Opravili nám střechu na domě… Jenže nám do bytu zatéká

Přizvali tedy znalce, aby posoudil, kde je chyba. Jestli v použitých materiálech nebo ve špatně provedené realizaci, případně v něčem úplně jiném. Při prvotním ohledání znalec opravdu našel rozsáhlé vlhkostní poruchy ve spojích stropů a stěn na jihozápadní straně objektu. Postižená místa prověřil termokamerou, která potvrdila nadměrné prochlazování těchto míst.

Něco málo o střeše samotné

Předmětný bytový dům má plochou dvouplášťovou střechu, která je nepochůzná. Její hlavní hydroizolační vrstvou je PVC-P fólie tl. 1,5 mm s nosnou polyesterovou vložkou. Spoje má povlaková fólie zalité PU hmotou. Z hlediska geometrie má střecha tvar písmene „L“, jehož dvě plochy odděluje úhlopříčné úžlabí. Sklon střešních ploch je asi 5 až 7 stupňů.

Plochou střechu, tedy horní plášť, vynáší dřevěná konstrukce, tvořená pozednicemi, sloupky, vaznicemi a trámy. U většiny dřevěných prvků průzkum prokázal zvýšenou vlhkost, zřetelné byly stopy po zatékání a také napadením dřevokazným hmyzem. Nízké podstřeší totiž není nijak větrané. Jediné kulaté okno slouží pouze k prosvětlení prostoru, jinak je trvale uzavřené. Za velké mínus znalec označil i zbytky kůry na některých prknech a trámech, stejně jako absenci impregnace.

Výčet nalezených nešvarů

• Atiky po obvodu střechy mají bok i horní plochu vytvořenou nevhodným materiálem – OSB deskami, které jsou značně navlhlé.
• Poplastované profily, které slouží k vypnutí a přitavení hydroizolační fólie v koutech, jsou na mnoha místech nedostatečně kotvené. Je použitý krátký vrut s teleskopickou podložkou, který nedosáhne do pevného materiálu, ale jen do úrovně tepelné izolace z polystyrenu. Není tedy nijak zajištěný proti vytržení. Navíc jsou vruty nejen krátké, ale taky nesystémové a bez korozní odolnosti.
• Hydroizolační fólie není na poplastované profily vůbec navařená!
• Přes PU zálivku aplikovanou na spoje povlakové hydroizolace se v nich nachází několik netěsností.
• Na povrchu fólie jsou zbytky asfaltu, který urychluje degradaci fólie. Tyto materiály se totiž nesnášejí. Při jejich kontaktu změkčovadla z PVC-P fólie migrují směrem do asfaltu, což způsobuje zkřehnutí fólie a ztrátu její hydroizolační funkce.
• Některé svary při kontrole pevnosti nevydržely, celkově proto znalec střechu z hlediska provedení a pevnosti spojů hodnotí jako nedostatečnou.
• Na střeše zůstaly zbytky stavebního odpadu, které realizační firma prostě ukryla pod fólii.
• Nepochopitelné, i když bez vlivu na zatékání, je umístění ochranného koše (normálně určeného do svislých svodů) na komín.

Tepelně technické problémy

• Stávající skladba střechy bytového domu nesplňuje normové požadavky na součinitel prostupu tepla. Dochází v ní proto ke kondenzaci vodní páry, která se ani v příznivějších měsících nevypaří a překračuje normovou mez.
• Střešní výlez pro výstup na střechu z podstřeší není nijak zateplený, což ve střeše vytváří podstatný tepelný most.
• V koutu u atiky je zvýšená kondenzace vodních par, která se projevuje jako kapky na spodním líci povlakové hydroizolace.

Proč dům trápí vlhkostní poruchy?

Zavlhání v interiéru pravděpodobně způsobuje nadměrné ochlazování konstrukcí kvůli chybějící tepelné izolaci. Střecha je totiž zateplená pouze po vnitřní líc atiky. Tím dochází ke vzniku výrazných tepelných mostů a nadměrnému prochlazování přilehlých konstrukcí! V důsledku toho pak v interiéru na studených površích kondenzují vodní páry a následně vznikají plísně. Děje se tak zejména v místech s nejvyšší nadezdívkou, která vytváří největší rozdíl tepelných odporů.

Dalším zdrojem vlhkostních poruch je u tohoto domu svislý dešťový svod, který netěsní, a přitom je uložený ve stěně.

Kudy z domu utíká teplo?

Střešní skladba u tohoto domu je zcela nevhodná. Její zásadní chybou je, že dvouplášťová střecha má podstřešní prostor zcela nevětraný! Tepelná izolace se přitom nachází na horním střešním plášti, kde je uložená na celoplošném bednění. Ve skladbě taky není žádná účinná parotěsnicí vrstva.

Aby byla tato koncepce střechy funkční, bylo by nutné:

• podstřešní prostor účinně odvětrat,
• tepelnou izolaci umístit na povrch spodního střešního pláště z betonových panelů,
• přidat účinný parotěs (např. ze samolepících asfaltových pásů).

Jenže vzhledem k velmi nízké konstrukční výšce podstřeší není tohle řešení reálně proveditelné. Mnohem snazší a jistější je změnit koncepci střešního pláště z dvouplášťové střechy na střechu jednoplášťovou. To znamená odstranit dřevěnou nosnou konstrukci, začistit betonovou plochu spodního střešního pláště a na něj položit funkční skladbu střechy.

Když se odborník rozhlédne, objeví ještě víc

• Nedostatečné spádování horní plochy atiky představuje zvýšené riziko zadržování vody. Ta potom působí na povlakovou hydroizolaci mírným hydrostatickým tlakem, čímž může způsobit její rychlejší degradaci. Také se tím zvyšuje riziko zatečení vody případnými netěsnostmi.
• Významný počet kotevních prvků fólie se trefil do mezer mezi prkny bednění, což představuje podstatné snížení odolnosti hydroizolační vrstvy proti sání větru.
• Ošetření svarů zálivkovou hmotou se provádí až po kontrole svarů, a to nejdříve 1 hodinu po svaření. POZOR! Pojistná zálivka není opravným prostředkem pro nedokonalé svary! Její funkce je především vizuální, protože umožňuje viditelně odlišit zkontrolované spoje od nezkontrolovaných. Při řádném provedení svaru je spoj fólií stejně účinný a funkční i bez zálivky.
• U vytažení fólie na komíny a navazující stěnu sousedního objektu chybí krycí lišty s řádným zatmelením. Vzniká tím výrazné riziko vniknutí vody pod toto vytažení a následně i do interiéru.

Závěrečné vyjádření znalce

Na základě uvedených zjištění znalec konstatoval, že střešní plášť bytového domu není ve funkčním stavu. Pokud se vady neodstraní, hrozí vážné poškození střešních konstrukcí a interiéru objektu v důsledku přetrvávající vlhkosti a kondenzace.

Aby se zajistila dlouhodobá funkčnost střešního pláště, je nutné jej opravit podle nejnovějších technických norem a s využitím kvalitních materiálů. Správné provedení prací závisí na pečlivém dodržení technologických předpisů výrobců a komplexním řešení všech konstrukčních detailů.

Zdroj: Roman Kučera, soudní znalec se specializací na střešní pláště, člen Cechu KPT ČR