Záhony se teprve probouzejí, ale právě teď se u jahod láme chleba. Co uděláte během několika jarních týdnů přímo ovlivní, kolik květů nasadí – a kolik sladkých plodů si v létě skutečně utrhnete.
Zahradní ohniště si nemusíte za tisíce kupovat, ani se smiřovat s primitivním, nevzhledným a možná ani ne moc bezpečným „táborákem“ bez pořádného ohraničení. Prohlédněte si pět nápadů, které dokážete za odpoledne uskutečnit sami – často z materiálů, které na zahradě už máte.
Někdo má rád ohniště na zahradě minimalistické, co nejméně nápadné – a někdo zase naopak. A právě pro druhou skupinu lidí bude tato varianta, která je zároveň nejméně pracná. Ale má i své slabé stránky.
Na zvoleném místě stačí odstranit travní drn a vyhloubit mělkou vrstvu zeminy (cca 10–15 cm). Dno následně vysypte jemnějším štěrkem nebo pískem – zvýšíte tak stabilitu budoucího ohniště a zároveň snížíte riziko šíření ohně do okolí.
Pak už jen po obvodu naskládáte vhodné kameny – ideálně tak, aby do sebe zapadaly. Výška obložení by měla být alespoň 20–30 cm. Pokud máte kameny menší, budete je muset vyskládat ve více vrstvách. Nízké ohniště hůře drží oheň i popel.
Volte přírodní tvrdé kameny, jako je například žula nebo čedič. Pozor na kameny s prasklinami, porézní nebo říční kameny s vysokou vlhkostí. Narušené nebo velmi vlhké kameny mohou vlivem žáru prasknout a výjimečně z nich prudce odlétnout i drobné úlomky.
Takto vytvořené zahradní ohniště máte hotové hned, vypadá velmi přirozeně a téměř nic nestojí (vhodné kameny dost možná najdete přímo na zahradě, ale dají se sehnat například i ve stavebninách nebo kamenictvích). Také se dá v případě potřeby snadno rozebrat a přemístit.
Na druhou stranu může být pro někoho takový vzhled ohniště až příliš „rustikální“ a nepravidelný. Další nevýhodou, pokud máte ohniště na trávníku, je, že se kolem něj hůře jezdí sekačkou.

Chcete ohniště velmi nenápadné, které snadno obkroužíte sekačkou, ale přitom velmi účelné? Práce to bude o trochu víc než u předchozí možnosti, ale i tak to zvládnete za jedno odpoledne.
I v tomto případě budete mít materiál nejspíš přímo na zahradě nebo v kůlně – takové ohniště se totiž dá udělat třeba ze starých cihel nebo z přebytečných dlažebních kostek. Užitečnou výstavbu tak vlastně spojíte i s upcyklací stavebního odpadu – tomu se říká cirkulární stavebnictví v praxi!
Jak na to? Podrobný návod včetně fotopostupu najdete v našem článku Jak udělat ohniště na zahradě.
Jak už bylo řečeno: toto ohniště je velice nenápadné a nenaruší vzhled vaší zahrady. Je odolné a snadno se kolem něj seká tráva. Mezi nevýhody patří fyzicky mírně náročnější realizace, vyšší riziko zanášení nečistotami nebo vodou a o něco menší komfort při opékání nad ohněm (protože je pod úrovní terénu). A pokud se časem rozhodnete ohniště přemístit nebo zrušit, budete muset zasypávat poměrně velkou prohlubeň…

