Pasivní dům vs. nízkoenergetický: Který se vám vyplatí?

Plánujete výstavbu domu? Pak určitě přemýšlíte o tom, jak moc by měl být úsporný. Samozřejmě co nejvíc – bude to přeci znamenat maximální úsporu za energie, které jsou v dnešní době velmi drahé. Jenže… Čím má být dům energeticky úspornější, tím bude s největší pravděpodobností také vyšší jeho pořizovací cena. Přinese pasivní dům o tolik větší úspory, aby se jeho nákladnější stavba vyplatila v porovnání s domem nízkoenergetickým?

Jaký je rozdíl mezi pasivním a nízkoenergetickým domem?

Oba typy domů mají velmi nízkou energetickou náročnost a oproti běžné stavbě jsou výrazně úspornější. Rozdíl mezi nimi spočívá především v míře úspor (zejm. na vytápění) a technickém řešení.

Nízkoenergetický dům má roční spotřebu tepla zhruba 30–50 kWh na m² a jeho úspornost stojí především na dobrém zateplení a efektivním vytápění. Pasivní dům využívá pasivní tepelné zisky a je konstruován tak, aby se eliminovaly tepelné ztráty, často s využitím speciálních konstrukčních systémů (například sendvičové stěny s vnějším i vnitřním zateplením, bezkontaktní zateplení s provětrávanou fasádou nebo monolitické železobetonové stěny s integrovanou tepelnou izolací). Roční potřeba tepla je u pasivního domu do 15 kWh/m².

Jinak toho ale oba typy domů mají hodně společného. Zejména:

• výbornou tepelnou izolaci,
• kvalitní okna (většinou trojskla),
• vzduchotěsnost obálky budovy,
• řízené větrání s rekuperací,
• důraz na efektivní provoz domácnosti.

Na výstavbu nízkoenergetického i pasivního domu můžete čerpat dotaci z programu Nová zelená úsporám. Dotace na novostavbu činí 400 000 Kč bez ohledu na to, zda se jedná o dům pasivní, nebo nízkoenergetický. Podmínkou je, aby stavba splnila klasifikační třídu A, kam spadají oba typy domů.

Rozdíl v komfortu bydlení a kvalitě vnitřního prostředí

Oba typy energeticky úsporného bydlení pomáhají zajišťovat velmi kvalitní vnitřní prostředí – díky rekuperačnímu systému dodávají do domácnosti čerstvý vzduch bez alergenů, mikrobů a o optimální vlhkosti. Pasivní domy jdou ale ještě dál – díky lepší izolaci dosahují velmi stabilního vnitřního klimatu bez teplotních výkyvů a s ještě nižšími, nebo téměř žádnými nároky na vytápění.

Náročnost projektování, výstavby a provozu

Zatímco nízkoenergetický dům dnes zvládne postavit většina stavebních firem, pasivní dům vyžaduje opravdu kvalitní projekt i použité materiály a důsledné dodržení veškerých technických detailů. Klíčová je správná orientace domu na pozemku, vzduchotěsnost, eliminace tepelných mostů i správné osazení oken. Chyby v návrhu nebo realizaci se mohou negativně projevit na výsledné energetické bilanci. Připlatíte si za dům pasivní, ale fakticky máte „jen“ nízkoenergetický.

Samostatnou kapitolou je pak běžný provoz domácnosti. Pasivní dům sice přináší velké úspory za energie, na druhou stranu však vyžaduje od svých obyvatel určitou míru přizpůsobení. Ještě výrazněji je to vidět v případě zcela soběstačných domů fungujících v ostrovním režimu. I v „běžném“ pasivním domě  je však třeba dodržovat některá základní pravidla provozu – například větrat výhradně přes rekuperaci, hlídat vlhkost v interiéru, správně využívat stínicí techniku, přizpůsobovat spotřebu energie aktuální produkci solární elektrárny či cenám elektřiny na spotovém trhu apod.

Pasivní dům vs. nízkoenergetický – investiční náklady, spotřeba a návratnost

Jak jsme uvedli, pasivní dům může na vytápění spotřebovat do 15 kWh/m² za rok, zatímco nízkoenergetický do 50 kilowatt. To znamená, že v pasivním domě můžete ušetřit až 70 % nákladů na vytápění. To zní skvěle!

Když však budeme chtít spočítat návratnost tohoto řešení oproti nízkoenergetickému domu, rychle si uvědomíme, že náklady na vytápění jsou i v tom nízkoenergetickém dost nízké. Roční úspora vyjádřená v penězích proto bude nejspíš jen v jednotkách tisíců korun.

