Trendem poslední doby je orientace na nízké sklony šikmých střech. Obvykle mají sklon od 18 do 25 stupňů a tomu je třeba přizpůsobit výběr krytiny. Bezpečný sklon je totiž u každé krytiny jiný.
Účelem protisněhových opatření je především zabránit sněhu v pohybu po střeše, nebo dokonce životu nebezpečnému pádu z ní. I pomalý posun masy sněhu, která může vážit až několik tun, může napáchat velké škody. Nejohroženější bývá krytina v úžlabí a střešní prostupy. Systém ochrany proti sněhu zahrnuje jak opatření určená pro montáž do plochy střechy (protisněhové háky), tak opatření liniová (protisněhové zábrany). Samostatnou kapitolou jsou sněhové rozražeče, které mohou být jak v ploše, tak plnit doplňkovou funkci jako zábrany.
Protisněhové zábrany mají především doplňkovou funkci, montují se v oblastech s větším množstvím sněhových srážek. Své místo mají zejména nad komunikacemi, balkóny a nad vchodem, kde chrání před sněhem a ledem padajícím z okapní hrany. Současně chrání okapy před zapadáváním sněhem. Tyto zábrany navíc zamezují i padání kusů ledu, které se občas tvoří na prostupových konstrukcích, jakými jsou odvětrání kanalizace nebo odkouření kotlů.
Nabídka protisněhových zábran zahrnuje protisněhové mříže, trubkové sněholamy se dvěma nebo se třemi trubkami a také sněhovou zábranu s kulatinou. Ta je oblíbená především v horských oblastech kvůli stylovému vzhledu.
Na našem území jsou tradičními protisněhovými opatřeními tzv. rozražeče sněhu. Ocelové protisněhové rozražeče se umisťují po celé ploše střechy, kde mají za úkol zadržet, případně rozdělit sněhovou masu.
Jako doplňková opatření se rozražeče umisťují poblíž okraje střechy, obdobně jako držáky sněholamů. Sněhové rozražeče se nejčastěji nabízejí ve tvaru srdce, lopatky nebo tzv. Slovenského kříže pro šindelové a plechové střechy.
Foto: HPI