Pevnější než ocel, robustnější než beton a pružnější než dřevo – bambus by se mohl stát novým „zázračným“ materiálem ve stavebnictví. V Asii, Africe a Jižní Americe se tento udržitelný zdroj používá k...
Svatá Barbora byla vybrána proto, že je patronkou Cechu KPT jako ochránkyně rizikových povolání. Slavnostní bohoslužbu celebroval arciděkan Vladislav Brokeš, který prapor posvětil a spolu se zcela zaplněným chrámem vyslal přímluvu za všechny členy cechu a zdárné provádění jejich náročných řemesel.
Prapor je symbolem dané organizace a jeho význam vzrůstá o to víc, existuje-li pouze v jediném exempláři. Požehnání tohoto významného atributu, které se uskutečňuje jednou za desítky, možná i stovky let, se proto zúčastnila početná část členů cechu a také pozvaných vzácných hostů. Díky jim se chrámovou lodí v Kutné Hoře nesl nezpochybnitelný duch hrdosti a stavovské sounáležitosti.
Vznik nového cechovní praporu iniciovalo setkání zástupců cechů na Pražském hradě, kde předchozí prapor v konkurenci ostatních působil málo reprezentativně. Jiskra byla zažehnuta. Na zadání cechu nejlépe zareagoval Ing. arch. Ondřej Ševců z Národního památkového ústavu v Praze, se kterým přípravný výbor ladil další ikonografii. Vzhled a barevnost vycházejí z původního praporu. Ostatní motivy vytvořil pan Ševců. Zadání pro něj znělo, že nový prapor by měl mít lepší vyobrazení sv. Barbory a také atributů jednotlivých řemesel.
Když se podíváte zblízka na vyobrazení jednotlivých atributů – alegorie tesařství, klempířství a pokrývačství – tak při troše dobré vůle najdete známé tváře. Na doporučení pana Ševců jsou zde totiž zachyceni všichni tři dosavadní cechmistři – pánové Zdeněk Švarc, Jiří Vrňata a Ivan Dvořák.
Příprava praporu trvala celý rok, od první návštěvy ve specializované vyšívací firmě až po slavnostní požehnání v Kutné Hoře. A byla to náročná práce, protože klempíři, pokrývači a tesaři jako mistři svých řemesel si nenechají hned tak něco líbit. Pan Ševců musel návrh několikrát opravovat, než došli ke shodě. Práce byla o to složitější, že pro cechovní prapory neexistují pravidla, kterými by se dalo řídit. „Chtěli jsme, aby výsledek trošku navazoval na tradici, měl klasické výtvarné parametry, a taky aby v něm byla jistá hravost a vklad současnosti. Jen takový prapor se za půl století může stát cennou relikvií,“ nezapře v sobě památkáře pan Ševců.
Lví podíl na výsledné kráse cechovního praporu má elitní a evropsky proslulá vyšívačská firma Velebný & Fam s.r.o., s více než 300 let dlouhou historií. To, co pan Ševců s lehkostí a hravostí nakreslil, tato firma – s nadsázkou, na obyčejných šicích strojích – uvedla v život. Jde o jiné řemeslo než u klempířů, pokrývačů a tesařů, ale neméně zručně zhotovované. Výšivka v této kvalitě vyžaduje vysokou dovednost a musí se opravdu umět, jen díky tomu u pana Velebného dokáží vyšít v podstatě jakoukoliv předlohu.
Spolupráci s Cechem KPT popisuje pan Zdeněk Velebný takto: „V kontaktu jsme byli od počátku. Pan Ševců dodal návrh a dohodli jsme se na materiálech, ze kterých bude prapor vyroben. Přípravnému výboru jsem pak ukázal způsob výroby, který byl odsouhlasen, a my mohli začít. Samotná výroba praporu nám trvala asi 2 měsíce. V naší dílně děláme veškerou výšivku, od klasické ruční až po strojovou ruční výšivku, která byla použita u cechovního praporu. Pro vysvětlení, to je výšivka, kdy má vyšívačka předkreslený motiv upnutý v bubínku a pod strojem, který je hodně podobný šicímu stroji, tahá kresbu a maluje barvami z hedvábí. V souhrnu našich zakázek ale nebyl prapor Cechu KPT nijak výjimečný. Jediné, co jej výrazně odlišovalo, byl jeho tvar do korouhve. Jde o návrat k tradici na počátku 20. století, kdy se korouhve v tomto tvaru dělávaly.“
Na začátku bylo mnoho členů cechu ke vzniku vlajky skeptických. V případě přípravného výboru se ale odtažitý přístup změnil ve chvíli, kdy navštívili firmu pana Velebného a uviděli její profesionalitu. Unikátní prostředí a vysoká kvalita řemesla je přesvědčila. Zbytek členů cechu se k novému praporu s hrdostí přihlásil během jeho slavnostního požehnání v Kutné Hoře. Roční úsilí tak bylo úspěšně završeno.
„Přál bych si, aby se nový prapor stal důstojným dědictvím pro další generaci,“ shrnuje pan Martin Maršík, člen Představenstva cechu. „Historické cechovní prapory jsou cennými památkami a jsou vystavovány v muzeích. Věřím, že stejně důstojnou pozici jednou bude mít i náš nový prapor. Ale než se tak stane, ať je reprezentativním symbolem lidí se stejnou krevní skupinou, kteří jsou hrdí na své řemeslo.“ Stejně vidí poslání nového cechovního praporu i cechmistr Ivan Dvořák: „Chtěl bych, aby se nový prapor stal především symbolem cechovní jednoty, symbolem řemesla a symbolem cechovních tradic. To jsou hodnoty, které se dnes vytrácejí a přestávají lidi zajímat, a to nejen z důvodu současné celosvětově nedobré situace. Zvykli jsme si řešit především každý sám sebe. O to víc mě při slavnostním požehnání potěšilo, jak bylo najednou zřetelně vidět, že lidem došlo, že cechovní činnost dává smysl a má cenu tuto tradici udržovat. Krásná symbolika ve spojení s novým praporem.“
Jako symbol se používá při všech oficiálních událostech a při všech příležitostech, které si zaslouží, aby tam visel. Šanci prohlédnout má i veřejnost, a to na stánku Cechu KPT ČR na veletrhu Střechy-Solar-Řemeslo 2024.