Vyvlastnění pozemku vás může postihnout i v současné době. Stát nebo obec má za určitých okolností právo zasáhnout do vašeho vlastnictví. Jak v takovém případě postupovat a na co si dát pozor?
Plánovaná novela č. 87/2025 Sb. je v pořadí už sedmou novelou nového stavebního zákona (č. 283/2021 Sb.) a poslanci ji schválili koncem roku 2024. Ve změnách, které přinese stavebníkům, převažují ty pozitivní. Pojďme si říci, na jaká zjednodušení se můžete těšit.
Novela přesouvá menší studny a čistírny odpadních vod mezi „jednoduché stavby”. S tím se pojí snížení správního poplatku na polovinu, tedy ze současných 10 tisíc na 5 tisíc korun. Je dobré vědět, že výše poplatku se váže na datum výzvy úřadu k jeho zaplacení – nikoli ke dni podání žádosti.
Díky přesunu do jednoduchých staveb taky zaniká nutnost mít podrobnou prováděcí dokumentaci, ovšem projekt musí stále zpracovat autorizovaný inženýr. Realizaci pak je třeba svěřit do rukou odborné firmy. Dobrou zprávou však je, že stavba nevyžaduje kolaudaci. Díky této změně můžete studnu používat hned po dokončení, pokud je v souladu s účelem uvedeným v povolení. Jedna povinnost ale zůstává, a to ihned po dokončení stavbu oznámit stavebnímu úřadu.
Prováděcí projektová dokumentace je v podstatě podrobnější projekt, obvykle vyžadovaný u složitějších staveb.
Co jsou to menší studny, spadající do kategorie jednoduchých staveb? Ty, které jsou využívané pro provoz běžného rodinného domu nebo objektu pro rodinnou rekreaci, tedy s odběrem vody do 6 000 m3 za kalendářní rok.
Za jednoduchou stavbu se nově považují taky čistírny odpadních vod s kapacitou 50 ekvivalentních obyvatel, tj. osob, které budou k čistírně trvale napojené. Taky pro ně odpadá nutnost pořizovat prováděcí projekt a stavba nevyžaduje kolaudaci.
Od 1. 8. 2025 budou u jednoduchých staveb nově vyžadovat zpracování projektové dokumentace autorizovanou osobou pouze:
Kolaudace v kategorii jednoduchých staveb bude nutná jenom u staveb pro bydlení a rodinnou rekreaci.
Podle novely je nově výroba energie z obnovitelných zdrojů s celkovým instalovaným výkonem do 100 kW (dosud jen do 50 kW) drobnou stavbou, u které není předepsaná žádná dokumentace. Realizaci ale není možné provádět svépomocí, je nutné ji svěřit do rukou specializované firmy.
Velkých „elektráren“ se novela stavebního zákona taky dotýká. Ty, které se řadí do jednoduchých staveb, mají instalovaný výkon zvýšený ze 100 kW na 250 kW. Zpracovat dokumentaci může i neautorizovaná osoba s příslušným vzděláním a praxí.
V novele stavebního zákona je nově definovaný skleník se zastavěnou plochou do 40 m2, s výškou max. 5 metrů a bez podsklepení. Druhým nově definovaným objektem je bazén do 40 m2 zastavěné plochy. Obě musí být na pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci a v odstupové vzdálenosti nejméně 2 metry od hranice pozemku. Změnou je, že už se nemusí jednat o zastavěný stavební pozemek rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci.
Další pozitivní změnou je požadavek, že provedení stavebních úprav nesmí negativně ovlivnit požární bezpečnost stavby. V předchozí definici chybělo slovo „negativně“. Protože většina stavebních úprav má nějaký vliv na požární bezpečnost staveb (pozitivní nebo negativní), tak původní definice situaci velmi komplikovala.
Ve snaze zjednodušit a zrychlit stavební řízení zavádí novela kratší procesní lhůty. Ze 60 dní se zkracují na polovinu (30 dní), respektive z 90 na 60 dní. Přímo na stavbě se zjednodušení týká vedení stavebního deníku, který stačí nahradit jednoduchým záznamem o stavbě.
Zdroj: Ministerstvo pro místní rozvoj, ČKAIT