Prázdniny skončily, ale pěkné dny stále trvají, tak proč si o víkendu nevyrazit na výlet. Necelých deset kilometrů od Vranova nad Dyjí, v malebném kaňonu takzvaného Moravského Švýcarska u Vranovské př...
Záleží na velikosti krup, typu krytiny a taky na tom, zda jsou na domě instalovány fotovoltaické panely. Zda dojde k poškození střechy kroupami totiž rozhodují právě tyto faktory. Který materiál odolá nejlépe?
Krupobití je doprovodným jevem silných bouří a dochází k němu u nás relativně často. Ročně je evidováno zhruba 12 dní s kroupami o průměru větším než 2 cm. Takové kroupy způsobují škody na autech v podobě důlků v plechu. Když se průměr krup blíží ke 4 cm, začínají se objevovat i škody na stavbách.
Kroupy vznikají vysoko v atmosféře v bouřkových mracích. Až 15 km nad našimi hlavami se tvoří ledové krystalky, které se dále obalují zmrzlou vzdušnou vlhkostí, proudící prudce vzhůru skrz víry bouřkových mraků. Velikost krup začíná na zhruba 5 mm a může dosáhnout až několika centimetrů v průměru. Kvůli tomu mají takovou hmotnost, že vlivem zemské přitažlivosti padají z mraků k zemi. Nebezpečné jsou přitom kroupy především svou kinetickou energií, odvíjející se od jejich hmotnosti. Malé kroupy (6 mm) padají rychlostí pouze 39 km/h, větší (30 mm) přibližně 80 km/h a kroupa velikosti softbalového míče (114 mm) dokáže nabrat rychlost až 170 km/h!
Ve speciálních zkušebnách mají unikátní kanón, který dokáže vystřelovat kroupy z ledu o různých průměrech proti zkoušenému materiálu. Tím se simulují klimatické podmínky na střeše. Materiály jsou poté hodnoceny podle toho, při jakém průměru kroupy (koule) nedojde ke zjevnému poškození. K materiálům s nejmenší odolností patří prosklení, polykarbonátové desky a povlakové izolace. Lépe jsou na tom střešní tašky a akrylové prosvětlovací materiály. Ještě o třídu vyšší odolnost mají fasádní zateplovací systémy a některé sádrokartonové desky. Nejlépe pak kroupám odolávají plechy, žaluzie, dřevěné desky a vláknocementové šablony. O rozsahu poškození střechy kroupami proto rozhoduje výběr materiálu.
Kroupy jsou nebezpečné pro všechny stavební konstrukce, ploché střechy nevyjímaje. Nejvíce ohroženy jsou fólie z měkčeného PVC, kde podle intenzity krupobití může dojít k poškození v rozsahu od vlasových trhlinek až po rozervané části hydroizolace. Bylo zjištěno, že mnohem více bývá poškozena fólie v místech, kde trvale nebo aspoň dlouho stojí voda. V těchto místech fólie stárne rychleji a je náchylnější k poškození.
Problém stárnutí, a tedy menší mechanické odolnosti se ovšem netýká pouze fólií z měkčeného PVC. Platí i pro asfaltové pásy, které jsou v místech stojící vody ohroženy biocidním napadením mikroorganismy.
Správné vyspádování plochých střech, které zabrání tvorbě kaluží, a pravidelné čistění vpustí jsou proto jako prevence vzniku škod při krupobití nesmírně důležité.
Pro krytiny šikmých střech se používají různé materiály a každý z nich má své přednosti. Plechové krytiny jsou na tom ve vztahu ke krupobití stejně jako auta. Střecha z prvotřídní oceli je pevná, takže k narušení její celistvosti nedojde ani při opravdu silném krupobití. Enormně těžké kroupy ale mohou na střeše vytvořit důlky. Estetický efekt tím sice utrpí, ale krytina zůstane plně funkční.
Skládané keramické krytiny jsou taky pevné, ale pálený střep je ve srovnání s plechem přece jen křehčí. Přesto jste i s touto krytinou v bezpečí. Renomovaní výrobci si jsou vlastností keramiky vědomi a podrobují své výrobky testům na odolnost proti krupobití. A to přesto, že tato povinnost není stanovena žádným právním předpisem. Co vydrží střešní tašky Tondach ukazuje následující video z průběhu zkoušky (zdroj Wienerberger):
Pro zkoušku tašek Tondach se používaly ledové kroupy různých průměrů s rozmanitými místy dopadu. Jako první byla zkoušená taška Contiton 12, která vydržela kroupy o průměru 3 cm v jakémkoliv bodě dopadu To znamená, že při běžném krupobití evidovaném na našem území (kroupy s průměrem cca 2 cm) je zcela bezpečná. Následovala plochá pálená střešní taška Figaro 11, na které nezanechala estetický nebo funkční projev ani kroupa velikosti 4 cm. Pouze na pravém okraji se objevila miniaturní prasklinka, okem nepostřehnutelná. Teprve při ještě větším průměru ledové koule (5 cm) s rychlostí 110 km/h začala být prasklina patrná, nicméně taška vydržela. Kroupy s tímto extrémním průměrem jsou u nás hlášeny max. dvakrát až třikrát do roka, takže i tehdy je možno být v klidu.
Přestože jsou větší průměry krup na našem území opravdu velmi vzácné, zkouška skládaných keramických tašek pokračovala. Ale ani při průměru koule 6 cm se taška Figaro 11 neroztříštila. Došlo pouze k prasklině na povrchu. Destrukce nastala až u průměru ledové koule 7 cm, dopadající na krytinu rychlostí 130 km/h.
Solární panely se skládají z několika vrstev. Vnější – a více podléhající povětrnostním podmínkám – je tvrzené sklo. Pod ním jsou vrstvy plastového materiálu, které obsahují fotovoltaické články. Testy prokázaly, že kroupy o průměru 4 centimetry s rychlostí 80 km/h by neměly pro domácí fotovoltaickou elektrárnu znamenat hrozbu. Od velikosti krup 4 cm se procento viditelného poškození výrazně zvyšuje.
Nejmenší trhliny se netvoří v přední vrstvě skla, ale v křemíku. Kvůli tomu se výkon elektrárny okamžitě nesníží, ale po čase mohou poškozená místa začít vykazovat rychlý pokles výkonu. Zhruba po roce se trhliny stanou viditelné i na vnější straně panelu. Jakékoliv poškození pak snižuje životnost solárního panelu.
Podle statistik v ČR převažuje krupobití s kroupami o průměru 2 až 4 cm. Na měkčích materiálech může vytvořit důlky, ale keramická skládaná krytina odolá. Problém nastává až u extrémně velkých krup, které jsou však na našem území evidovány jen velmi ojediněle. Pro konec století (2071 – 2100) předpokládají provedené studie (Rädler, 2019) zvýšení četnosti krupobití o 20 až 45 %. Je proto na místě s ním uvažovat již dnes při pořizování nové střechy.
Foto: Pixabay
Video: Wienerberger