Nejúčinnější solární panely pokořily dosud nepřekročitelnou hranici efektivity. Vznikají lehké, ohebné a dokonce i barevné moduly. Přinášíme přehled nejnovějších technologií a inovací ve fotovoltaice.
Možná to zní paradoxně, ale areály s fotovoltaikou mohou pomáhat přírodě a stát se útočištěm pro mnoho druhů rostlin a živočichů. Mohou pro ně být daleko přívětivějším prostředím, než současná zemědělsky intenzivně využívaná krajina, kterou člověk narušil svou činností.
Ne každý areál s fotovoltaickou elektrárnou je ale automaticky pro přírodu přínosem a mnohdy jí zbytečně škodí (např. kvůli nesprávnému (ne)udržování travního porostu, zbytečnému odvodňování, nevhodnému oplocení, používání herbicidů apod).
Proto vydal Český svaz ochránců přírody publikaci Podpora biodiverzity v areálech fotovoltaických elektráren, která má majitelům a provozovatelům fotovoltaiky, ale i široké veřejnosti poskytnout návod, jak přírodu podpořit. A ukázat, že to je nejen prospěšné s ohledem na biodiverzitu, ale dokonce to může mít přínos i pro samotné provozovatele solárních elektráren.
Biodiverzita znamená rozmanitost života na Zemi – zahrnuje různé druhy rostlin, živočichů, hub i mikroorganismů a jejich vzájemné vztahy v ekosystémech. Čím vyšší biodiverzita, tím odolnější je příroda vůči změnám a lépe funguje.
První krok je samozřejmě volba vhodného prostoru pro instalaci fotovoltaiky. Z hlediska pozitivního vlivu na životní prostředí se nejvíc hodí na plochy, které mají v současnosti nízkou ekologickou hodnotu, a kde je tedy velký prostor pro rozvoj biodiverzity. Jedná se například o rekultivované skládky, bývalé dopravní komunikace, haldy strusky a jiných kontaminovaných materiálů, bývalé vojenské areály, brownfieldy nebo intenzivně využívaná zemědělská půda. Oblastem s výskytem vzácných druhů a chráněným územím je naopak potřeba se vyhnout.
Už před projektováním samotného solárního systému by měl být sestaven plán managementu biologické rozmanitosti. Jeho součástí by mělo být také to, kdo a jak bude jeho naplňování kontrolovat a monitorovat účinnosti jednotlivých opatření. Pokud se kýžené výsledky nedostavují, na základě monitoringu lze pak upravit management plánu.
Květnaté louky poskytují útočiště opylovačům a dalšímu hmyzu a drobným živočichům, zároveň zlepšují kvalitu půdy. Přínosem budou nejen velké souvislé plochy luk, ale i menší květnaté ostrůvky.
Pasoucí se ovce nebo kozy zajistí přirozenou a bezpracnou údržbu vegetace a zabrání zarůstání areálu nevhodnými druhy rostlin.
Opylovači jako včely, čmeláci a motýli jsou pro ekosystém klíčoví.
Areály s fotovoltaikou se mohou stát životním prostorem pro živočichy, kteří jinak trpí zásahy člověka do krajiny.
Vodní prvky, jako jsou jezírka nebo tůně, pomáhají zadržovat vodu v krajině a stát se vodním zdrojem a útočištěm pro hmyz, ptáky a obojživelníky.
Stromy a keře poskytují stín, ale jsou i úkrytem a zdrojem potravy pro mnoho živočišných druhů. Samozřejmě je musíte zasadit tak, aby nestínily samotné solární panely.
Podpora biodiverzity není jen prostředek pro firmy provozující fotovoltaiku, jak splnit požadavky na environmentální odpovědnost (ESG) a udělat si tak dobrou image své značky. Fungující ekosystém v místě instalace fotovoltaiky má řadu výhod:
Díky výše uvedeným opatřením se velké fotovoltaické systémy stávají nejen producenty čisté energie, ale zároveň i ostrůvky biodiverzity v – jinak často dost vydrancované – krajině. Ekologická a ekonomická udržitelnost tak jde ruku v ruce s ochranou přírody, což je pro budoucnost nesmírně důležité.
Zdroj: Český svaz ochránců přírody