Ukažme si to na konkrétním příkladu:

• U domu o podlahové ploše 120 m² bude roční potřeba tepla přibližně 1 800 kWh u pasivní varianty a 6 000 kWh u nízkoenergetické.
• Při vytápění tepelným čerpadlem vzduch-voda o ceně 250 000 Kč se sezónní účinností (SCOP) 3,5 a ceně elektřiny 5 Kč/kWh vychází roční náklady na vytápění 2 575 Kč pro pasivní dům a 8 575 Kč pro nízkoenergetický. To jsou obojí krásná čísla, když si uvědomíme, že ve starším domě jen s částečným zateplením není problém protopit 30 až 50 tisíc ročně.
• Roční úspora na vytápění je tedy u pasivního domu „jen“ asi 6 000 Kč ročně.

Kolik stojí stavba rodinných domů v nízkoenergetickém standardu?

A teď důležitá otázka: o kolik budeme muset investovat víc, abychom ročně ušetřili 6 tisíc korun? Uvádí se, že pořizovací náklady na pasivní dům jsou zhruba o 10–20 % vyšší než v případě nízkoenergetického. Jestliže budeme uvažovat celkovou cenu nízkoenergetického domu 4 miliony korun, pak pasivní dům o stejné velikosti vyjde na 4 400 000 až 4 800 000 Kč. Rozdíl v investici tedy dělá 400 000 až 800 000 Kč. Jestliže roční úspora činí 6 000 Kč, pak to bude znamenat návratnost:

• 67 let při rozdílu 400 000 Kč a
• 133 let při rozdílu 800 000 Kč.

Kdybychom uvažovali, že pasivní dům bude naprojektován tak dobře, že si vystačí s pasivními zisky a nebude vůbec potřebovat aktivní vytápění, tudíž ani relativně drahé tepelné čerpadlo, dostaneme se na následující návratnost:

• 17,5 let pro pasivní dům dražší zhruba o 10 % než nízkoenergetický a
• 64,2 let pro pasivní dům dražší zhruba o 20 %.

Co z toho plyne?

Z čistě ekonomického hlediska není momentálně výstavba pasivního domu o tolik výhodnější než dobře navržený nízkoenergetický dům.

• Investiční náklady na pasivní dům jsou typicky až o 20 % vyšší než v případě nízkoenergetického domu. Dotace dosahuje stejné výše pro obě varianty, takže tento rozdíl nijak nezmenší.
• Roční úspora na vytápění je sice až 70 % v porovnání pasivního a nízkoenergetického domu. V absolutních číslech se však jedná o rozdíl pár tisíc korun ročně.
• Návratnost vyšší investice do pasivního standardu často přesáhne 60 let, což je neúměrně dlouho.

Rozhodujete se, zda pasivní, nebo nízkoenergetický dům? Pokud řešíte primárně finanční úspory za energie, dobře postavený nízkoenergetický dům z hlediska poměru cena/výkon bohatě postačuje. S využitím moderních technologií, jako je fotovoltaika, tepelné čerpadlo a rekuperace, se provozní náklady mohou dostat téměř na úroveň pasivního domu, bez nutnosti nákladných a sofistikovaných konstrukčních opatření.

Pasivní dům přesto dává smysl

Přesto všechno to neznamená, že by pasivní dům byl zbytečností. Vyplatí se zejména, pokud:

• Chcete mít extrémně nízké provozní náklady s minimem technologií, které jsou relativně drahé a vyžadují údržbu.
• Je pro vás důležitá ekologie, nízká uhlíková stopa a udržitelný životní styl.
• Stavíte dům v mírném klimatu, které nahrává pasivním teplotním ziskům.
• Chcete být maximálně soběstační a energeticky nezávislí na dodavatelích.

Pasivní dům je především investicí do budoucnosti – dá se očekávat, že spolu s tím, jak rostou nároky na energetickou efektivitu, vzroste do budoucna hodnota těchto nemovitostí. Také mohou začít platit normy, které zpřísní požadavky nejen na novostavby, ale i na stávající domy – nutnost ekologického vytápění nebo využívání fotovoltaiky. Ale to jsou samozřejmě jen spekulace.

Při rozhodování se řiďte možnostmi svého rozpočtu, očekávanou délkou užívání domu i svými preferencemi ohledně komfortu bydlení a udržitelnosti. Pasivní dům je v našich podmínkách za současné situace volbou spíš ideovou než ekonomicky racionální. Velmi dobře vám poslouží i nízkoenergetický dům. A pokud ho dobře navrhnete a vybavíte moderními technologiemi, investice se vám vrátí dřív – přitom nijak neutrpí vaše pohodlí ani životní prostředí.

Zdroje:
Economic analysis of passive houses and low-energy houses compared with standard houses, Zachariadis, T., & Mavrou, P. (2008). Economic analysis of passive houses and low-energy houses compared with standard houses. Energy Policy
Passive House and Low Energy Buildings: Barriers and Opportunities, GhaffarianHoseini, A., Berardi, U., AlWaer, H., Chang, S., Halawa, E., GhaffarianHoseini, A., & Clements-Croome, D. (2017). Sustainable building design: A review on lessons learned from traditional vernacular architecture. Sustainability