Tato varianta je vlastně evolučním pokračováním ohniště obloženého kameny. Ohraničení v tomto případě tvoří vyskládané cihly nebo betonové bloky – ideálně opět stylem „co dům dal“. Jednodušší varianty se staví nasucho, pokud ale chcete ohniště stabilnější, můžete použít i žáruvzdornou maltu.
„Zeď“ z cihel nebo bloků může být buď souvislá, nebo můžete zvolit styl, jako když děti staví z kostek hrad. Jen samozřejmě s trochu větší precizností. Kompaktní konstrukce bude odolnější, varianta s mezerami zase zlepšuje proudění vzduchu – hodí se ale spíš jen pro menší a méně zatěžovaná zahradní ohniště.
Realizace sice není výrazně náročná, ale už vyžaduje alespoň základní stavební dovednosti. Pokud použijete maltu a budete precizní, získáte bezpečné ohniště s dlouhou životností, které bude zajímavým designovým prvkem vaší zahrady, ale ne tak robustním a nepravidelným jako v případě kamenného ohniště. Nemusí to ale být styl pro každého a opět s sebou nese všechny komplikace nadzemního a zároveň nepřemístitelného ohniště.

Pokud vám jde o ryzí praktičnost a nechcete se pouštět do žádných zdicích ani kamenických prací, můžete ohniště vyřešit prostě a přitom bezpečně a účelně – s využitím nějaké dostatečně velké žáruvzdorné kovové nádoby. Podle výšky jejích okrajů a vašich preferencí ji můžete ponechat jako nadzemní ohniště, nebo ji částečně či zcela zapustit do země.
Použít se dá například starý ocelový sud, nerezový prádelní hrnec nebo kovová zahradní vana. Důležité je, aby nádoba byla celokovová, ideálně bez vnitřních nátěrů a z dostatečně silného materiálu, aby se nepropálila.
Stavebně nenáročné řešení, které nemusí vyžadovat ani výkop a dá se v případě potřeby relativně snadno přemístit. Zároveň i bezpečně odděluje oheň od okolí. Diskutabilní je estetická hodnota – ale najdou se i tací, kdo syrovější nebo dokonce poněkud bizarní vzhled ocení a výborně začlení toto ohniště do zahrady v industriálním nebo trochu „punkovém“ stylu.
Bohužel kov, obzvláště opakovaně zatěžovaný žárem a působením povětrnostních vlivů, může časem podléhat změnám barvy, korozi i deformaci. Minimálně jako dočasné řešení a upcyklace už vyřazené kovové nádoby však určitě stojí za úvahu.

Potřebujete ohniště, které budete moct přemisťovat a které vám nezničí trávník ani jiný podklad na zahradě? Pak bude pro vás dobrou volbou přenosné ohniště. To se samozřejmě dá i koupit, ale domácí kutilové si ho rádi vyrobí vlastními silami.
Základem je kovová nádoba a stabilní podstavec, aby se ohniště nepřevrhlo. Použít se dá například plechová mísa se silnějšími stěnami nebo starý zahradní gril, z něhož jen odstraníte rošt. K nádobě můžete připevnit 3–4 ocelové nohy nebo ji usadit na nízký podstavec z několika cihel nebo betonových bloků.
Je to maximálně flexibilní řešení bez zásahů do zahrady, které můžete libovolně přemisťovat a na zimu uklidit. Nevýhodou je menší stabilita i velikost. Rizikové zejména, pokud máte malé děti, které by ohniště mohly omylem převrhnout.
Zahradní ohniště může mít mnoho podob – od prostého kruhu z přírodních kamenů, nenápadné jámy v zemi až po výrazný designový prvek z cihel nebo třeba sudu. Většinu řešení zvládnete svépomocí, bez velkých nákladů a s využitím materiálů, které se vám bez užitku válí za domem.
Při výběru záleží především na tom, co od ohniště očekáváte. Pokud hledáte rychlé a dočasné řešení, postačí kovová nádoba nebo klasika obložená kameny. Jestliže chcete trvalejší a esteticky výraznější prvek, vyplatí se investovat více času do zděného provedení – nadzemního či zabudovaného.
Ať už se rozhodnete pro jakoukoliv variantu, nezapomínejte na bezpečnost a respektování protipožárních opatření i platných vyhlášek. Jen tak si budete moct užít příjemné večery u ohně bez starostí.
Zdroje:
HZSCR.gov.cz
zákon č. 42/2025 Sb., kterým se mění zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší