Inverzní střecha, někdy taky označovaná jako obrácená střecha, je revolučním řešením. Při něm je tepelná izolace uložená nad hydroizolací. Proč? Při této skladbě difuzní odpor jednotlivých vrstev klesá směrem od interiéru k exteriéru, díky čemuž za normálních okolností ve střeše nekondenzuje vodní pára. To je velká výhoda, protože jinak se v klasických jednoplášťových střechách vytvářela kvalitní parozábrana pomocí několika vrstev asfaltových pásů, což nebylo ekonomické.
Kromě zmíněné kondenzace je nesmírnou výhodou inverzní ploché střechy to, že maximálně chrání hydroizolaci před stárnutím. Tuto hlavní funkční vrstvu při zabudování pod tepelnou izolaci neohrožuje UV záření, mechanické poškození ani vysoké teploty. Proto vydrží déle.
Použít v nechráněné expozici nahoře jakoukoliv tepelnou izolaci nepřichází v úvahu. Potřebná je nenasákavá tepelná izolace. S ohledem na tuto podmínku se počátek inverzních plochých střech pojí až s objevem extrudovaného polystyrenu (XPS) na počátku 70. let.
Desky tepelné izolace, které jsou vhodné pro použití u obrácené střechy, musejí mít takové technické vlastnosti, aby odolaly těžkým podmínkám. Nejdůležitější jsou minimální nasákavost vody a dostatečná stlačitelnost. Tomu odpovídá pouze extrudovaný polystyren.
Tepelná izolace by měla být uložená v jedné vrstvě, protože vlhkost mezi dvěma deskami funguje jako parozábrana. Pokud je více vrstev tepelné izolace nutných, pak je řešením tzv. DUO střecha (viz níže).
U klasických plochých střech je hydroizolace umístěná nad vrstvou tepelné izolace. Tam je vystavená působení UV záření a velkým tepelným změnám. Při střídavém ochlazování a ohřívání se hydroizolační vrstva smršťuje a roztahuje. Materiál se časem unaví a ztratí svou pružnost. Tím začíná proces degradace, protože na nepružné vrstvě se brzy objeví trhliny a odstartují zatékání.
U inverzní ploché střechy je hydroizolace umístěná přímo na nosné konstrukci nebo na spádové desce a je před působením vnějších teplot chráněná tepelnou izolací z extrudovaného polystyrenu.
Problém může nastat jedině v chladnějších obdobích roku, kdy se teplota dešťové vody blíží 0 °C. Když taková voda proteče nenasákavou tepelnou izolací až na hydroizolaci, prudce sníží její teplotu, což pod ní může způsobit kondenzaci. Tento problém řeší použití vhodné ochranné vrchní vrstvy. Například po dlažbě studený déšť rychle odteče ze střechy pryč a pod tepelnou izolaci se nedostane. Případně lze použít DUO střechu.
DUO střecha je jednoplášťová střecha s kombinovaným pořadím vrstev. To znamená, že jedna vrstva tepelné izolace (40 %) je umístěná klasicky pod hydroizolací a druhá (60 %) nad ní. V praxi se tento systém používá především u rekonstrukcí plochých střech, protože se hodí tam, kde je relativní vlhkost vnitřního prostředí vyšší (cca nad 80 %).
Uplatnění najde i v případech, kdy je navržená tepelná izolace veliké tloušťky, tj. u nízkoenergetických a pasivních staveb.
Tepelnou izolaci v inverzní skladbě ploché střechy kryje shora ochranná vrstva. Je nutná kvůli sání větru a vztlakovým silám vody. Může ji tvořit zásyp kačírkem, dlažba, betonový potěr nebo třeba zelená střecha. Inverzní střecha zkrátka nabízí různé možnosti využití povrchu střechy.
Zdroj:
L. Hanzalová, Š. Šilarová: Ploché střechy, navrhování a sanace
Doc. Ing. Jan Plachý, PhD, VŠTE České Budějovice
Fibran d.o.o.
Každá plochá střecha i každý balkon potřebuje hydroizolaci. Účinnou ochranu před vodou a vlhkostí zajišťují polyuretanové (PUR) materiály, které vytvářejí odolnou vrstvu bez spojů. Dnes už navíc exist...
Radikální změny v přístupu k plochým střechám si vyžádaly nové materiály a technologie, které se objevily v devadesátkách. Bouřlivý vývoj provázely poruchy plochých střech, ze kterých se teď poučíme.
