Když jsem v červnu zahajovala vlastní experiment s olla nádobami, zajímalo mě především to, zda dokážou omezit běžné zalévání. Po prvním měsíci mohu říct, že zatím svůj úkol plní. Není to bezúdržbová magie, do nádob je samozřejmě potřeba pravidelně dolévat vodu. Místo zalévání celého záhonu se ale většinou stačilo zastavit u čtyř keramických hrdel, naplnit je a další práci přenechat půdě a kořenům.
Poslední ochlazení a srážky mohly vyvolat dojem, že má zahrada na nějakou dobu vystaráno. Hydrologové jsou ale méně optimističtí. Déšť byl na území republiky rozdělen velmi nerovnoměrně a na mnoha místech pomohl především svrchní vrstvě půdy. Dlouhodobější deficit vláhy, nízké průtoky nebo zásoby podzemní vody se několika přeháňkami napravit nedají.
Na zahradě je to dobře vidět. Povrch může po dešti vypadat příjemně tmavý a vlhký, ale stačí hrábnout o kousek hlouběji a půda už zdaleka tak spokojeně nepůsobí. Ochlazení tedy přineslo rostlinám úlevu, nikoli definitivní konec sucha.
Lufy jsem kromě vody dodávané prostřednictvím olla nádob zalila klasicky přibližně třikrát za měsíc. Nešlo tedy o pokus typu „zakopu nádobu a do září se na záhon ani nepodívám“. Olla nádoby byly průběžně kontrolovány a pravidelně doplňovány, přibližně jednou za tři dny. To už byly nádoby vyčerpané a pojaly každá svůj litr vody. Povrchová zálivka však zůstala spíše občasnou pojistkou.
Záhon navíc dostal další ochrannou vrstvu v podobě mulče z posekané trávy. Nebyla úplně čerstvá – před použitím se už „načala“ v kompostu, slehla a důkladně přepařila. A slovem přepařila tentokrát nemyslím lehké zahradnické přehánění. Kompost se opravdu vařil jako poctivý zahradní papiňák. Vrstva trávy omezuje vysychání povrchu, chrání půdu před přímým sluncem a doplňuje práci keramických nádob. Výsledek proto nelze připsat pouze jednomu opatření. Zatím se spíše potvrzuje, že při hospodaření s vodou funguje nejlépe celý tým: organická hmota v záhonu, mulč a podpovrchová závlaha. A rozhodně na záhon spotřebuji méně vody, která by se z jeho povrchu jinak vypařila. To znamená i menší a lehčí konve.
Nejzajímavější zjištění přinesla malá kontrola pod mulčem. Po jeho odhrnutí v části záhonu, která nebyla klasicky zalitá, byl v půdě patrný průsak vody z olla nádoby přibližně do vzdálenosti 20 centimetrů.
Nešlo samozřejmě o dokonale pravidelný mokrý kruh nakreslený kružítkem. Voda se v půdě pohybuje podle jejího složení, zhutnění, kořenů i množství organické hmoty. Přesto bylo dobře vidět, že litrová nádoba neovlivňuje jen několik centimetrů zeminy bezprostředně kolem své stěny. Vlhkost se dostala až do prostoru, kde ji mohou lufy pohodlně využívat.
Jedna z pěti luf nemá vlastní olla nádobu a slouží jako referenční rostlina. Čekala jsem, že rozdíl začne být během sucha nápadný poměrně rychle. Zatím však vypadá pouze o něco slabší než ostatní.
Může to znamenat, že vláha z okolních nádob zasahuje větší část záhonu, než jsem čekala. Svou roli nepochybně hraje také kompost, mulč a schopnost půdy držet vodu. Nebo podceňuji dosah kořenů rostlin. A možná jsou samotné lufy alespoň v dosavadní fázi růstu méně žíznivé, než by člověk čekal od příbuzných okurek a cuket. Ty už často dávají nedostatek vody najevo svěšenými listy a výrazem zahradní tragédky, zatímco lufy zatím rostou bez větších scén.
Na definitivní závěr je ale brzy. Rostliny pilně šplhají po opoře a vytvářejí další listy, zatím však nekvetou. Možná tiše pracují i na kořenovém systému. Jejich skutečné nároky se mohou změnit ve chvíli, kdy začnou nasazovat květy a později i plody.
Dosavadní výsledek experimentu tedy hodnotím jako úspěšný. Olla nádoby nenahradily veškerou péči, ale zbavily mě nutnosti zalévat záhon každý den. Lufy přečkaly suché období bez viditelného strádání a půda byla v dosahu nádob vlhká i tam, kam klasická zálivka dlouho nepřišla.
Teď však přichází další kolo. Předpovědi znovu ohlašují návrat tropických teplot a další období s minimem srážek. Mediální titulky už pomalu vytahují své oblíbené „vražedné vedro“, zatímco já budu opět vytahovat konev – tentokrát hlavně kvůli doplňování keramických nádob. Uvidíme, zda olla obstojí i během další a pravděpodobně náročnější zkoušky. Zatím ale drží. A spolu s nimi naštěstí i lufy.
Zdroje:
autorský experiment a pozorování
Český hydrometeorologický ústav – monitoring sucha a hydrologické situace, www.chmi.cz
Intersucho – aktuální stav a předpověď intenzity půdního sucha, www.intersucho.cz
Kousek hlíny může rozkvést i pod okny paneláku, ale nepatří automaticky k domu. Zjistěte, čí je pozemek, jak získat souhlas a kde města přispějí i na sazenice.
Jahodníky nestárnou elegantně. Po několika sezonách slábnou, méně plodí a v půdě přibývají choroby. Srpen je ideální chvíle přestěhovat je a vysadit zdravou sadbu.
