Důsledkem je zcela zdegradovaný záklop z OSB desek a zvýšená vlhkost nosných dřevěných trámů, místy dokonce s výskytem plísní.
Opracování povlakové hydroizolace u nerezového komína má výrazné netěsnosti, které také mohou být příčinou zatékání do interiéru. Vlhkostní mapy na stropě v bytě tak způsobuje jak zatékání zvenčí, tak kondenzace ve střeše.
O fušerském přístupu realizační firmy vypovídají i další vady, které však už nesouvisí se zatékáním. Jedná se například o chybějící bezpečný výlez na střechu, která je kvůli tomu prakticky nepřístupná jak pro kontrolu, tak pro případné opravy. Není na ní instalovaný ani bezpečnostní záchytný systém, jak vyžaduje norma.
Velkou chybou je i použití větracích komínků z UV nestabilního plastu, na kterých byla už v době návštěvy znalce vidět pokročilá degradace vlivem slunečního záření. Další vadou je protržená PVC-P fólie na spojích oplechování atiky. To jasně signalizuje, že realizační firma nedodržela pokyny výrobce povlakové hydroizolace.
Stav střešního pláště je havarijní. Zejména kvůli zcela zdegradovaným OSB deskám, které vynášejí hlavní hydroizolační vrstvu střešního pláště. Pokud nedojde k opravě střechy a vyřešení všech chyb, tak hrozí vážné poškození střešním konstrukcím i přímo interiéru.
Aby bytový dům dál fungoval a neohrožoval obyvatele, vyžaduje si jeho střecha komplexní opravu. Je třeba demontovat všechny stávající vrstvy (hydroizolační fólii, OSB desky a tepelnou izolaci). Parotěsnicí PE fólii je nutné prořezat, ale sádrokartonový podhled může zůstat, aby stavební práce probíhaly pouze z exteriéru. Poté by měla být provedená kontrola a mykologické posouzení dřevěných prvků. Teprve pak je možné střechu vybudovat znovu.
Skutečný případ z archivu soudního znalce dokazuje, jak složitou konstrukcí střecha je. Proto vždy patří do rukou seriózní firmy, a ne toho, kdo nabídne nejnižší cenu. Zakrátko byste totiž střechu mohli platit podruhé.
Zdroj: Roman Kučera, soudní znalec se specializací střechy, krytiny, izolace
Aby ploché střechy správně fungovaly, musí být řádně zakotvená nejen hydroizolace, ale i tepelná izolace. Sání větru je zde velmi silné, takže u nedostatečně zakotvených vrstev by došlo k odtržení.
