Umístění kabelů, lan, dodatečně montovaných systémů a dalších detailů na střechách totiž často neodpovídá aktuální dokumentaci, a tak se projekty fotovoltaiky často musely dodatečně upravovat, někdy i dost podstatně. Samozřejmě se všemi náklady, které v původním rozpočtu nebyly. V těchto případech navíc ani nebylo možné dosáhnout předpokládaného a projektovaného výkonu fotovoltaiky. Předejít se tomu samozřejmě vždy dalo detailním ručním vyměřením střechy, to však je, zvláště u těch rozlehlejších objektů, komplikované, zdlouhavé a nákladné.
V poslední době však k radosti fotovoltaických firem střechy svá tajemství tají už jen velmi obtížně. Do hry totiž vstoupily drony s moderní technikou, které každou střechu a během krátké doby zaměří a zdokumentují její skutečnou podobu. Takovému postupu se odborně říká „pasportizace“. Ne že by tato možnost dříve neexistovala, v posledním období se však drony s patřičným vybavením stávají mnohem dostupnějšími a jsou tedy k tomuto účelu už celkem běžně využívané.
Pasportizace střechy tedy znamená vytvoření její detailní výkresové dokumentace, a to nejčastěji pro účely projektů na montáž fotovoltaiky nebo renovace. A probíhá celkem jednoduše. Dronu se standardním způsobem zadá, jakou plochu má zachytit, a ten si automaticky vygeneruje letový plán přeletů tak, aby získal dostatek informací, tedy jednotlivých fotografií k vytvoření podrobné mapy. Podle tohoto plánu potom sám automaticky létá a zachycuje všechny tvary i potřebné detaily. Stejně automaticky poté vygeneruje mapu, která je věrným zachycením aktuální podoby zadané střechy. Celý tento proces od zadání k vygenerování mapy trvá maximálně jeden den a jeho délka samozřejmě závisí na rozlehlosti dotyčné plochy.
Mapa odpovídá polohové geodetické třídě přesnosti 1, což prakticky vyjádřeno znamená přesnost 4 cm. V této 2D mapě resp. 3D modelu je už možné měřit vzdálenosti, polohu, úhly, převýšení apod. Když nestačí toto měření v mapě, pak přichází na řadu projektant, který z takto detailního podkladu vytvoří podrobnou výkresovou dokumentaci, a to pomocí příslušného software.
Pasportizace střech je velmi speciální operace, kterou nezvládne každý dron. Rozhodně nestačí mít jen „létající fotoaparát“. K přesné dokumentaci naopak musí být bezpilotní letoun vybaven kvalitní fotogrammetrickou kamerou (např. model DJI Mavic 3 Enterprise, nebo DJI M350 + kamera P1), která mj. i zamezuje zkreslení tvarů v určitých úhlech snímání. A samozřejmě taky odpovídajícím naváděcím a softwarovým systémem, který je schopen navrhnout optimální plán přeletů a následně ho automaticky i realizovat.
Navíc je především potřeba vždy předem dobře zvážit charakter střechy, protože vedle fotogrammetrie (optické snímkování) je možné použít i metodu LiDAR (laserové zaměřování), která je přesnější, avšak taky nákladnější.
„Čím je střecha členitější, tím je pro její přesné zachycení výhodnější použít LiDAR,“ říká Miroslav Kleinbauer, manažer společnosti Eko-drony.cz, která se zabývá prodejem dronů pro tyto účely a poskytováním služeb v případech, kdy pro zákazníka není pořízení dronu rentabilní.
Tato metoda přináší mnohem přesnější výsledky, dokáže totiž zachytit i předměty, které jsou příliš malé na to, aby byly z výšky zjistitelné jiným způsobem. Výsledkem je navíc mnohem plastičtější obraz jasně definující výšku jednotlivých prvků nad povrchem. Zároveň však vyžaduje nasazení mnohem robustnějších a dražších dronů.
„V určitých případech je metoda LiDAR nezastupitelná,“ poznamenává Miroslav Kleinbauer a dodává: „V těchto případech používáme dron DJI Matrice 350 RTK, který přesně splňuje naše požadavky. Oceňujeme na něm vedle vysoké spolehlivosti a přesnosti zároveň i vysokou voděodolnost, vyměnitelnost kamer a senzorů, možnost kombinovat více kamer a senzorů i vybavení laserovým dálkoměrem. A v neposlední řadě taky velmi praktickou funkci rychlonabíjení.“
DJI Matrice 350 RTK je nejnovější dron DJI, jehož výsledná technologie byla inspirována moderními leteckými systémy. Představuje tak zcela nový standard spočívající v kombinaci umělé inteligence, vysokého výkonu a extrémní spolehlivosti.
Více používanou metodou je však jednoznačně fotogrammetrie, a tak i v případě Eko-drony.cz je „v akci“ mnohem častěji Mavic 3, lehký a dobře přenosný dron, jehož pokročilé senzory poskytují velmi přesná data i za špatných světelných podmínek. Oproti svým předchůdcům má navíc i druhou kameru, která v případě potřeby umožňuje optické přiblížení obrazu. Na jedno nabití může létat 30 minut a díky novému intuitivnímu rozhraní v aplikaci DJI Pilot 2 poskytuje velmi příjemný uživatelský komfort.
Ať už se pro pasportování střechy použije fotogrammetrie nebo laserové zaměřování, společnou předností obou těchto metod je zejména rychlost a přesnost vzniklé dokumentace. Zachycuje totiž velmi věrně aktuální podobu a umístění všech prvků na střeše, což například z hlediska projektů na fotovoltaiku umožňuje jasné a přesné určení počtu a polohy panelů. Tím spolehlivě eliminuje možné vícenáklady dříve vznikající vlivem nikde nezaznamenaných, a tedy zcela neočekávaných detailů.
Text: Miloslav Jeřábek, STABLECAM s.r.o.
Foto: Miroslav Kleinbauer, Eko-drony.cz
Pokud zvažujete pořízení domácí elektrárny, jistě vás bude zajímat, jak brzy se vám vaše investice vrátí zpátky. Jenže návratnost fotovoltaiky se neurčuje snadno. Co všechno je potřeba vzít do úvahy?
Fotovoltaika v zimě má své limity, ale rozhodně nezahálí. Přečtěte si, co ovlivňuje její produkci, a jak se starat o panely, aby vám domácí elektrárna co nejlépe fungovala i v nepříznivých podmínkách.
