Každý rok stejný scénář. První teplé dny, slunce, zahrada se probouzí… a zahrádkáři začínají být netrpěliví. Rajčata už přerůstají květináče, ve skleníku se tlačí na okna a člověk má pocit, že už musí ven. Jenže právě tady je na místě opatrnost a trpělivost. Protože rajče je sice v létě téměř nezastavitelná rostlina, ale v květnu stále velmi citlivá. A jedna jediná studená noc může zastavit růst na týdny. V horším případě sazenice úplně odejdou.
To je klasická květnová past. Rajčata totiž nereagují jen na odpolední teplotu na slunci. Rozhodující jsou hlavně:
Přes den může být příjemných 22 °C, ale pokud v noci teplota spadne ke 4–5 °C, rajčata dostanou šok. Ne vždy okamžitě uhynou, ale často přestanou růst, zfialoví, zastaví nasazování květů a několik týdnů se vzpamatovávají. A právě to bývá důvod, proč někdo sklízí rajčata v červenci a jiný až o měsíc později.
V českých podmínkách se jako bezpečnější období nejčastěji uvádí po „zmrzlých“, tedy zhruba po 15. květnu. Nejde ale o žádné magické datum. Důležitější než kalendář je skutečné počasí. Ideální je sledovat hlavně noční teploty. Pokud několik nocí po sobě neklesají pod cca 8–10 °C, riziko výrazně klesá. Ve městech, teplejších oblastech nebo chráněných zahradách bývá možné vysazovat dříve. Naopak v údolích, horských oblastech nebo otevřených větrných pozemcích může být rizikový ještě konec května.
Mnoho zahrádkářů má pocit, že jakmile dají rajčata do skleníku, mají vyhráno. Jenže právě tady bývá často falešný pocit bezpečí. Nevyhřívaný skleník sice dokáže rostlinám výrazně pomoct, ale při chladné květnové noci může být uvnitř jen o několik stupňů tepleji než venku. A to někdy nestačí. Problémem navíc nebývá jen samotný chlad, ale hlavně velké teplotní výkyvy. Přes den se totiž může skleník proměnit téměř v tropy, zatímco v noci teplota prudce klesne. A právě takové střídání podmínek bývá pro rajčata velmi stresující — někdy dokonce víc než stabilně chladnější počasí venku.
Pomoci může jednoduché noční zakrytí netkanou textilií, případně její dvojitá vrstva. Dobře fungují také barely nebo nádoby s vodou, které přes den akumulují teplo a v noci ho postupně uvolňují. Pokud hrozí noční mrazy, situaci může zachránit i jedna obyčejná čajová svíčka, kterou rajčátkům večer zapálíte. Důležité je i pravidelné větrání během slunečných dní. Přehřátý skleník totiž umí být v květnu stejně nebezpečný jako noční chlad.
Rajče vypěstované doma na parapetu vypadá často krásně — má sytě zelené listy, silný stonek a člověk má pocit, že je připravené dobýt zahradu. Jenže ve skutečnosti žilo několik týdnů v téměř laboratorních podmínkách. Bez větru, bez ostrého slunce, bez chladných nocí a prudkých změn počasí. A právě proto bývá přesun ven pro sazenice obrovský šok. Mladá rajčata mají jemné listy a nejsou zvyklá na silné UV záření ani vysušující vítr. Pokud je člověk postaví rovnou na plné slunce nebo je okamžitě vysadí do záhonu, rostliny se často „zaseknou“. Listy mohou zblednout, spálit se nebo se růst na dlouhé dny úplně zastaví.
Správné otužování přitom není nic složitého — chce jen trochu trpělivosti. Ideální je začít několika hodinami venku ve stínu, postupně přidávat slunce i délku pobytu a teprve po několika dnech až týdnu rajčata vysadit natrvalo. Rostlina si tak zvykne na skutečné venkovní podmínky a start po výsadbě bývá mnohem rychlejší.
Na jednu věc se přitom často úplně zapomíná — teplo nahoře ještě neznamená teplo dole. Rajčata milují prohřátou zeminu a jejich kořeny reagují na chlad velmi citlivě. Pokud jsou dlouho ve studené půdě, rostlina stagnuje, i když venku přes den panuje příjemné počasí. Typické je, že rajče neroste a několik týdnů vypadá téměř stejně.
Pomoci může například černá netkaná textilie, která půdu rychleji prohřeje, nebo vyvýšený záhon. Mulč je lepší přidávat až ve chvíli, kdy už je zem dostatečně teplá — příliš brzy totiž může půdu naopak ochlazovat. Velkou výhodu mají také místa u jižních zdí a zídek. Ty přes den nasají teplo a večer ho postupně vracejí zpět. V zahradě tak vzniká malé mikroklima, které může rajčatům výrazně pomoct hlavně během chladnějších květnových nocí.
„Sousedi už sázejí, tak musím taky.“ Právě tohle bývá každoroční past. Jenže zahrada není závod o to, kdo dostane rajčata ven jako první. Příliš brzká výsadba totiž často nepřinese náskok, ale přesný opak. Stresovaná rajčata se po chladných nocích dlouho vzpamatovávají, zastaví růst a několik týdnů jen přežívají. Dobře otužilá sazenice vysazená o týden později je pak často velmi rychle dožene — a někdy je dokonce předběhne. U rajčat totiž bývá důležitější stabilní start než několik dnů „navíc“ v promrzlé půdě.
Rajčata milují teplo. A trpělivost zahrádkáře ještě víc. Pokud se na keřících už objevily i první květy, raději je zaštípněte. Je to malá oběť za to, že rostliny budou mít víc času na zesílení
Pomocníkem může být i preventivní biologická ochrana proti houbovým chorobám. Právě oslabená nebo promrzlá rajčata bývají mnohem náchylnější k plísním a dalším problémům, které se později během léta velmi rychle rozšíří. Zahrádkáři proto stále častěji sahají po biologických antifungicidních přípravcích na bázi prospěšných mikroorganismů, které pomáhají omezovat rozvoj houbových chorob přirozenější cestou. Používají se preventivně už v období po výsadbě, kdy jsou rostliny nejcitlivější. Důležité je ale počítat s tím, že biologická ochrana funguje hlavně jako prevence — ne jako „záchrana na poslední chvíli“, když už je rostlina silně napadená.
A pak už to přijde samo. První žluté květy, první malé zelené kuličky, letní sklizeň a chvíle, kdy člověk zjistí, že má doma najednou tolik rajčat, že začíná rozdávat sousedům, rodině i lidem, které skoro nezná. Rajčatům zdar. A domácímu kečupu, omáčkám a rajčatovému protlaku obzvlášť.
Zdroje:
vlastní pěstitelské zkušenosti redaktorky
Pavel Chlouba – Rajčata a papriky, Grada, 2015
Jaroslav Svoboda – Pěstujeme zeleninu bez chemie, Computer Press, 2012
Royal Horticultural Society – Growing tomatoes outdoors www.rhs.org.uk/vegetables/tomatoes/grow-your-own?
Gardening Know How – When to transplant tomatoes outside www.gardeningknowhow.com/edible/vegetables/tomato/transplanting-tomato-plants
The Spruce – How and when to plant tomatoes www.thespruce.com/how-to-grow-tomatoes-1403298
Červen je nejsilnějším obdobím pro sbírání bylinek. Rostliny jsou plné silic, vůní i účinných látek. Co teď sbírat a jak bylinky správně sušit?
Červen bývá pro balkonové rostliny kritický. Přímé slunce, přelití i špatné nádoby dokážou během pár dnů zničit květiny, bylinky i rajčata.
