Osmotická elektrárna dokáže vyrábět energii nepřetržitě a bez emisí, nabízí tak perspektivu stabilního a udržitelného doplňku k obnovitelným zdrojům. Technologie však zatím není dost účinná.
Barva na fasádu ovlivňuje nejen vzhled domu, ale potenciálně i teplotu jeho interiéru. Výběrem vhodného odstínu můžete snížit spotřebu energie na chlazení nebo vytápění.
Při výběru barvy na fasádu se nejčastěji řídíme vlastním vkusem, doporučením architekta nebo praktičností z pohledu údržby. Málokdo si však uvědomuje, že fasádní barva může mít přímý dopad i na komfort v interiéru a spotřebu energií na vytápění i chlazení. Fasádní nátěr totiž může ovlivnit teplotu v domácnosti. Jak moc? A jak toho využít ve svůj prospěch?
Základní princip barev známe asi všichni: tmavé barvy pohlcují více slunečního záření, světlé ho naopak ve větší míře odrážejí. To platí i pro barvy na fasádu. Světlé odstíny pomáhají v létě snižovat tepelné zisky a tím i potřebu klimatizace. Naopak tmavší barvy mohou tepelné zisky podpořit – což se hodí za slunečných chladných dní.
Prokazují to i vědecké studie: dům s tmavou barvou fasády bude v létě až o 7 °C teplejší než stejný dům s velmi světlou fasádou. To se projeví nejen zvenku, ale i zevnitř – především u méně zateplených domů, kde bude v případě černé fasády v létě tepleji o 5 až 7 stupňů. V zimě může tmavá barva pomoci zachytit více tepla, ale její vliv na teplotu v interiéru bývá nižší než v létě – rozdíly se pohybují kolem 2 až 4 °C oproti světlým fasádám.
V našich zeměpisných šířkách, kde se střídají roční období, tak vyvstává problém – chcete-li výběrem barvy fasády přispívat k celoročnímu tepelnému komfortu v domácnosti, máte se přiklonit ke světlé, nebo tmavé barvě? Dům určitě nebudete chtít dvakrát ročně přetírat…
Řešením mohou být barvy na fasádu, které dokáží aktivně reagovat na měnící se okolní podmínky, a díky tomu snížit spotřebu energie na chlazení či vytápění a zároveň přispět k ekologičtějšímu provozu domácnosti.
Designer Joe Doucet nedávno představil koncept fasádního nátěru, který mění barvu podle venkovní teploty. Nátěr obsahuje termochromické pigmenty, které reagují na změnu teploty. Při teplotách nad 25 °C je fasáda bílá a odráží tak většinu slunečních paprsků. Při poklesu teploty se barva fasády změní na černou, která pomáhá akumulovat teplo.
Testy ukazují, že tato teplocitlivá barva v létě může snížit teplotu v interiéru až o 7 °C, bez využití jakékoliv elektroniky. Tato technologie je zatím teprve ve fázi vývoje, její potenciál je však značný. Výhodou je, že nátěr lze aplikovat na libovolný podklad a funguje čistě na fyzikálním principu – díky přeměně struktury tekutých krystalů, které odlišným způsobem pohlcují a odrážejí světlo.
Největší výzvou byl vývoj ochranné vrstvy proti UV záření, protože to termochromické krystaly poškozuje. Podle Douceta se však podařilo najít řešení, které zajistí dlouhou životnost nátěru. V budoucnu by se tato technologie dala uplatnit nejen pro rodinné domy, ale i školy, administrativní budovy či průmyslové objekty.
Další možnost představuje technologie PDRC – tedy pasivní denní radiační chlazení. Nemusíte se bát, i když to tak v češtině zní, nebude váš dům po aplikaci tohoto nátěru radioaktivní. Povrchy s PDRC úpravou dokáží odrážet většinu slunečního záření, ale navíc teplo vyzařují zpět do atmosféry v podobě infračerveného světla. Díky tomu se tyto povrchy mohou ochladit i na nižší teplotu, než má okolní vzduch – a to i během slunečného dne.
Příkladem PDRC technologie je ultra bílá barva, vyvinutá vědci z Purdue University, která odráží až 98 % slunečního světla. Oproti běžným nátěrům dokáže snížit teplotu fasády až o 10 °C, což se promítá i do teploty interiéru. Existují již první komerční aplikace PDRC, ale výzkum v této oblasti dále pokračuje – vědci teď pracují na barevných variantách PDRC nátěrů, aby nebylo nutné mít na domě výhradně bílou fasádu.
Přestože teplocitlivá barva nebo technologie PDRC mají prokazatelné účinky, jejich reálný přínos vždy bude záviset na konkrétních podmínkách použití. U dobře zateplených budov je přenos tepla přes obvodové zdi výrazně nižší – což znamená, že samotná barva fasády má na vnitřní teplotu menší vliv než například kvalita izolace, vzduchotěsnost nebo stínicí technika na oknech.
Alespoň zatím jsou termochromické nátěry drahé, obtížně dostupné a není u nich ještě léty prověřená životnost a odolnost. A přestože ultra bílá fasáda už je poměrně rozšířená, i zde platí, že skutečného účinku se s ní dá dosáhnout jen na domech s nízkou mírou zateplení nebo zcela bez něj.
Fasádní barva, byť sebesofistikovanější, nemůže nahradit kvalitní izolaci. A nejlepších účinků, alespoň zatím, dosahuje v letních měsících, kdy brání ohřívání interiéru prostřednictvím nežádoucích pasivních teplotních zisků. Hodit se tak může především do oblastí s dlouhou letní sezónou, kde chlazení interiéru představuje největší energetickou (a ekologickou) zátěž, nebo tam, kde není dostupná infrastruktura – protože tyto nátěry pochopitelně k provozu nepotřebují elektřinu ani jiné technologie.
Svou úlohu ale může mít také ve městech – ne jen kvůli vlivu na teplotu v interiéru, ale i exteriéru. V moderní zástavbě totiž jinak vznikají tzv. tepelné ostrovy – oblasti, které zadržují více tepla než volná krajina.
Barva fasády může pomoct v boji proti přehřívání interiéru a mírně snížit výdaje za chlazení či vytápění, ale je to spíše doplňkové opatření. Vsaďte především na dobré tepelně-izolační vlastnosti použitých materiálů a kvalitní konstrukci. Na chytré nátěry si spíš ještě počkejte, až budou déle na trhu, a tedy i více prověřené a finančně dostupnější.
Pro většinu domů zůstává nejúčinnější strategií kombinace kvalitní izolace, stínění a promyšleného návrhu budovy. Barva fasády, případně s využitím chytrých nátěrů, je spíš taková třešnička na dortu, nikoliv základní pilíř energetických úspor.
Zdroje: