Přeskočit na obsah
Hromosvody

Otazníky kolem hromosvodů: zkušenosti odborníka na ochranu před bleskem

Alena Georgiadisová
Redakce
13. 8. 2025
zásah bleskem
Zásah bleskem už není žádnou raritou (zdroj: Envato)
Naše prababičky si za bouřky musely vystačit s hromničkou. My už naštěstí máme odborníky, kteří ochranu před bleskem umí zajistit. Jeden z nich teď poradí i vám, co je k zajištění bezpečnosti potřeba.

Pro informace z praxe jsme oslovili firmu HromoElektro, která sídlí nedaleko Ostravy, ale její realizace najdete po celé republice. Ochraně nemovitostí před zásahem blesku se věnují už více než deset let a o tom, že to dělají dobře, svědčí dlouhá řada pochval od zákazníků. Majitelem firmy je pan Tomáš Selzer.

Začněme tím nejpodstatnějším, je instalace hromosvodu na domě povinná?

Ze zákona je povinná u všech novostaveb, ať to jsou rodinné domy nebo skladové haly. U starších domů povinnost striktně daná není. Jen musí majitel počítat s tím, že když uhodí do domu bez hromosvodu, tak to pojišťovna může považovat za důvod k neplnění.

Ale vyhláška o požadavcích na výstavbu č. 146/2024 Sb. tuto povinnost striktně nedefinuje…

To je pravda, jenže taky platí norma ČSN EN 62 305 „Ochrana před bleskem“, podle které musí být součástí projektu novostavby výpočet rizika. U starých domů si musíte výpočet rizika zajistit iniciativně sami, pokud chcete řešit ochranu před bleskem. Z vlastní zkušenosti můžu říct, že 95 % domů nových i starých při výpočtu rizika vychází na povinnost instalovat hromosvod. Zbylých 5 % jsou garáže, stodoly a podobné drobné stavby, případně stavby v ochranném prostoru okolních velkých domů. U ostatních je ochrana před bleskem potřeba.

Jak je to s aktivními hromosvody? Je možné je u nás používat?

Jedná se o funkční hromosvody, které Technická inspekce České republiky definuje jako jiný druh ochrany před bleskem. Podobně jako u klasického hromosvodu se tam počítají dostatečné vzdálenosti a modelace valivé koule a ochranných prostorů. Jenže je to založené na francouzské normě, která zcela nekoresponduje s českou normou. Podle české normy toto řešení musíme považovat jen za jeden jímač (tj. hromosvodovou tyč), který nesplňuje ostatní potřebné náležitosti.  Z tohoto důvodu naše firma aktivní hromosvody instaluje opravdu sporadicky, protože je u nás těžké a složité takový způsob ochrany před bleskem zlegalizovat. Dáváme přednost systémům, které jsou u nás více legitimní.

Co doporučujete jako ochranu před bleskem na střeše s fotovoltaikou?

Od letoška platí nová ČSN 33 2130-4 „Elektrické instalace nízkého napětí“, kde je tato ochrana jasně vyspecifikovaná. Nově je tam odstavec, který nařizuje, že je potřeba zakreslit OZE do ochranného prostoru jímací soustavy. Dále je nutné provést výpočet dostatečných vzdáleností a OZE instalovat tak, aby nedocházelo k přeskoku bleskového proudu na OZE, nebo najít jiné technické řešení hromosvodu než pouhým oddálením. Jenže když je fotovoltaika instalovaná na plechové střeše, tak se tam vůbec nedají spočítat nějaké dostatečné odstupové vzdálenosti. I když bude hromosvod vzdálený metr od fotovoltaiky, tak se napětí přes plech stejně naindukuje na fotovoltaiku a poletí do domu. Taková střecha se automaticky bere jako jeden vodivý celek. V takových případech 99 % instalací řešíme pomocí izolovaného systému HVI.

Co je to HVI systém?

Jedná se o vysokonapěťový izolační systém (high-voltage isolation). Skládá se z jímacích tyčí v závislosti na krytině a z kabelů o průměru 20 až 27 milimetrů, které mají měděné jádro obalené silnou izolační vrstvou. Tato úprava zajišťuje, že izolační vrstva blesk při průchodu měděným vodičem přidrží a ten „nevyskočí“. Díky tomu HVI systém blesk bezpečně svede, aniž by došlo k přeskoku na fotovoltaiku nebo jinou elektroinstalaci.

Je rozdíl v ochraně fotovoltaiky, pokud je řešená pomocí klasických panelů nebo když jsou na střeše přímo solární tašky?

U obou typů vychází ochrana zhruba stejně, pokud se jedná o nevodivou krytinu. Když je tam betonová nebo keramická taška, asfaltový šindel nebo plastová šablona, tak se dá ochrana i pro fotovoltaiku naprojektovat a dodržet přitom dostatečné vzdálenosti i bez použití HVI. Protože vysokonapěťový izolační systém je samozřejmě výrazně dražší. Jestli chce variantu levnou nebo bezpečnou, to už musí zákazník rozhodnout sám.

Zmínil jste vyšší ceny HVI systému. Můžete je trochu specifikovat?

Zjednodušeně lze říct, že pro jakoukoliv střechu (plechovou nebo jinou) s jedním jímačem a svodem HVI délky 15 metrů se pohybujeme od 50 do 70 tisíc. Někdy se opravdu stane, že dům stačí pokrýt jedinou tyčí vysokou 4 až 5 metrů. Ale to je jen příklad, řešení je vždycky individuální podle velikosti domu. Do ceny se promítá například i to, jestli dům disponuje stávajícím zemničem apod. Jiné ceny jsou u dvougeneračního patrového domu, který už jeden stožár nepokryje, protože nevychází na modelaci valivé koule. Tam musí být 2 stožáry se svody, a to už se dostáváme na částky 90 až 120 tisíc.

Na kolik majitele vyjdou následné pravidelné revize?

Pravidelná revize na rodinném domě vychází od 2 do 4 tisíc korun. V případě bytových domů, kde je svodů víc, tak už to může být 4 až 8 tisíc korun. Jenže každý revizní technik má svoje ceny. Orientačně bych řekl ±5 000 za revizi na rodinném domě i s dopravou a vypracováním.

Co doporučujete zájemcům o ochranu jejich majetku před bleskem?

Když za mnou přijdou s tímto požadavkem, tak jim nejprve vysvětlím situaci, že od roku 2009 platí nová norma, nové vyhlášky a zákonné úpravy. Podle nich už dneska nestačí mít na střeše jednu tyčku a jeden svod dolů. Tak to bývalo kdysi, ale dneska se musí začít projektem LPS, protože ten je směrodatný pro instalaci, montáž i následnou revizi. Jeho cena u rodinného domu vychází 5 až 9 tisíc, pro větší stavby je to individuální dle velikosti a složitosti stavby. Dále zákazníky seznámím s možností HVI systému, pokud mají plechovou střechu nebo plánují fotovoltaiku. Z dispozic domu a zpracovaného projektu vyjde systém ochrany před bleskem, schopný plnit svou funkci. Protože se musíme opírat o normy a související legislativu, tak nemáme moc šancí ovlivnit, jestli to bude v klasickém provedení nebo HVI. Platí to zejména u vodivých krytin.

Co když zákazník výhledově počítá s doplněním fotovoltaiky, má ochranu řešit hned?

Myslím, že takový přístup se vyplatí. Než teď vyhazovat dvacet třicet tisíc za hromosvod na pár let, tak je prostě jednodušší to udělat rovnou pořádně. Máme HVI systém, který je sice drahý, ale ceně odpovídá jeho kvalita. Funkčnost tohoto hromosvodu je úplně někde jinde než toho klasického.

V projektu ochrany před bleskem řešíte jen to, co je venku, nebo i přepěťové ochrany v domě?

Řešíme hlavně vnější ochranu před bleskem. Vnitřní ochranu zákazníci moc nechtějí nebo ji řeší s jinou firmou, případně ji neřeší vůbec. Maximálně děláváme nějakou přípravu v rámci uzemnění, tzn. že vytáhneme hlavní ochrannou přípojnici, na kterou se potom přepěťová ochrana napojí. Ale umíme přepěťové ochrany naprojektovat i zrealizovat, pokud je po nás někdo žádá.

