Březen je měsíc, kdy se zahrada pomalu probouzí k životu, i když zima ještě úplně neřekla své poslední slovo. Jak napsal Karel Čapek ve Zahradníkově roce: „Březen – za kamna vlezem, ale také vylezem, abychom se podívali, co dělá zahrada.“ A právě takový březen je – venku se střídají slunce a mráz, ale pod povrchem už klíčí první naděje na jarní zeleň.
Než vám březen uteče, vyplatí se pomalu začít připravovat záhony a skleník. Pokud to počasí dovolí, můžete začít s úklidem zahrady od spadaných větví nebo suchých zbytků rostlin, protože brzy přijde období, kdy už na tyto „kosmetické“ úpravy nebude tolik času. Pokud máte skleník, teď je ta správná chvíle na jeho očistu – ano, skleníky se musí udržovat v čistotě, jinak by byly semeništěm chorob. Trocha práce na čerstvém vzduchu vás naladí na tu pravou jarní notu.
Doma na parapetu nebo v miniskleníčku už můžete pomalu probouzet první zelené kamarády – předpěstujte si rajčata, papriky, chilli nebo třeba celer. Březen je pro tato semínka perfektní, protože rostlinky získají potřebný náskok, aby vás později odměnily štědrou úrodou.
Do skleníku nebo na chráněné záhony se už klidně odvažte zasít otužilce, jako je špenát, ředkvičky, salát i mrkev. A když vám to nevyjde napoprvé? Žádné drama. Zahradničení je přece krásné i tím, že dostanete každý rok novou šanci.
Věřte tomu, že i kdybyste použili různě barevné pěstební nádobky, nebudete si pamatovat, co jste kam zaseli a kdy. Každý druh a „várku“ si poznačte na cedulky nebo přímo na nádobky. Ale tak, aby se označení nesmylo při první zálivce!
Předpěstování sazenic je zahradnická příprava na letní sezonu. Čím lépe teď sazeničky připravíte, tím šťavnatější bude vaše úroda v létě. Jak tedy začít, aby to všechno neskončilo na kompostu?
Nejlepší jsou malé květináče, rozložitelné kelímky, rašelinové tablety nebo recyklované obaly (třeba od jogurtů). Každopádně vždy zajistěte, aby měla nádoba ve dně otvory na odtok přebytečné vody – sazenice totiž nesnáší promáčené nohy!
Použijte speciální substrát pro výsev a množení. Je jemný, dobře propustný a sterilní, takže minimalizuje riziko plísní. Pokud máte substrát starší nebo domácí, je dobré ho propařit horkou vodou nebo zahřát v troubě na cca 100 °C (20–30 minut). Tak se zbavíte škůdců i chorob.
Většina semen potřebuje ke klíčení teplotu vzduchu kolem 20–25 °C a půda by měla mít alespoň 12 °C. Parapet nad radiátorem je ideální místo, ale pozor, nesmí být příliš horko, aby semínka „neuvařila“. Po vyklíčení rostlinkám dopřejte co nejvíce světla, jinak budou dlouhé, tenké a slabé – a to žádný zahradník nechce.
Substrát by měl být vždy jen vlhký, ne přemokřený. Nejlepší je používat rozprašovač nebo zalévat jemným proudem vody, aby se semínka nevyplavila. Přebytečnou vodu z podmisky vždy vylijte.
Ve vaší rostlinné domácí porodnici nemusí být čisto jako na sále, ale pokud budete čistotu při práci dodržovat, předejdete šíření chorob a škůdců. V průběhu růstu sazenic udržujte čistotu i okolo nich a také sledujte, jestli substrát není cítit po houbách.
Pravidelně větrejte prostor, kde máte sazenice, a odstraňujte rostlinky, které vypadají nemocně. Proti plísním pomáhá lehký posyp povrchu substrátu perlitem nebo křemičitým pískem. Preventivně můžete substrát i povrch rostlinek jemně postříkat odvarem z heřmánku – funguje skvěle jako přírodní dezinfekce.
Když sazeničky vyrostou a mají dva až tři pravé listy, je čas je přesadit (pikýrovat) do větších nádob, kde se lépe vyvinou kořeny. Tady už můžete přidat klasický zahradnický substrát.
Například rajčata, papriky, celer nebo lilky určitě ocení přesazení z menších květináčů do větších. Díky tomu zesílí kořenový systém a rostliny pak lépe zvládnou přesun ven. Saláty nebo ředkvičky naopak pikýrování většinou nepotřebují – ty můžete vysévat rovnou do sadbovačů, ze kterých už půjdou přímo ven.
Pokud máte rostlinek v jednom kelímku víc, určitě je rozdělte (rozsaďte), aby měly dostatek prostoru a světla pro růst. Vyhnete se tím pozdějším problémům s vytáhlými a slabými rostlinami.
Nemusíte se soustředit jen na zeleninu. Vždyť nejde jen o žaludek, ale i duše potřebuje „potravu“, třeba v podobě krásných barevných květin. Pokud toužíte po rozkvetlé zahradě už začátkem léta, právě březen je ten nejlepší čas začít s předpěstováním některých oblíbených letniček. Když s nimi začnete teď, odmění se vám v létě záplavou květů.
Pamatujte, že každý zahradník si musí projít tím, že něco nevyjde. Ale nakonec je to právě ta cesta pokusů a omylů, která ze zahradničení dělá tak krásné hobby. Takže směle do toho – únor je ten pravý měsíc pro váš zahradnický start!
Zdroje: Gardenersworld.com; Greenhousemag.com; Pěstování rostlin pro zemědělské mistrovské školy: Učební text pro zeměd. mistrovské školy oboru pěstitelského Květoslav Kumštýř, Jaroslav Škaloud, Juraj Hudák, 1961 Státní zemědělské nakladatelství
Příroda nabírá na síle a nabízí své bohatství, které můžeme využít v kuchyni i pro zdraví. Ať už jsou to divoké bylinky z louky, nebo ty ze zahrady, otevřou vám voňavý svět s dávkou přírodní magie.
Meloun nemusí být nutně import z Itálie nebo Maďarska. Může to být váš vlastní, ze záhonu nebo ze skleníku. Pěstování melounů není úplně snadné, ale také ne nemožné.
