Pěstování hub na zahradě: Není to nemožné, ale cesta k úrodě bývá napínavá

Jaké houby se dají pěstovat – a které si musíme „zasloužit“

Houby se dělí do dvou velkých skupin. Ty první, tzv. „mykorhizní“ (hřiby, klouzky, babky, ryzce…), žijí v symbióze s kořeny stromů. Jsou to spíš lesní aristokraté – nevyrostou jen tak, chtějí správného stromového partnera a trochu štěstí. Můžete jim zkusit nabídnout domov u smrku, borovice, břízy nebo dubu, ale spolehnout se na jistou úrodu nelze.

Druhá skupina, „saprotrofní houby“, je naopak zahradnický sen. Žijí z odumřelé organiky, a proto se jim báječně daří na dřevní štěpce, slámě nebo v kompostu. Patří sem třeba hlíva ústřičná, žampiony nebo „zahradní hlíva“ neboli wine cap (Stropharia rugosoannulata), která se umí rozjet mezi zeleninou a přitom zlepšuje půdu.

Houbový koutek: stín, vlhko a mulč

Pro většinu hub je ideální polostín až stín, závětří a stálá vlhkost. Na zemi může být vrstva listí nebo štěpky, která udrží vláhu a vytvoří příjemné mikroklima. Když k tomu přidáte pár keřů nebo stromů, získáte houbové útočiště, které bude lákat nejen hlívu, ale možná i hříbky a babky, pokud budou mít „kořenového partnera“.

Jak na houbovou zahradu – tipy pro začátečníky

• Zahradní hlíva (wine cap) – pro lenochy i gurmány – Wine cap je houba pro každého, kdo chce úrodu už první rok. Potřebuje jen vlhkou dřevní štěpku, trochu stínu a sadbu. Postup je jednoduchý: navrstvěte štěpku, promíchejte ji se sadbou, zakryjte slámou nebo listím a udržujte vlhké. Za pár měsíců sklízíte, a to často několik let po sobě.
• Hlíva ústřičná na špalku – Čerstvě nařezané špalky z listnatého dřeva navrtejte, vložte do otvorů sadbu a zalepte voskem. Nechte je v polostínu, v chladu a vlhku – třeba pod plachtou nebo v koutu zahrady. Za půl roku až rok se objeví první trsy. Když zaprší, sklízíte vlnu za vlnou, a to 2–4 roky.

• Hlíva na balkoně – slámový pytel – Do pytle nebo kbelíku s otvory dejte vrstvy pasterizované slámy a sadby. Po pár týdnech, až bude sláma prorostlá bílým myceliem, přesuňte pěstírnu do světla bez přímého slunce a začněte mlžit. Hlíva vám poroste přímo před očima a sklízíte v několika vlnách.
• Žampiony v pařeništi – Žampiony potřebují speciální kompost, který si můžete koupit i s připravenou sadbou. V pařeništi nebo skleníku, při teplotě kolem 15–20 °C a stálé vlhkosti, vyrostou během pár týdnů.
• Houbová sadba – Pokud chcete dát šanci i hřibům nebo klouzkům, vysaďte na zahradě jejich oblíbené stromy a chovejte se k půdě šetrně – žádné přehnané vápnění, žádné fungicidy, dostatek listí a vlhka. Možná vám za pár let pod stromem vyroste houbová odměna.

Ať už se rozhodnete pro houbovou plantáž na štěpce, pár špalků hlívy v rohu zahrady nebo pytel na balkoně, jedno je jisté – kouzlo sledovat, jak se z nenápadného bílého podhoubí vynoří plodnice, stojí za každou kapku zalévací vody.

Zdroje:
Velký atlas hub, Jiří Baier, Ladislav Hagara, Vladimír Antonín, Ottovo nakladatelství 2005
Vše o pěstování hub – Návody a rady pro domácí pěstitele, Folko Kullmann, Kazda 2021