Chystáte se na rekonstrukci střechy? Zpozorněte, pokud na ní máte starý eternit. Obsahuje nebezpečná azbestová vlákna, a proto se jeho výměna řídí jinými pravidly, než platí pro ostatní krytiny.
Mít v dnešní době vlastní byt je výhra. Jenže se společně se sousedy musíte o svou nemovitost taky starat. Společenství, jež je vlastníkem staršího bytového domu, si toho bylo vědomo a odsouhlasilo si rozsáhlou opravu střechy. Docela náročný úkol, protože střecha je poměrně členitá, s mnoha úrovněmi a střešními rovinami.
Kvůli tomu si jako krytinu zvolili kombinaci falcovaného a profilovaného plechu, který se díky své tvárnosti snadno vypořádá i se složitými detaily. Jenže nová střecha jim nezajistila bezstarostnou budoucnost. Do domu zateklo už během rekonstrukce a zatékání pokračovalo i po jejím dokončení.
Střešní plášť bytového domu se skládá z pěti samostatných střech. Pro přehlednost je budeme dále označovat písmeny A až E.
Současně se zjišťováním defektů provedl znalec i tepelně technické posouzení. Domnělé zatékání může být někdy způsobeno kondenzací vlhkosti ve střeše, a to je třeba vyloučit. Více se o této problematice dočtete v článcích 5 kroků, jak ve střeše rozlišit zatékání od kondenzace nebo Zatékání střechou: Jak zjistit tu pravou příčinu.
Při posouzení střechy A a D vyhověly požadavkům normy na součinitel prostupu tepla i na teplotní faktor vnitřního povrchu. Jenže v hodnocení vlhkostního chování neuspěly, v obou dochází ke kondenzaci vodní páry, která se ani v příznivějších měsících nevypaří a dochází k jejímu hromadění. Hmotnostní vlhkost dřeva kvůli tomu překračuje 18 %, takže riziko vzniku plísně, napadení dřevokazným hmyzem a houbami je vysoké.
Střechy B a E ve všech parametrech tepelně technického posouzení uspěly. Vyhověla i střecha C s tím, že v její konstrukci v průběhu roku sice dochází ke kondenzaci vodní páry, jenže se v příznivějších měsících vypaří.
Krytině schází v místech ukončení u svislých konstrukcí a komínů krycí lišty s řádným zatmelením. Drobné nechráněné netěsnosti umožňují vodě se dostávat tam, kam nemá.
Střecha taky vykazuje velké množství nestandardně provedených detailů, kde si zhotovitel pomohl zastřihováním. Většina z nich sice byla později zatmelená, jenže to není dlouhodobě účinné řešení.
Doplňková hydroizolační vrstva by měla odvádět proniklou vlhkost a kondenzát ze střechy pryč. Proto ale musí být napojená na odvodňovací okapnici. Tady toto provedení chybí a voda se tak může dostávat do navazujících konstrukcí.
U větracího komínku na střeše B je sice použitá univerzální manžeta z EPDM, jenže není ani podtmelená, ani řádně mechanicky kotvená k podkladu. Cesta pro vodu je tím otevřená.
Zásadní chybou je i absence doplňkových hydroizolačních opatření u střechy C s nízkým sklonem.
Na ploché střeše E je fólie u svislých konstrukcí jen vytažená nahoru, bez krycích lišt s řádným zatmelením. Další místo pro vnikání vody do domu.
Najdeme zde problémy i u oplechování atiky, které není vodotěsně napojené na svislé konstrukce. Navíc jsou jednotlivé plechy navzájem jen překryté a snýtované. Špatný je i sklon oplechování atiky, který se blíží nule. Souhrn chyb na atice představuje výrazné riziko zatékání pod její oplechování.
Kromě zmíněných zřetelných míst možného zatékání objevil znalec na střeše spoustu dalších vad, které taky mohou přímo či nepřímo způsobovat zatékání.
Hřeben střechy C je z klempířského oplechování, které je přišroubované přímo do střešní krytiny! Takové řešení hřebene je z hlediska fungování i pokynů výrobce střešní krytiny nepřípustné.
Šrouby jsou i na mnoha dalších místech falcované krytiny. Jenže tento způsob kotvení zásadně odporuje technologii montáže falcované krytiny. Musí být kotvená výhradně nepřímo! Používají se k tomu pevné a posuvné příponky, které se vkládají do drážky a připevňují se k podkladu. Proč? Plech musí mít možnost dilatovat vlivem tepelné roztažnosti, která je zejména u hliníku velmi výrazná. Nejenže bez možnosti dilatovat dojde k estetické deformaci plechu, ale povolí i falcované spoje a stanou se netěsnými.
