K tomuto problému dochází u střech se zborcenými plochami, oblouky nebo vikýři typu volské oko a Napoleonův klobouk. Na zborcené plochy je vhodné volit tašky menších formátů – drážkové nebo ploché.
Na vykládané úžlabí, volské oko, Napoleonův klobouk a také na kuželové věže se dají použít pouze bobrovky nebo prejz pokládaný do malty. Pro tyto instalace jsou naprosto nevhodné drážkové tašky, jejichž zámky by nebyly těsné a důsledkem by bylo zatékání deště pod krytinu.
Sklon střechy obvykle vychází z architektonického konceptu, případně z dispozic podstřešního prostoru. Přitom by však vždycky měl být dodržený bezpečný sklon střechy, jejichž základní výši určují Pravidla pro navrhování a provádění střech (vydal Cech klempířů, pokrývačů a tesařů ČR). U konkrétních modelů může výrobce tuto výši změnit, dokonce i podkročit. Záruku v takovém případě nese výrobce.
Pokud není možné se z konstrukčních důvodů nižšímu sklonu vyhnout, pak musí být pod krytinou provedená bezpečnostní opatření podle Pravidel pro navrhování a provádění střech, tzv. doplňková hydroizolační vrstva DHV.
Prostor mezi krytinou a doplňkovou hydroizolační vrstvou DHV musí být účinně větraný, aby se zajistilo vysychání krytiny, latí a kontralatí (viz článek Čerstvý vzduch potřebuje člověk i střecha). K tomu musí mít větrací mezera potřebný průřez, který nesmí být nikde přerušený. Každý větrací kanál musí být napojený na vnější prostředí, a to přívodem vzduchu v nejnižším místě u okapu a odvodem v nejvyšším místě u hřebene. Důležité jsou detaily větrání u okapů, hřebenů a nároží. Při nedodržení nutného větracího průřezu dochází ve střeše ke kondenzaci se zatékáním do podstřeší.
K této chybě dochází zejména při rekonstrukcích, kdy je nová krytina použitá na menší sklon střechy, než je pro její typ bezpečný. Takový postup je možný jen při použití doplňkové hydroizolační vrstvy.
Prováděcí firmy často ve snaze ušetřit mění typ pojistné hydroizolace bez ohledu na navrženou skladbu střechy. Ta potom kvůli tomu může být nefunkční.
Setkat se lze s nesprávně namontovanými, výjimečně i se zcela chybějícími kontralatěmi. Přitom právě ony zajišťují dostatečnou výšku větrací mezery pod krytinou.
Často dochází k ucpání přiváděcího otvoru do větrací mezery v nejnižším místě u okapu, a to zbytky stavebních materiálů. K tomuto jevu může dojít i postupně sesouváním zbytků z plochy střechy, které po sobě firma neuklidila.
Odváděcí otvory u hřebene se realizují pomocí větracího pásu hřebenáče nebo větracími taškami pod hřebenem či v nároží. Často bývá počet větracích tašek nedostatečný, absentují zejména v nároží. Výsledkem je nedostatečné větrání střechy, které způsobí kondenzaci s následným zatékáním (viz článek 5 kroků, jak ve střeše rozlišit zatékání od kondenzace).
V technických podkladech ke střešní krytině jsou vždy výrobcem uvedené minimální nutné přesahy tašek v závislosti na sklonu střechy. Pro jejich dodržení musí být střecha přesně nalaťovaná. Některé tašky (posuvné) mají udávanou maximální vzdálenost latí. Při menší rozteči latí je přesah tašek větší, což sice zlepšuje jejich hydroizolační funkci, ale současně zvyšuje spotřebu tašek, a tak prodražuje střechu. V případě nedodržení potřebné rozteče latí, nedoléhají správně zámky jednotlivých střešních tašek a důsledkem je zatékání.
Střešní latě musejí být dimenzovány na zatížení krytinou, sněhem, větrem a osamělým břemenem (např. pohybující se osoba při údržbě). Pokud tomu použitý profil neodpovídá, dojde k prohnutí latí. To vede k rozevírání zámků střešních tašek a následnému zatékání. Pokud jsou na střeše vláknocementové šablony, tak v takovém případě začnou praskat. Vedle velikosti profilu je u latí důležitá i jejich sukovitost. V místě suků totiž velmi snadno dochází k prasknutí, a to i při velmi malém zatížení.
U střešního bednění je minimální tloušťka dřevěných prken 24 mm při běžné vzdálenosti krokví zhruba jeden metr. Sukovitost v případě prken tolik nevadí, protože jsou širší. Větší roli hraje vlhkost prken, která by měla být max. 20 %. Při větší vlhkosti dochází při vysychání ke tvarovým změnám prken, které se mohou do některých krytin propsat (falcované plechy, asfaltový šindel). Naprosto nevhodné je také používání prken širších než 150 mm, protože s větší šířkou se zvětšují i celkové deformace způsobené vysycháním dřeva.
Firmy ve snaze ušetřit někdy používají „nesystémové“ doplňky a příslušenství ke krytině. Nekompatibilní prvky nezaručují 100% funkčnost střechy, výrobci se takovému postupu brání i snižováním záruky.
Často se zapomíná na pravidlo, že při sklonu střechy větším než 45° musí být tašky přichycené proti účinkům větru.
Jestliže u pojistné hydroizolace, která má být větraná z obou stran, dojde k jejímu styku s protlačenou tepelnou izolací, dojde k protékání vody do střešní konstrukce. Protože podobně po dotyku protéká stanová celta, označuje se tato situace jako „stanový efekt“. Více o této problematice v článku Poučte se z praxe.
Při chybném provedení tepelné izolace proniká ponechanými spárami studený vzduch až k parozábraně, na které pak kondenzuje vlhkost.
Pokud je střecha správně navržená i provedená, pak v této fázi může být příčinou poškození buď nevhodný pohyb osob po střešní krytině (při kontrole nebo opravě) nebo dopad těžšího prvku, ať už hozeného záměrně nebo upadnutého z konstrukcí nad střešní rovinou (např. komín). Nejčastější jsou ale příčiny klimatické, zejména padání krup a silný vítr.
Střecha je jednou z rozhodujících stavebních konstrukcí, protože její bezchybná funkce a dlouhá životnost jsou hlavním předpokladem kvalitní stavby. S naším návodem máte šanci se poruchám střech vyhnout.
Zdroj:
Jaroslav Štikar: Střechy (ERA group spol. s r.o.)
Doc. Ing. Miloslav Novotný, CSc.: Poruchy krovů, střech a jejich rekonstrukce (Edice Technická knihovna)
Pravidla pro navrhování a provádění střechy (vydal Cech klempířů, pokrývačů a tesařů ČR)
Mnohé projekty biosolárních střech selhávají ještě dříve, než se začnou stavět – u stolu projektanta či architekta. Pokud se fotovoltaika a zeleň navrhují nezávisle, bez spolupráce mezi profesemi, vzn...
S ohněm si neradno zahrávat. Stačí malý chybný krok a neštěstí je na světě. Přinášíme tipy, jak zvýšit požární bezpečnost v domácnosti a minimalizovat riziko vzniku požáru. Nejen o Vánocích.