Mění se způsob ochrany před bleskem v závislosti na probíhajících změnách klimatu?

Určitě ano. Kdysi bylo období bouřek vymezené obdobím od května do konce září. V posledních letech evidujeme bouřky už v březnu a jejich období teď končívá až v listopadu. Během změny klimatu se na našem území prostě bouřky vyskytují častěji a zaznamenané jsou i silnější bouřky než v minulosti. Tento trend musí náš obor reflektovat.

období bouřek
Období bouřek už se neváže jen na léto, blesk může udeřit kdykoliv (zdroj: Envato)

Na stránkách máte poděkování zákazníka, kterému uhodilo do domu s OZE na střeše. Všechno vydrželo a pán vám byl moc vděčný …

To je příklad toho, že údery blesku nejsou z roviny sci-fi. Nám samotným se stalo, že jsme instalovali hromosvod na hale a přišla bouřka. Sledovali jsme ji chránění přístřeškem a vtom uhodilo přímo do namontovaného hromosvodu. Zafungoval perfektně a blesk svedl. Podobným příkladem je dům, kde úder blesku na vlastní oči viděli od sousedů. Paní, která byla v té době přímo v domě, potvrdila, že se přitom celý dům zatřásl tak, až spadla z křesla. My jsme ale při následné kontrole našli jen lehce očouzenou špičku jímací tyče. Správně navržená ochrana před bleskem prostě funguje.

A co má dělat majitel, když do domu uhodí?

Když takhle sjede blesk, tak je nutná mimořádná revize. To znamená prohlídka a měření odporů, během nichž se zjistí, jestli nedošlo k nějakým škodám nebo poškozením.

Odkud pramení Vaše bohaté zkušenosti pane Selzere?

Všechno začalo v mých učňovských letech, kdy jsem tenhle obor vystudoval, aniž bych to věděl. Teprve o mnoho let později jsem na živnostenském úřadě zjistil, že montáže, opravy a revize elektrických zařízení spadají do mého oboru mechanik elektroniky. Po škole jsem chvíli pracoval jako elektrikář a pak už jsem začal montovat hromosvody pro soukromou firmu. Tam jsem se naučil základy. Po několikaleté přestávce jsem se k oboru vrátil a založil si vlastní firmu. Je to už deset let, co se specializujeme na montáže hromosvodů. Byli jsme jednou z prvních firem, která se začala věnovat HVI systémům, které jsou dneska v rozkvětu. Díky dlouholetým zkušenostem dokážeme lidem nabídnout řešení na míru.

Na závěr nám prozraďte, jak pracuje montážník hromosvodu přímo na střeše …

Je to práce, která vyžaduje odvahu. Samozřejmě jsou objekty s rovnou nebo jen mírnou střechou, tam je to jednoduché. Na druhou stranu jsou taky historické stavby, starší domy nebo věžové objekty. V rámci naší práce musíme umět pracovat s jakoukoliv střechou a objektem. Řešíme to tak, že se na střeše jistíme lanem a když na místo nedojede plošina, tak si musíme poradit slaněním. Montáže hromosvodu jsou prostě složité a náročné, zabrat nám dává i počasí, protože montujeme po celý rok. Naštěstí mám ve firmě super šikovné kluky, kteří práci zvládají s přehledem a s úsměvem. Vždycky si umí poradit, pokud vzniknou překážky. Navíc se zákazníky jednají slušně a všechno jim vysvětlí. To, jak firma prosperuje a jaké má jméno, je také jejich zásluha.

Nejbližší akce

Všechny akce
Deset důležitých faktorů, které byste měli zvážit před pořízením fotovoltaiky (zdroj: Daniele La Rosa Messina, Unsplash)

Desatero pro fotovoltaiku

Na co si dát pozor

Nejnovější články

Všechny články
Střecha foto: Freepik

Desatero o střeše

Více informací

Spolupracujeme