Aby toho nebylo málo, jsou některé farmářské šrouby zcela přetažené a vzniklá deformace opět znamená netěsnost s možností zatékání.
Na několika místech střechy našel znalec krytinu prošlapanou, zejména na střeše B. Toto poškození zcela evidentně vzniklo pohybem řemeslníků po střeše bez použití pomocných montážních lávek nebo roznášecích prvků. Ignorovali i zásadu, že při pohybu po profilované plechové krytině je nutné našlapovat pouze v místě podpory, tj. v místě střešních latí, aby nedošlo k její deformaci. Deformace krytiny ale nenarušuje její vzhled. Závažnější je riziko současného poškození podélných zámků a drážek, což může vést ke snížení jejich těsnosti. V místech promáčklin se navíc může hromadit voda a nečistoty, což opět zvyšuje riziko zatékání a urychluje lokální degradaci povrchové úpravy materiálu.
Velmi vážnou chybou je dělení klempířských prvků úhlovou bruskou, které se zde objevuje. Použití „flexy“ pro dělení lakovaných plechů je totiž přísně zakázané všemi výrobci i pravidly řemesla. Teplo, které při řezání vzniká, totiž doslova spálí všechny ochranné vrstvy plechu. Odletující žhavé jiskry a kovové piliny se navíc zapékají do okolního povrchu, kde rezaví a degradují povrchovou ochranu.
Podobně závažný problém jako je použití úhlové brusky u plechu, je kontaminace PVC fólie asfaltovou hmotou. Na střeše E se tato situace vyskytuje na mnoha místech, včetně použití asfaltové samolepicí pásky na utěsnění patky ocelové pergoly. Při přímém kontaktu fólie z PVC a jakýchkoli materiálů na bázi asfaltu dochází k migraci změkčovadel, tzn. začnou z fólie přecházet do asfaltové hmoty. Tím dojde k nevratné degradaci PVC fólie, ztratí svou pružnost, ztvrdne, zkřehne a je náchylná ke tvorbě trhlin. PVC fólie a asfalt jsou chemicky nekompatibilní materiály, proto je jejich kontakt přísně zakázaný.
Spoje jednotlivých podokapních žlabů jsou do sebe jen zasunuté a místy zatmelené. Z dlouhodobého hlediska nejde o účinné řešení odvodu vody.
Na střeše zůstalo velké množství stavebního odpadu a špíny. Jednak to nesvědčí o profesionalitě zhotovitele, ale taky to může poškozovat povrch střešní krytiny.
Je třeba přiznat, že nejde o jednoduchou střechu. Je složená z několika střech, z nichž každá má jiný sklon, krytinu i koncepci řešení. Její zhotovitel asi neměl s takto složitou střechou dostatek zkušeností, a tak mezi sebou napojil odlišné funkční vrstvy. Výsledek? Zásadní narušení vzduchotěsnosti celého střešního pláště! Přitom vzduchotěsnost je pilířem správného fungování střechy, viz články Vzduchotěsnost staveb: klíčový faktor pro úsporu energie nebo Vzduchotěsnost střechy: Proč rozhoduje o komfortu a úsporách energie.
Projekt posuzované střechy jednoznačně neřešil celkovou vzduchotěsnost, což by vzhledem ke složitosti střechy a kombinování zateplení mezi krokvemi s nadkrokevním systémem bylo žádoucí. Je to tím, že projekt byl zpracovaný ve stupni pro vydání stavebního povolení, nikoliv pro provádění stavby.
Na základě všech výše uvedených skutečností nemohl znalec konstatovat nic jiného než že střecha, přestože je po rozsáhlé rekonstrukci, neplní svou základní funkci, tj. nechrání stavbu proti vodě. Tento stav je možné změnit jen důkladnou opravou, která se neobejde bez demontáže stávající krytiny, což ji znehodnotí. Vlastně tak investor bude dělat rekonstrukci z velké části znovu.
Stejně jako on byste se i vy měli z tohoto případu poučit. Rekonstruovat podobně náročnou střechu bez projektu ve stupni pro provádění stavby, který bude zahrnovat veškeré technologické postupy, výkresy detailů, požárně bezpečnostní řešení a podrobný návod na údržbu střešního pláště, je hazard. A vy přece chcete, aby vaše střecha byla dlouhodobě funkční a bezpečná…
Zdroj: Roman Kučera, soudní znalec se specializací na střešní pláště, člen Cechu KPT ČR