Požár fotovoltaiky je poměrně velkým strašákem. „Špatné jméno“ domácím elektrárnám ale dělají převážně nekvalitní, špatně provedené nebo neudržované instalace. Co byste si měli už od návrhu řešení pohlídat, aby systém dobře fungoval a váš dům byl v bezpečí?
Panely jsou na střeše trvale vystavené působení přírodních živlů: UV záření, střídání teplot, dešti, sněhu a mrazu. Kvalitní komponenty, které nebyly poškozené neopatrnou manipulací při dopravě nebo instalaci, však takovou zátěž vydrží.
U laciných nebo narušených součástek však může časem docházet k dilataci materiálů, korozi, elektrolýze, degradaci plastů a nátěrových hmot.
Jak to může ohrozit požární bezpečnost?
Nejrizikovější jsou konektory na přechodu ze stoupacího vedení. Montují se totiž až přímo na stavbě; často ne úplně kvalitně – v takovém případě pak do nich může proniknout vlhkost. Zatímco konektory u solárních modulů jsou montované už v továrně a procházejí i testováním, mají tedy i vyšší garanci kvality.
Jak tomu předejít? Volbou kvalitních komponent a instalační firmy, která bude při montáži postupovat dle platných předpisů. Dále je důležitá i pravidelná kontrola, ideálně jednou ročně, při níž technik ověří, že všechny prvky jsou funkční a nevykazují známky degradace či poškození.
Instalace je rozdělena na dvě části: od panelů ke střídači vede stejnosměrný proud (DC – Direct Current); ten se přeměňuje na střídavý, který proudí do domácích rozvodů (AC – Alternating Current).
Právě DC část je při případném vzniku požáru nejrizikovější: stejnosměrný proud neprochází nulou a v případě, že dojde ke zkratu, může elektrický oblouk trvale hořet. Proto by měla být velká pozornost věnovaná stoupacímu vedení, kterým prochází proud z panelů ke střídači:
Na AC straně vznikají požáry méně často – ale když už, stojí to za to: může totiž dojít k explozivnímu hoření. Na vině je prudké uvolnění energie, které způsobí intenzivní tepelné namáhání vodičů.
Střídač jako takový bývá zapouzdřený v poměrně robustní „bedně“. Dojde-li ke zkratu, většinou hoří jen uvnitř, aniž by se plameny dále šířily.
Zkrat na hlavním domovním rozvaděči způsobí, že přes jističe začne okamžitě procházet velký proud. To může způsobit prudké lokální zahřátí vodičů, jiskření a výbuch. Při větší impedanci dochází k trvalému hoření oblouku a je obtížné ho vypnout. V bezprostřední blízkosti rozvaděče by neměly být žádné hořlavé materiály (dřevo, polystyren, OSB desky apod.).
Zkrat na přípojce rozvaděče způsobí menší výbuch, pojistky omezí zkratový proud.
Instalace by určitě měla obsahovat AC i DC odepínače, automatický odpojovač střídače a dnes už také povinný vypínač instalace (STOP/TOTAL STOP). Ten okamžitě odpojí celou fotovoltaickou elektrárnu, aby v případě zkratu nevytvářela další riziko šíření požáru, a umožňuje bezpečný zásah hasičů nebo údržby.
Pro domácí elektrárny jde o relativní novinku, kterou zavádí norma ČSN EN 62446-1 ed.2. Dříve byla funkce TOTAL STOP povinná jen pro velké instalace.
Solární panely se nejčastěji umisťují na střechu – tedy do zóny, kde nejsou nijak přirozeně chráněné před bouřkou (tzv. zóna LPZ0A – tedy bez ochrany před přímým úderem blesku). Proto je velice důležité jim tuto ochranu zajistit.
Ideální řešení je oddálený hromosvod (bleskosvod): jímací tyč nebo drát vede samostatně, vedle panelů, ale není s nimi vodivě propojen. V každém případě je nutné dodržet alespoň minimální bezpečnou vzdálenost s (liší se dle typu střechy, použitých materiálů, typu ochrany před bleskem, úrovně LPS atd.), která zajistí, že ani při úderu blesku nepřeskočí elektrický výboj na FV konstrukci.
Nejlepší samozřejmě je, když se fotovoltaika navrhuje do novostavby a počítá se s ní už v projektu – v takovém případě se dá i jímací soustava navrhnout tak, aby vše ideálně odpovídalo normám. U stávajících domů to však může být někdy oříšek.
