Izolace z ovčí vlny je ekologická, ale vedle toho má i řadu dalších benefitů, které z ní dělají zajímavý izolační materiál. Součinitel její tepelné vodivosti se pohybuje v rozmezí 0,035 do 0,045 W/mK, v závislosti na objemové hmotnosti. Obecně lze říci, že tepelná izolace z ovčí vlny se používá ve stejných tloušťkách jako minerální vata, která má podobný součinitel tepelné vodivosti. Pro srovnání, tepelná vodivost nejčastěji používaného polystyrenu je 0,039 W/mK.
S izolačními schopnostmi úzce souvisí hygroskopičnost ovčí vlny, tj. se schopností navázat na sebe vodu podle potřeby. Vlhkost totiž tepelnou vodivost velice negativně ovlivňuje. Ovčí vlna díky svým vlastnostem vlhkost vzduchu v místnosti reguluje. Svými vlákny může absorbovat vodu v objemu až 35 % vlastní váhy, a přitom neztratit své izolační vlastnosti. Je totiž současně k vodě rezistentní a v každém stavu si zachovává svůj objem. Přebytečnou vodu po změně podmínek zase uvolní.
Další vítanou vlastností ovčí vlny je její prodyšnost. Faktor difúzního odporu, který vyjadřuje relativní schopnost vrstvy materiálu propouštět vodní páru, se u ovčí vlny pohybuje v rozmezí 1 až 2. Pro srovnání, faktor difuzního odporu minerální vaty je 1.
Jiným sledovaným parametrem u tepelných izolací je jejich hořlavost. I v tomto ohledu je ovčí vlna výborným řešením, protože nehoří. Její samozápalná teplota se pohybuje kolem 600 °C. Při ní vlákno ovčí vlny taje bez vývinu toxických plynů, takže nehrozí nadýchání zplodin. Při vyšších teplotách se vlákna škvaří. Kromě toho je ovčí vlna přirozeně samozhášivá. Pro srovnání, teplota vzplanutí dřeva se pohybuje mezi 180 a 275 °C podle druhu dřeva.
Výborné vlastnosti ovčí vlny jako tepelné izolace limitují její zdroje. Nejčastěji se dováží levná vlna z Brazílie, Nového Zélandu nebo Argentiny. Dlouhé přepravní vzdálenosti ale zhoršují uhlíkovou stopu této jinak ekologické izolace. Mnohem lepší je proto volit materiály, které používají vlnu z domácích zdrojů. Bývají sice dražší, ale vůči planetě jsou vstřícnější.
A jak se surovina pro výrobu izolace získává? Jediným zdrojem je stříhání ovcí, kterým během roku narostou minimálně tři kila vlny. U hrubovlnných plemen to může být až 15 kg. Ovce se stříhají na jaře, některé druhy ještě i na podzim. Stříháním se získá tzv. rouno, což je vrstva vzájemně se prolínajících vláken, slepených potem, tukem a nečistotami. Následuje výroba izolace, která se skládá z praní, česání a vlastního zpracování. Celý proces je nízkoenergetický.
Výroba izolace začíná čištěním vlny, která se dováží v tom stavu, jak ji chovatel ostříhal. Nečistoty se odstraňují praním ve speciálních pračkách. Výsledkem je čisté rouno, které tvoří ze 60 % vlákna, 5 % nečistot, 15 % vlhkosti, 10 % tuku a 10 % potu. Tato vstupní etapa zpracování končí ošetřením ovčí vlny proti molům.
Živočišné vlákno je totiž do jisté míry náchylné k biologické degradaci a největším nepřítelem vlny je právě mol. Proto je nepřípustné používat ve stavbách surovou neošetřenou vlnu. Přípravků na ochranu před napadením moly je několik. Většinou se jedná o roztoky, ve kterých se vlna po vyprání máčí.
Po vyprání a impregnaci se musí vlna vyčesat. Pak teprve přichází na řadu vlastní zpracování vlny. Základem jsou vrstvy mykaného rouna, ukládané vodorovně nebo šikmo. Výsledná tloušťka a soudržnost izolace se vytváří opakováním vrstvení, během kterého jsou do sebe jednotlivé vrstvy navzájem propleteny. Žádné jiné cizorodé pojivo se nepoužívá. Následovat mohou ještě speciální úpravy, například plstnatění pohledových ploch.
Ovčí vlna se po staletí používá jako izolační materiál. Má však řadu dalších vlastností, které z ní dělají top produkt. Velmi ceněná je schopnost vlny čistit vzduch od některých škodlivin. Protože jde o bílkovinné vlákno, tak přirozeně obsahuje keratin, který na sebe váže formaldehyd, a tím ho neutralizuje. Stejně jako formaldehyd je ovčí vlna schopna neutralizovat škodlivé látky ze stavebního a dřevařského průmyslu, zapáchající škodlivé látky, škodlivé látky z různých laků a ošetřovacích prostředků, fural z korku, škodlivé látky z cigaretového kouře, škodlivé látky z desinfekčních prostředků používaných v nemocnicích a taky izokyanáty z různých stavebních produktů, nitrosaminy a styreny. Použitím ovčí vlny jako tepelné izolace si tak doma současně vybudujete přírodní čističku a zajistíte zdravé prostředí.
Izolace z ovčí vlny se jako přírodní materiál používá nejvíce ve dřevostavbách, a to v difúzně otevřených systémech. Ale nic nebrání ani jejímu použití v klasické zděné konstrukci, a to jak k izolaci odvětrávaných fasád, tak i vnitřních příček nebo pro izolaci střech.
Speciálním výrobkem jsou izolační pásy z ovčí vlny, které se používají především pro utěsnění spár srubů a roubenek, kde brání profukování spárami. Prostor dokonale utěsní a přizpůsobí se i tvarovým změnám při sesychání dřeva.
Orientační cenová relace za rohož z ovčí vlny tl. 5 cm se pohybuje v rozmezí 130 až 200 Kč/m2.
V Madridu najdete malé architektonické mistrovské dílo. Jeho ambicí je být něčím víc než jen obvyklým domem pro bydlení. Čím se liší od běžného standardu? Pro všechny jeho části, materiály a detaily j...
K zavedení nového stavebního zákona č. 283/2021 Sb (platí od 1. července 2024) se váže i vyhlášení nové prováděcí vyhlášky o požadavcích na výstavbu. Má číslo 146/2024 Sb. a nahrazuje dosavadní vyhláš...
