Hlávkový salát (např. odrůdy Smaragd, Appia): Klasika českých zahrádek. Křehký, rychle rostoucí a ideální pro jarní a podzimní sklizeň.
Ledový salát (např. Iceberg, Glacialis): Křupavý, šťavnatý, odolný proti vybíhání do květu. Skvělý do burgerů i sendvičů.
Lollo Rosso a Lollo Biondo: Dekorativní české i italské kultivary s kudrnatými listy, výraznou chutí a vysokou dekorativností. Např. odrůdy Rossia, Bianco.
Polníček (Valerianella locusta): Drobný salát s oříškovou chutí, nenáročný na půdu. Oblíbenými odrůdami jsou např. Vit, Elan.
Rukola (Eruca sativa), špenát (např. Matador), hořčice listová: Skvělé pro pěstování v truhlících, ostré a aromatické listy dodají salátovým směsím závan divokosti.
Salát nejlépe prospívá na světlém stanovišti s ranním a dopoledním sluncem, ale nevystaveném přímému žáru v odpoledních hodinách – ideální je lehký polostín. Na balkoně se salátu daří v hlubších truhlících nebo květináčích. Půda by měla být lehká, dobře propustná a bohatá na humus; výborně se osvědčuje záhon obohacený kompostem. Hnojení není potřebné ani žádoucí. Saláty jsou „rychlá“ zelenina a než by uplynula ochranná lhůta, už by mohly kvést. Na zálivku je salát citlivý – potřebuje pravidelnou, ale střídmou vláhu, protože nesnáší přemokření ani sucho. Hlávkový a ledový salát se sklízí celý, zatímco listové odrůdy můžete postupně odřezávat. U obou typů pozor na přílišné přezrání a kvetení – zralé rostliny mohou hořknout.
Malá salátová miminka si můžete předpěstovat ze semínek, koupit sazeničky nebo rovnou sít do záhonu a skleníku. Přímé vysévání je asi největší sázka do loterie a je spíš pro zkušenější zahradníky. Také počítejte s tím, že mladé rostlinky budete muset velice chránit před slimáky. Také dejte pozor na housenky a mšice.
Pěstujte salát ve vlnách! Vysévejte po týdnech, ať máte stále čerstvé saláty rovnou do mísy.
I když je salát sezónní a býval levný, ceny letí nahoru – domácí pěstování vám dá čerstvou sklizeň za pár korun.
Čerstvost je nepřekonatelná – salát utržený na balkoně nebo zahradě nemůže konkurovat supermarketu.
Můžete si vybírat přesně ty odrůdy, které máte rádi – dekorativní, pikantní nebo odolné.
Vyhnete se zbytečným plastovým obalům i chemickým postřikům.
A navíc: je to radost, relax a rychlý výsledek. Salát vyroste za pár týdnů a sklizeň vás odmění!
Vyhnete se pesticidům.
Salát sklizený přímo k večeři chutná nejlépe.
Lokální produkce má menší uhlíkovou stopu.
Vertikální pěstování ve Švédsku: Společnost Ljusgårda pěstuje saláty pomocí svislých trubkových systémů, které automatizovaně rotují mezi světelnými a zavlažovacími zónami. Díky přesné kontrole podmínek dokáží vypěstovat stovky tisíc rostlin měsíčně na malé ploše a s minimální spotřebou vody.
Městské farmy ze světa: V Brooklynu, Montréalu i dalších městech vznikají zelené střechy, které slouží nejen k produkci čerstvé zeleniny, ale i jako prostor pro komunitní aktivity, relaxaci nebo ekologickou výuku. Propojují moderní technologie s lokálním pěstováním a městskou soběstačností. V New Yorku, Montréalu nebo Kodani vznikají farmy na střechách, které zásobují restaurace, kavárny i komunitní centra.
Doktorandka Tereza Nalezená z Technické univerzity v Liberci (TUL) proměnila střechu budovy E2 na funkční hydroponickou farmu. Využila čtyři vertikální stojany, z nichž každý pojme přibližně 200 rostlin. Měření ukazují, že díky výparu vody a stínu, který zeleň poskytuje, se povrch střechy ochlazuje až o 20 °C. To vede ke snížení teploty uvnitř budovy přibližně o jeden stupeň Celsia, což výrazně snižuje energetickou náročnost na chlazení. Projekt vznikl za podpory Startup TUL a má za cíl rozšíření na další typy staveb – například průmyslové haly nebo střechy skleníků napojené na odpadní teplo.
Také ve spolupráci s TUI vzniká na střeše poskytovatele globálních logistických služeb v Liberci hydroponická farma o rozloze 100 m2, která by mohla každý rok vypěstovat až 15 000 rostlin, tedy zhruba 2 500 měsíčně. Cílem je ověřit, jak takové řešení funguje z technického a ekonomického hlediska a jaký má dopad na životní prostředí. Rostliny – konkrétně saláty – se tu pěstují bez použití půdy, pomocí metody zvané Nutrient Film Technique, kde kořeny omývá proud živného roztoku, který se neustále recirkuluje.
Salát tedy nemusí růst jen na záhonu. Můžete ho pěstovat v truhlíku na balkoně, v pytli s kompostem nebo sledovat, jak se pěstuje v potrubí na druhé straně světa. Ať už zvolíte klasiku nebo experiment, jedno je jisté: čerstvý salát z vlastní sklizně chutná nejlépe!
Zdroje:
Technická univerzita v Liberci
Pěstujeme salát, špenát a další druhy zeleniny, Eva Pekárková, Cosmopolis 2002
Pěstujeme spolu – Komunitní zahrady a sousedské záhonky pro zelené a jedlé, Kokoza o.p.s. 2019
Zima si s námi opět hraje – chvíli mrzne, pak je +10 °C. Ať nakonec sníh dorazí na Nový rok, v lednu nebo v únoru, vyplatí se mít připravené lopaty, posyp i techniku pro rychlé odklízení sněhu.
Levné bydlení ve vzdálenější lokalitě může lákat, ale často skrývá dodatečné náklady i praktické komplikace. Vyplatí se úspora na ceně nemovitosti, nebo ji převáží čas a peníze strávené dojížděním?
Nechte se unést kouzlem Vánoc! Přinášíme vám tipy a nápady, jak vytvořit útulnou sváteční atmosféru, užít si předvánoční čas naplno a objevit tradice i moderní novinky, které k Vánocům patří.
Více informací
