Instalovat solární panely na zemědělskou půdu, aniž by ztratila svou bonitu, lze teprve od ledna 2024. Začátkem letošního roku pak vstoupila v platnost vyhláška č. 425/2024 Sb., která jasně definovala podmínky pro agrovoltaiku. Včetně specifikace konkrétních plodin, k nimž lze solární panely umístit. Díky aktualizaci vyhlášky k nim teď přibude i orná půda, na níž se alespoň jednou za tři roky bude pěstovat zelenina s vysokou nebo velmi vysokou pracností.
Agrovoltaika (někdy též agrivoltaika), tedy spojení zemědělství a výroby solární energie, má velký potenciál. Pole, sady a vinice totiž nejen poskytují dostatek prostoru pro velké fotovoltaické elektrárny, ale plodinám to zároveň přináší výhody: solární panely je chrání před extrémy počasí (kroupy, horko), díky stínění pomáhají zadržovat vodu v půdě a podporují biodiverzitu. Nehledě na to, že umožňuje zemědělcům získat další zdroj příjmů díky prodeji vyrobené elektřiny.
Až do roku 2024 u nás prakticky neexistovala žádná legislativa, která by agrovoltaiku upravovala. Instalace panelů na zemědělské půdě tedy nebyla výslovně povolena a úřady posuzovaly každý projekt individuálně. Zpravidla bylo nutné vyjmout pozemky ze zemědělského půdního fondu, čímž ztratily svou hodnotu. V praxi proto u nás agrovoltaické systémy téměř nevznikaly, protože se to finančně nevyplatilo.
Změna přišla až s novelou zákona o ochraně půdního fondu č. 284/2023 Sb., jenž vstoupila v platnost 1. ledna 2024. Ta poprvé umožnila na zemědělskou půdu legálně umisťovat agrovoltaické systémy, aniž by bylo nutné půdu vyjímat z fondu.
Vyhláška ministerstva životního prostředí a zemědělství č. 425/2024 Sb., která začala platit přesně o rok později, stanovila konkrétní podmínky pro instalaci fotovoltaiky na zemědělskou půdu. Například to, ke kterým plodinám se může umisťovat.
Šlo především o tzv. trvalé kultury, tedy plodiny, které rostou na daném místě po několik let a opakovaně zajišťují úrodu, aniž by se musely každoročně zasívat nebo sázet. Konkrétně to byly vinice, chmelnice, ovocné sady, pěstební „školky“, plochy s pěstebními kontejnery nebo plochy, na nichž se pěstují lanýže.
Podle VAVE se mohou na zemědělskou půdu instalovat horizontální i vertikální solární panely za předpokladu, že tím nedojde k trvalému znehodnocení vlastností půdy.
Nyní přichází aktualizace vyhlášky č. 425/2024 Sb., která umožní instalaci agrovoltaiky i na další plochy. Platit by mohla už od listopadu 2025. Nově bude možné umístit vertikální solární panely také na ornou půdu, jestliže se na ní bude alespoň jednou za tři roky pěstovat zelenina s vysokou nebo velmi vysokou pracností.
Co to znamená? Jde o plodiny, které jsou náročné na ruční obhospodařování – pletí, ruční sklizeň apod. Smyslem aktualizované vyhlášky je, aby pole zůstala skutečně aktivně obdělávaná, a nestala se jen „zástěrkou“ pro levně provozovanou fotovoltaickou elektrárnu.
Mezi plodiny s vysokou pracností patří například: cibule, mrkev, červená řepa, salát, pórek, kedlubna, zelí a květák. Plodiny s velmi vysokou pracností jsou pak: jahody, rajčata, papriky, okurky, hrášek, fazolky, celer a petržel.
Agrovoltaika nabízí způsob, jak efektivněji využít krajinu a reagovat na rostoucí potřebu výroby obnovitelných zdrojů energie, aniž by ubývala zemědělská půda. Nová legislativa upravuje instalaci solárních panelů tak, aby se pole, sady nebo třeba chmelnice daly obhospodařovat a netrpěla tím úroda.
Naopak: stín a přístřeší, které panely poskytují rostlinám, ale i zvířatům, jim pomáhají chránit před stále extrémnějším počasím – silnými krupobitími, vichřicemi nebo třeba velkým suchem.
Navíc vertikální solární panely, které se díky aktualizované vyhlášce brzy budou moct instalovat i na ornou půdu, mají i další velkou výhodu: maximum jejich produkce spadá do jiné denní doby než v případě častěji instalovaných horizontálních panelů. Zatímco ty vyrábějí nejvíce elektřiny kolem poledne, vertikální panely zase ráno a večer. Tím lépe kopírují denní spotřebu domácností a firem a pomáhají zajišťovat stabilitu celé distribuční soustavy.
Do budoucna by nám tedy agrovoltaika, jejíž pole působnosti se může rozšířit až na desítky tisíc hektarů zemědělské půdy, mohla pomoci se snížením produkce emisí, posílení energetické soběstačnosti a navíc i čelit změnám klimatu. Které by se snad – i díky ní – mohly dostat alespoň částečně pod kontrolu. Že to není jen idealistická představa, dokazují úspěšné projekty z Německa, Francie či Nizozemska, kde už podobné systémy fungují roky – s ekonomickými i ekologickými benefity.
Zdroje:
Obnovitelne.cz
Oenergetice.cz
Solarniasociace.cz
Solarninovinky.cz
Zakonyprolidi.cz
Fotovoltaika na ploché střeše může být efektivní a výhodná, ale přináší i rizika. Zejména v zimě, kdy se na ní drží sníh a výrazně tak roste zatížení střešní konstrukce. Co proti tomu dělat?
Požární bezpečnost fotovoltaiky začíná už u jejího návrhu. Na co si dát pozor, aby byla instalace bezpečná, rychle nedegradovala a minimalizovalo se riziko vzniku i šíření požáru?