Riziko poškození bleskem je relativně vysoké – nemusí jít nutně o přímý zásah, stačí působení elektromagnetického pole, které vznikne v okolí místa úderu. Přepěťová LEMP vlna (Lightning Electromagnetic Pulse – elektromagnetický impuls způsobený bleskem) pak může poškodit střídač, optimizéry, elektroniku apod. Poškození BYPASS diod v modulech může časem způsobit jejich zahřívání a postupně vést až ke vzniku požáru…
Proto se vedle samotného hromosvodu instalují také svodiče přepětí a další ochranné prvky, které brání následkům nepřímých účinků blesku. Přepěťová ochrana (SPD) musí být koordinovaná: svodiče přepětí na sebe musí navazovat na DC straně, ve střídači i na AC straně, aby se LEMP vlna nepřenesla až do domácí elektroinstalace. Na DC straně bývá typicky SPD typu 1+2, u AC rozvaděče SPD typ 2.
Hořící solární baterie se velmi obtížně hasí, požár se šíří na další články; navíc se při hoření mohou uvolňovat toxické plyny a kouř, který pak může snižovat viditelnost při zásahu v domě.
Dnes se proto stále častěji přistupuje k umístění bateriového úložiště mimo dům a s izolací mezi jednotlivými články, aby se případný požár dále nešířil. Dříve se baterie u domácí fotovoltaiky umisťovaly téměř výhradně do domu, protože potřebují stabilní teplotu a mráz jim nedělá dobře. Nyní jsou však již dostupné baterie v boxech s automatickým systémem vyhřívání, který se řídí venkovní teplotou.
O baterie je tak dobře postaráno, a zároveň se výrazně snižuje riziko šíření požáru a toxických zplodin uvnitř domu.
Možná vás spíš vylekalo, než uklidnilo, co všechno může v případě fotovoltaiky začít hořet, a co to může způsobit. Ve skutečnosti fotovoltaika v zásadě nepředstavuje pro domácnost vyšší riziko než jakákoliv jiná elektroinstalace.
Problémem není technika, ale zpravidla lidský faktor – laxnost, amatérismus a snaha za každou cenu ušetřit. Vyberte si spolehlivou instalační firmu s dobrými referencemi, která zajišťuje kontinuální a dostupný servis.
Zvolit kvalitní komponenty nestačí. Fotovoltaiku je totiž potřeba dobře navrhnout, nainstalovat v souladu s platnými normami, ale i kontinuálně sledovat a udržovat. Řadu věcí může už systém řídit a „hlídat“ automaticky: vedle automatických odpojovačů můžete mít monitoring poruchových oblouků, dokonce i teploty konektorů.
Díky optimizérům můžete mít nejen větší výnos i při částečném zastínění panelů, ale i lepší monitoring. Můžete sledovat výrobu jednotlivých článků nebo právě teplotu konektorů. Tak daleko dříve zjistíte, že je něco v nepořádku, než dojde třeba ke vzniku hotspotu nebo než se naruší funkčnost celého panelu. Neignorujte chybové hlášky a čas od času sledujte, jestli produkce elektřiny nevykazuje neobvyklé hodnoty – může to být signál, že něco není v pořádku.
Pro všechny případy mějte připravenou kartu instalace, která odpovídá skutečnosti, pro zásah hasičů – usnadní jim to orientaci v systému, rychlé odpojení správných okruhů a bezpečný postup při hašení.
Udržování systému v dobrém stavu znamená nejen to, že nedojde k závažné poruše, ale také to, že vám fotovoltaika dlouho vydrží a bude maximálně efektivní. Díky tomu se vám rychle vrátí prostředky, které investujete do pořízení kvalitních technologií, i do průběžné údržby.
Zdroje:
ČSN EN 62305
ČSN EN 62446-1 ed.2
ČSN P 73 0847
CAP.cz
CKAIT.cz
Energosolar.cz
HZSCR.gov.cz
Fotovoltaika v roce 2026 vstupuje do nové fáze. Po prudkém růstu a následném ochlazení čeká solární trh stabilizace, promyšlenější investice, cílení na komplexní projekty i rozvoj nových technologií.
Fotovoltaika na ploché střeše může být efektivní a výhodná, ale přináší i rizika. Zejména v zimě, kdy se na ní drží sníh a výrazně tak roste zatížení střešní konstrukce. Co proti tomu dělat?
