Cena elektřiny za 1 kWh je při výběru dodavatele důležitá, sama o sobě ale neřekne, kolik za dodávku celkem zaplatíte. Rozdíl může udělat stálá měsíční platba, délka fixace i specifické podmínky smlouvy.
Před zimou, kdy spotřeba energií často roste, proto může dávat smysl projít nejen aktuální cenu elektřiny, ale celou nabídku a zjistit, zda by změna dodavatele nepřinesla úsporu. Dodavatelé totiž nabízejí produkty s různě dlouhou fixací i smlouvy bez pevně sjednané ceny a noví zákazníci mohou mít jiné podmínky než ti stávající. Na první pohled přitom nemusí být jasné, která nabídka vyjde při konkrétní spotřebě domácnosti nejlépe.
Cena, kterou domácnost za elektřinu zaplatí, se skládá z regulované a neregulované složky. Regulovanou cenu elektřiny stanovuje Energetický regulační úřad (ERÚ) a zahrnuje například poplatky za distribuci nebo služby spojené s fungováním trhu s elektřinou. Neregulovanou část určuje dodavatel a patří do ní především cena dodávané elektřiny a stálá měsíční platba.
Výběrem dodavatele regulovanou část ceny nezměníte. Její výše se ale může lišit například podle distribuční sazby, místa odběru a množství spotřebované elektřiny. Při porovnávání nabídek jednotlivých dodavatelů proto dává největší smysl zaměřit se na neregulovanou část ceny.
Lidé při porovnávání nabídek často řeší jen cenu za kilowatthodinu. Jenže dodavatelé si obvykle účtují také stálou měsíční platbu, kterou domácnost hradí bez ohledu na to, kolik elektřiny v daném měsíci spotřebuje.
Rozdíl proto může být při malé spotřebě poměrně výrazný. S rostoucí spotřebou naopak roste význam samotné ceny za odebranou kWh.
Představme si dvě nabídky. U první je cena za 1 kWh elektřiny 3,40 Kč a stálá měsíční platba 200 Kč. Druhá nabízí elektřinu za 3,60 Kč za kWh, ale měsíční platba činí pouze 50 Kč.
Při spotřebě 1 MWh za rok by obchodní část ceny (tedy spotřebovaná elektřina + stálá platba) vyšla u první nabídky na 5 800 Kč, zatímco u druhé na 4 200 Kč. Při spotřebě 10 MWh už by byly výsledky téměř stejné – 36 400 Kč proti 36 600 Kč.
Jde pouze o ilustrační příklad, ale ukazuje, proč se nevyplatí hledět jen na cenu za kWh. Čím nižší je spotřeba, tím větší význam může mít stálá měsíční platba.
Je ale potřeba si uvědomit jednu věc: jednotková cena neplatí navždy. Cena elektřiny se v čase mění, takže dnešní nabídka bez fixace nemusí za rok vypadat stejně. Právě s tím souvisí otázka, zda cenu na určitou dobu zafixovat.
Fixace ceny elektřiny znamená, že dodavatel po sjednanou dobu garantuje cenu dodávky podle podmínek konkrétního produktu. Ale pozor: u některých nabídek se fixace může vztahovat na celou neregulovanou složku, u jiných může jít jen o cenu za kWh a někdy mohou platit další specifické podmínky. Rozhodující je proto vždy konkrétní ceník a smlouva.
Na trhu jsou nejčastěji nabídky s fixací na jeden, dva nebo tři roky, ale také produkty bez fixace.
V každém případě se fixace nevztahuje na regulovanou část elektřiny. Regulované poplatky se mohou změnit podle rozhodnutí ERÚ, takže ani při pevně sjednané ceně dodávky není možné předem garantovat, že se celková částka na faktuře v průběhu času nezvýší.
Vyplatí se fixovat cenu elektřiny, nebo ne? To se nedá tak snadno určit. Výhodou fixace je především větší předvídatelnost obchodní části ceny. Na druhou stranu se u smlouvy na dobu určitou zavazujete k danému produktu na delší dobu a případná změna dodavatele může být složitější nebo spojená s náklady podle konkrétních smluvních podmínek.
Například ČEZ v současnosti nabízí pro běžnou distribuční sazbu D02d produkt s fixací na tři roky za 3,25 Kč/kWh a produkt s fixací na jeden rok za 3,34 Kč/kWh. U obou je stálá měsíční platba 163,35 Kč.
Při roční spotřebě 4 MWh by tak samotná obchodní část ceny vyšla u tříleté fixace na 15 960 Kč a u roční fixace na 16 320 Kč. Rozdíl činí 360 Kč za rok. Ale když za rok elektřina zlevní, nebo naopak zdraží, bude už rozdíl jiný. Vydělá na tom zákazník s roční fixací? To se ukáže až v delším časovém horizontu.
Tyto dva údaje je dobré při čtení nabídek rozlišovat. V podmínkách může být fixace ceny na určité období, to ale neznamená, že jejím uplynutím zaniká celá smlouva. Proto je potřeba zkontrolovat i smluvní podmínky.
Před podpisem si zjistěte především:
Automatické prodloužení neboli prolongace je přitom u smluv na dobu určitou běžným mechanismem. Po skončení sjednaného období však už může platit jiná cena, případně vám dodavatel může nabídnout nový produkt. Proto je potřeba si zkontrolovat, zda vám budou i tyto nové podmínky vyhovovat, nebo využijete možnosti smlouvu vypovědět.
Před změnou dodavatele nebo podpisem nové smlouvy porovnejte alespoň těchto několik údajů:
Pokud si nejste jistí, jak si konkrétní nabídka stojí ve srovnání s ostatními, můžete využít Srovnávač nabídek dodavatelů elektřiny a plynu, který provozuje Energetický regulační úřad.
ERÚ zveřejňuje také indikativní pásmo nabídkových cen. U fixovaných produktů z něj můžete zjistit, v jakém rozmezí by se podle modelu ERÚ měla pohybovat neregulovaná část ceny pro danou délku fixace a distribuční sazbu. Jde o orientační pomůcku, nikoli o závaznou cenu konkrétního dodavatele.
Díky tomu však můžete získat širší kontext, který je pro rozhodování důležitý. Cena za kWh je základ, ale do výsledku vstupuje také stálá měsíční platba, délka a podmínky fixace i samotná smlouva. Nejlepší představu o skutečných nákladech si uděláte, když si každou nabídku přepočítáte na vlastní roční spotřebu a zkontrolujete všechny podmínky, které s ní souvisejí.
Zdroje:
Ceníky různých dodavatelů energií
Energetický regulační úřad, eru.gov.cz
Uhlíkové topné fólie slibují jednoduché a nenápadné vytápění podlahy. Jejich největší výhoda ale nespočívá v úspoře elektřiny, nýbrž v jednoduchosti instalace.
V ČR se chystá výstavba prvního malého modulárního reaktoru. Co od něj očekávat, proč raději nepostavit další velký temelínský blok a zda není taková výroba energie příliš riskantní?
