Energetická soběstačnost se stala klíčovým tématem pro domácnosti i celé stavebnictví. S rostoucí poptávkou po fotovoltaice je důležité zaměřit se na kvalitní a bezpečný způsob jejího uchycení.
Přesné počty skutečně instalovaných fotovoltaických elektráren (FVE) nejsou dostupné, protože třeba experimentální sestavy nebo systémy nepřipojené do distribuční soustavy se neevidují. Pro vyvození závěrů o riziku požáru je ale uvedená statistika dostačující.
Energetický zákon z roku 2023 (Lex OZE II) stanovil tato pravidla:
Už 1. srpna 2025 začne platit sedmá novela (č. 87/2025 Sb.) stavebního zákona (č. 283/2021 Sb.). Vznikla jako reakce na poslanecké pozměňovací návrhy, které byly přilepeny k novele energetického zákona č. 458/2000 Sb. (Lex OZE III). Proto se logicky i ona vztahuje k instalacím fotovoltaiky a stanovuje:
Fotovoltaické elektrárny v roce 2024 způsobily 62 požárů a většina z nich se týkala rodinných domů. Když uvážíme, že průměrná velikost těchto domácích elektráren byla 10,5 kWp, tak podle novely stavebního zákona, která vstupuje v platnost, k takovým instalacím už nebude potřeba mít schválenou projektovou dokumentaci. Investorům se tím sice situace při pořizování zjednoduší, vzroste ale bezpečnostní riziko.
FVE je elektroinstalací s rizikem požáru, která musí být od vnitřních prostor požárně oddělená. Běžná střecha by měla zvládnout zabránit šíření požáru, který vznikl v budově, směrem ven. Jenže při instalované FVE to musí platit i opačně. Střecha tedy musí současně zabránit vniknutí požáru, který vznikne na střeše, směrem dovnitř. A to je třeba u povlakových krytin velký problém.
Projekt také řeší vhodné umístění FVE, tedy ve vzdálenosti aspoň 2 metry od požárně otevřených ploch – světlíků, světlovodů, oken ustupujících podlaží nebo vzduchotechnických vyústek. Tudy by se požár také mohl šířit dovnitř. Více si o této problematice přečtěte ve článku Vyvarujte se požáru od instalace FVE na střeše.
Jak už jsme uvedli, požárů v roce 2024, jejichž vznik zapříčinila FVE, bylo 62. V přepočtu na množství instalací vychází jeden požár na přibližně 3 000 fotovoltaik. Nejčastější příčinou (víc než polovina případů) bylo selhání elektroinstalačních prvků.
Kabely jsou zpravidla připojeny šroubovým spojem, který se však mechanickými a teplotními vlivy může lehce povolit. Tím se zvýší přechodový odpor proudového spoje a při dlouhodobém působení takového tepelného namáhání může dojít až k požáru.
Projektant, který se zamýšlí nad správným řešením a všemi souvislostmi a návaznostmi na stavbu, s novou legislativou vypadává ze hry. Základním kamenem bezpečnosti fotovoltaické elektrárny, i s ohledem na riziko požáru, tak zůstává kvalitní realizace – řádně naplánovaná a pečlivě provedená.
Zdroje: ČKAIT (Z+i 2025/03), HZS ČR