Přijde boom agrovoltaiky? Dotace startují už 15. ledna 2026. MŽP rozdá 300 milionů korun

Ministerstvo životního prostředí vyhlásilo novou dotační výzvu RES+ č. 6/2025 financovanou z Modernizačního fondu. Ta podpoří agrovoltaické elektrárny, tedy solární panely instalované na zemědělské půdě, pokud umožňují současně jak výrobu elektřiny, tak i pěstování plodin.

Alokováno je 300 milionů korun a žádosti lze podávat už od 15. ledna 2026. Dotací můžete pokrýt maximálně 30 % pořizovacích nákladů.

Jaké jsou podmínky dotace na agrovoltaiku?

• Vztahuje se pouze na nově vybudované fotovoltaické elektrárny – způsobilost výdajů se počítá od vyhlášení výzvy, tj. od 12. 12. 2025. V režimu de minimis (tj. pro menší projekty, které nemusí procházet složitým schvalováním na úrovni EU) jsou výdaje způsobilé, pokud vznikly po 1. 1. 2025.
• K realizaci agrovoltaiky musí dojít do 3 let od schválení žádosti o dotaci.
• Instalace musí být provedena na zemědělsky obhospodařovaných pozemcích na území ČR, uvedených v registru půdy (LPIS). A to tak, aby nezpůsobila trvalé poškození vlastností půdy.
• Na pozemku se pěstuje některá ze zemědělských kultur, které specifikuje vyhláška č. 463/2025 Sb., o agrovoltaické výrobně elektřiny (viz níže).
• Instalovaný výkon agrovoltaické elektrárny musí být alespoň 10 kWp.
• Elektrárna musí mít jedno předávací místo do distribuční nebo přenosové soustavy, tedy jedno oficiální místo připojení k síti.
• Součást fotovoltaické elektrárny může být i bateriové úložiště.

Kdo může žádat, jak a kolik získá?

• Žadatel musí být registrovaný v Evidenci zemědělského podnikatele a mít nebo si pořídit licenci na výrobu elektřiny.
• Žádosti se podávají elektronicky přes Agendový informační systém SFŽP ČR (AIS SFŽP ČR).
• Podávat žádosti je možné od 15. 1. 2026 od 12:00 do 30. června 2027 do 12:00 nebo do vyčerpání alokované částky.
• Alokace je celkem 300 milionů korun. Po jejím vyčerpání spadnou žádosti, které splní podmínky výzvy, do tzv. zásobníku žádostí do celkové výše 200 milionů Kč. To znamená, že budou mít ještě šanci na získání dotace, pokud se v budoucnu z fondu uvolní další prostředky.
• Dotací lze pokrýt maximálně 30 % způsobilých výdajů. Výše podpory se odvíjí od konkrétních parametrů dané elektrárny – tedy instalovaného výkonu, celkových nákladů a případně i kapacity bateriového úložiště, je-li součástí systému.

Dotační výzva je dalším krokem k rozvoji agrovoltaiky

Umístit solární panely na zemědělskou půdu, aniž by tím přišla o svou hodnotu, se dá teprve od 1. ledna 2024, kdy začala platit novela zákona o ochraně půdního fondu č. 284/2023 Sb. Do té doby instalace panelů automaticky znamenala vyjmutí pozemku z půdního fondu.

Vyhláška MZe a MŽP č. 425/2024 Sb. o agrovoltaické výrobně elektřiny, platná od 1. 1. 2025 pak jasně definovala podmínky pro agrovoltaiku. Včetně specifikace konkrétních plodin, k nimž lze solární panely umístit. Především šlo o tzv. trvalé kultury, tedy plodiny, které rostou na daném místě po několik let a opakovaně zajišťují úrodu, aniž by bylo nutné je každoročně sít nebo sázet.

Od 1. 12. 2025 pak mezi povolené plodiny přibyly i další, a to díky vyhlášce č. 463/2025 Sb., kterou se mění původní vyhláška č. 425/2024 Sb. Vertikální solární panely se podle ní mohou umisťovat také na ornou půdu, jestliže se na ní bude alespoň jednou za tři roky pěstovat zelenina s vysokou nebo velmi vysokou pracností (např. jahody, rajčata, papriky, mrkev nebo salát).

Proč právě agrovoltaika?

Že u nás potřebujeme navýšit výrobu energie z bezemisních, ideálně obnovitelných zdrojů, je jasná věc. A fotovoltaika je právě jedním z nich. Jenže masivnější rozvoj větších fotovoltaických elektráren nebo celých solárních parků je trochu problematický – mohou totiž zbytečně obsadit zelené plochy a narušit místní ekosystém.

Proto se místo výstavby – doslova – na zelené louce preferují plochy, kde instalace fotovoltaiky svému okolí nijak neuškodí. Například bývalé vojenské areály, rekultivované skládky, brownfieldy nebo právě intenzivně využívaná zemědělská půda.

Zde solární panely nejen že nevadí, ale dokonce mohou podpořit biodiverzitu, poskytnout rostlinám stín, ochránit je před krupobitím a větrem a půdu před vysycháním. A v případě agrovoltaiky navíc umožnit zemědělcům získat další zdroj příjmů díky prodeji vyrobené elektřiny.

Co nová legislativa a státní podpora přinesou?

Agrovoltaika je u nás zatím ve fázi menších pilotních projektů. Nová dotační výzva se však může stát impulzem, který ji posune do oblasti většího zájmu. Kombinace legislativy, která umožňuje instalace na různých typech půdy, a finanční podpory dává zemědělcům šanci propojit svou hlavní činnost s výrobou čisté energie.

Což může znamenat nejen možnost přivýdělku, ale i určitou míru ochrany úrody před stále nevypočitatelnějšími výkyvy počasí. Zda ale skutečně přijde boom agrovoltaiky, a zda se naši energetiku podaří dostatečně rychle transformovat směrem k udržitelnější budoucnosti, ukážou až následující roky. Agrovoltaika už je v západní Evropě relativně běžná, byť zde zatím netvoří významnější podíl produkce elektřiny.

Zdroje:
ASZ.cz
CKAIT.cz
MZP.gov.cz
SFZP.gov.cz
Zakonyprolidi.cz