O tomto nedobrém trendu jsme hovořili s cechmistrem Cechu klempířů, pokrývačů a tesařů ČR, panem Ivanem Dvořákem.
Mám dobrý pocit, protože žáci, a bylo jich tam celkem 350, se opravdu bavili. Práce rukama je něco jiného než práce na počítači. To, co udělali, nešlo resetovat. Takže to svým způsobem byl i adrenalin. Taky to pro ně bylo něco úplně nového. V dnešní době se k práci rukama, natož přímo k řemeslu, dostanou jen stěží. Ze základních škol zmizelo i dřívější pracovní vyučování. Takže ze začátku se někdo ostýchal, někdo i bál, ale nakonec se zapojili všichni.
Ano, tohle je zásadní problém. Ve věku čtrnáct, patnáct málokdo dostane volnou ruku, aby rozhodoval o svém budoucím životě a šel si za tím, čím chce být. Rodiče mají vždy tendenci děti nasměrovat podle svých představ o lepším životě. Z toho vznikl současný stav, kdy se mladí nechtějí učit řemeslo.
Tohle dohromady nejde vůbec. A je to o to složitější, že kvůli naplnění svých kapacit přijímají technické školy při malém zájmu o své obory i žáky s velmi špatným prospěchem. Úroveň vzdělání tím pádem klesá, a jaké budeme mít v budoucnu technické odborníky, to nevím.
Samozřejmě, že ano. Protože dělat rukama nechce vůbec nikdo, tak sehnat řemeslníka, a to se netýká jen řemesel kolem střech, je skoro nemožné. Když se to přece jen povede, tak si za to dotyčný nechá královsky zaplatit. Ví, že řemeslníci nejsou, a tak jsou placení zlatem.
Na tohle byla skvělá odpolední část workshopu v Kamenici (více ve článku Pokrývač, klempíř, tesař: žádané a dobře placené profese), určená veřejnosti. Možná při ní některým rodičům došlo, že řemeslo je dobrá volba. Zářným příkladem byli i oba organizátoři – pokrývač David Štangl a klempíř Mojmír Chýna. V souladu se všeobecným trendem taky nejprve vystudovali gymnázium a průmyslovku, ale pak zjistili, že práce rukama je baví víc. A co víc, taky je nadstandardně dobře uživí.
Na workshopu v Kamenici nás děvčata velmi překvapila. Ale vlastně tím jen potvrdila zajímavý trend poslední doby, že spousta z nich ve věku 13 až 15 je mnohem šikovnějších než kluci. Samozřejmě, že nemají fyzickou sílu na největší dřinu, ale je toho hodně, co zvládnou. Navíc dnes mají řemeslníci k ruce řadu nástrojů a technického vybavení, které jim práci usnadňují. Nebo když se řemeslo naučí a porozumí souvislostem, můžou časem řídit partu řemeslníků. V tomhle jsou ženy důslednější a pečlivější než chlapi, takže by to dobře fungovalo.
Názor cechmistra Ivana Dvořáka, člověka s dlouholetou praxí ve stavebnictví, dokazuje, že přehlížet technické obory středoškolského vzdělání je velká chyba. Mnoho z dnešních „pohodlných“ profesí v teple u počítače může zanedlouho převálcovat nastupující AI. U práce rukama podobné riziko nehrozí. Proto při racionální úvaze vychází volba střední technické školy jako sázka na jistotu.
Chcete-li se dozvědět více, jak je to s tím „zlatým dnem“ u řemesla nebo jak vypadá vzdělávání v oborech souvisejících se střechou, tak navštivte veletrh Střechy-Solar-Řemeslo (6. až 8. února 2025 v pražských Letňanech). Představují se zde některé školy praktickými ukázkami a své otázky můžete osobně položit i panu cechmistrovi.
Pokrývači mají kromě svých národních cechů také zastřešující organizaci - Mezinárodní federaci pokrývačů IFD. Založena byla s cílem studovat společné problémy a odvozovat z nich užitečná řešení.
SOUTĚŽ BYLA UKONČENA Jaro je tady a s ním přichází naše skvělá jarní soutěž! Portál Naše střecha vám nabízí šanci vylepšit svůj domov. Vyhrajte kvalitní střešní krytinu a praktické půdní schody, které...
